2001: A Space Odyssey
2001: A Space Odyssey
2001: Vesmírna odysea
2001: A Space Odyssey
2001: A Space Odyssey
Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Recenze (1 625)
Podla mňa najlepší Sci-Fi film ktorý bol kedy natočení. Film krásne zachytáva atmosféru vesmíru a pobytu v ňom. Kubricovi sa znova podarilo natočiť film ktorý predbehol svoju dobu a veľmi dlhú dobu bol (až po rok 1977) najúspešnejší Sci-Fi film na svete. Väčšina filmu sa nerozpráva a myslím si že to bolo dobré rozhodnutie. Tento film považujem ako jeden z najlepších filmov ktorý vám porozpráva príbeh o nebezpečenstve umelej inteligencie a o zrode človeka ako ho poznáme. ()
Dnes pozreté po rokoch druhý krát. Knihu som nečítal. Za mňa Kubrick tu poriadne prepiskol. Film je veľmi dobre spravený hlavne po audiovizuálnej stránke. Na to, že to je film z roku 1968 je to priam dokonale. Herecké výkony sú skvelé. Jediný problém mám s dĺžkou, ktorá je 149min. Príbeh sa v tejto dĺžke stráca, keďže by sa dal zhrnúť do 15 min filmu. Chápem, že Kubrick chcel z knihy vyťažiť maximum a ukázať ako si vlastné predstavuje vesmír aj loď po prečítaní knihy ale bolo tam niekoľko dialógov úplne mimo dej a hlavne veľa zbytočného naťahovania štýlom: dám sem oznámenie, že je porucha a budem mať ten obraz dobrých pár minút aby si to ľudia všimli. Načo? Podľa mňa ak by sa film natočil na 2X a to kino verzia, ktorá by mala 100 minút a režisérska, ktorá by bola už tých 149 minút, tak by sa nič nepokazilo. Pri čítaní knihy to musí byť iný zážitok, keďže zase kniha ako v prípade Solarisu veľmi hraje na predstavivosť človeka ako na dej samotný. To usudzujem čisto podľa filmu. Film každopádne odporúčam ale je to veľmi pomalé a ťahače sci-fi, ktorému sa podľa mňa oplatí dať aspoň šancu si to pozrieť celé. Celkové hodnotenie za mňa je 70%. ()
2001: Vesmírná odysea je hodně náročný film, který rozhodně nesedne každému. Já sám jsem s ním v průběhu sledování měl velký problém a kdybych nebyl v kině, asi bych polovinu scén přeskočil. To by ale byla velká škoda. Jedná se totiž o audiovizuální porno, u kterého vůbec nechápete, jak tohle někdo dokázal natočit. Všechno se skvěle doplňuje, hudba podtrhuje tón scén a efekty zase krásu vesmíru. Avšak jsem trochu zklamaný ze zakončení. Chápu, takovéto filmy nemohou mít jednoznačný konec, jenže tohle už bylo příliš. Se slovy: "Co jsem to ku*va viděl" vycházet z kina není úplně fajn. Tak třeba podruhé to už bude trochu lepší. I tak je to pořád naprostá pecka. ()
Vizuální laskomina, ale přiznávám se, že mě to bavilo daleko méně než bych čekal ()
Zcela rozumím všem druhům reakcí, které na Vesmírnou odyseu lidé mají - ať je to zmatenost, odsouzení i blahořečení. A navzdory přeintelektualizovaným debatám, které jí doprovází, se nejedná o snímek primárně rozumový, nýbrž silně pocitový. Inscenování pomalého pohybu vesmírných lodí v pečlivě komponovaných obrazech za doprovodu mohutné instrumentální orchestrace má navozovat úžas nad zobrazenou velikostí vesmíru a stav kontemplace nad hranicemi jeho poznatelnosti. Ačkoliv výjevy zachycují období, která by nemohla být snad více vzdálená životní zkušenosti diváka, vyprávění se zaměřuje na zdůraznění každodennosti daleké prehistorie i vesmírné budoucnosti. Pomalé plynutí jak jednotlivých výjevů, tak i filmového času a vyprávění dává divákovi možnost naladit se na tempo a rytmus všedních okamžiků života z časových údobí, které pro něj vůbec všední nejsou. Zajdu až tak daleko a prohlásím, že Vesmírná odysea zevšedňuje cizí dobu pomocí emoce, která činí naší skutečnost právě tak všední - nudou. Čištění srsti a shánění potravy prehistorických humanoidů, podřimování při dopravě vesmírnou raketou a pravidelný jogging na palubě Discovery; dennodenní starosti lidstva se od jeho počátku do jeho vrcholu při cestě ke hvězdám v něčem vůbec nezměnily. Toto působení filmového stylu a načrtávání paralel mezi vzdálenými fázemi vývoje lidské rasy je přímo ukotveno ve vnitřní organizaci nekomunikativního vyprávění. Ve své enigmatičnosti nahrazuje kauzální vazby mezi jednotlivými akty motivickým provázáním. Monolit neobjasněného původu a funkce se cyklicky objevuje napříč lidskou historií a je přítomen v moment, kdy lidstvo ovládne první ranou technologii (kost jako zbraň) i když se ta technologie nejmodernější obrátí proti němu (HAL). Ve spojení s transcendentálním působením pomalého plynutí filmového stylu a vyprávění se monolit stává symbolem kosmického neznáma stojícího za hranicemi lidského poznání. Divák je pak filmem vybízen k tomu, aby si ve vyvolaném stavu kontemplace dosadil za monolit vlastní představu, co se v tomto neznámu může skrývat, ať metaforicky, či doslovně. Když se nyní vrátím ke škále diváckých reakcí na Vesmírnou odyseu, má spadá pod kategorii uctivého, ale odměřeného obdivu – rozumím Kubrickovým cílům a prostředkům, kterými se jich snaží dosáhnout, ale míjí se účinkem. Přesto je však plně respektuji. ()
Někdy přemýšlíte, jak se největší režisérské hvězdy staly takovými ikonami ve svém oboru.. Museli se všichni vypracovat, ale v některých ten talent producenti viděli hned, a pak druzí museli za svoje sny bojovat tak usilovně, že zastavili všechno, co měli... U Kubricka platí druhý případ pokud to nadneseme. Kluk, co se zamiloval do filmu a podmanivý pocit zachytit okamžik kamerou mu byl drogou.. O jeho cestě jsem se zmiňoval v mém povídání nad jeho pořád nejlepším filmem Barry Lyndonem, proto ji nadvakrát relativně krátce zmiňovat nebudu, ale zaslouží si stát před mou recenzí nad jeho každým jednotlivým kouskem... Platí, že Kubrick je režisér, kterého je hodno si připomínat a mladší generaci ukazovat, že před Georgem Lucasem tu byla právě Vesmírná Odysea.. Samotnou knižní předlohu jsem nečetl, ale alespoň nějakého shrnujícího povídání jsem se kdysi ve svých školou povinných letech zúčastnil.. Musíte být fascinujícím divákem a fanouškem filmu, pokud jste tenhle film našli v dětství a dokázali si ho hned zamilovat. Ono mi to totiž nepřišlo úplně jednoduché pokoukání.. Ale jde o formu sci-fi, která je především po letech jedním z pilířů celého žánru.. Tohle bude kousek, u kterého se mísí reakce a v podstatě chápu každého, kdo to nevydržel. Začít zrovna takovým úvodem, když čekáte přelomové sci-fi mi přijde pořád úsměvné a tak překrásně troufalé.. Příběh o lidech, varování před možnou technologickou hrozbou, jen se je k ní někdy potřeba prokousat přes nepříliš poutavý rozjezd filmu. Fascinace vesmírnými programy, hvězdně kosmické války v plných proudech, tohle je krok, který zase posunul posádku Apolla ještě blíže. Možná s odstupem času předloha stárne a nakonec vizuál taky, ale obsah i tady vítězí nad i tak dosti působivou formou.. To jak Kubrick dokázal najít propojení mezi vážnou hudbou a svými filmy je magie a synergie obrazu a zvuku. Možná se tam toho moc neřekne, možná vládne blikání a zrnčení, ale ono to vlastně stačí.. S grácií stárnoucí klasika! 80% ()
Jeden z technicky nejvypulírovanějších a zároveň nejnudnějších filmů všech dob. Nepokrytý obdiv k filmovému řemeslu se bije se stěží zvládnutelnou diváckou nudou ztělesněnou zdánlivě nekonečnými záběry a zdánlivě nicneříkajícími filozofickými obrazy. Doufám, že “za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času” už mě nikdo nepošle, nicméně kromě Kubrickova legendárního perfekcionismu a smyslu pro nejmenší detail musím rovněž ocenit, že teď dokážu pochytit narážky a parodie ve všech animácích. ()
Nesmírně zvláštní film, jenž je spíš filmovou poezií, kterou každý divák může vnímat po svém, aniž by jí plně porozuměl. Na druhou stranu ohledně AI snímek o půl století předběhl dobu a je v tomto směru ještě aktuálnější než v době svého vzniku. ()
Mimořádná myšlenková hloubka a skvělé vizuální ztvárnění, nicméně občas drtivě nudné. Ale vzhledem k těm kladům to jde vydržet. ()
Opičí a měsíční část jsou velmi zvláštní. V nich se, co se diváka týče, odděluje zrno od plev. Ti co "vydrží" (nepočítám skalní scifisty a skutečné milovníky filmu), budou odměněni letem k Jupiteru, kde se konečně i komerční divák dočká vesměs určité dějové stavby. Následující část je úchvatná. Nevím, zda Kubrick nevstřebal při natáčení nějaký halucinogen, nicméně výsledkem je efektní podívaná, protkaná barevným spektrem a všelijakými obrazci. Závěr samotný je naprosto neuvěřitelný, každý si z něj odebere to, co chce. Co je však nejdůležitější, tenhle film, ať se to líbí nebo ne, zkrátka donutí diváka se zamyslet!!! ()
Klasika,která mě trochu nudila.Není to na jedno podívání,snad příště... ()
Spolu s Mechanickým pomerančem a Dr.Divnoláskou je to pro mne nejzajímavější Kubrickův film. A pro SF žánr je to film zásadní, neboť do té doby béčkový žánr uvedl do třídy A. Přitom je to film, z něhož lidé utíkali, protože je nebavil. Málo akce, podivný příběh, nic nevysvětleno a tripová sjížděčka na konci. Knížku jsem četl ještě před tím, než jsem viděl film a ze závěrečných pasáží, kdy se hlavní hrdina mění v Kosmické dítě, jsem byl docela mimo. Vizuální podoba mne už potom tak nevylekala, neboť jsem byl připraven. Pro vysvětlenou jen dodávám, že film vznikl na motivy Clarkovy povídky a Clark až podle scénáře napsal román. Ohromující jsou filmové efekty, které dodnes patří k tomu nejlepšímu, co jsme mohli v éře před počítači v kinech vidět. A nemám ani tak na mysli záběry z volného vesmíru, jako spíše záběry uvnitř lodi, kdy zaznamenáváme točivý pohyb paluby za plynulého pohybu kamery apod. Je to jeden z nejzásadnějších filmů vůbec. Film zjevení. ()
Krásně natočená nuda. Přišlo mi to prázdné, natočené na efekt. ()
WTF?Sakra,co to bylo?No...naprosto nechápu...nevadí.Přečtu si knížku...Co jinak?Film naprosto předčil svou dobu po vizuální stránce.Ty efekty,barvy,technologie-neuvěřitelné.Mnohem lepší než leckteré filmy z 21.století.Něco připíšu,až přečtu knížku :D ()
Jakožto milovník science fiction musím konstatovat, že takovou slátaninu jsem snad ještě neviděl. Nepředstavitelná nuda od začátku do konce. Z tohoto pohledu hážu odyseu do stejného pytle jako Stalkera či Štěpy, sovětský film o sadařích. Neustále jsem čekal, kdy film začne a po téměř dvou a půl hodinách marného čekání byl konec. Kubrick nás vystavuje onomu slavnému Cimrmanovu postupu-neustálému opakování dvou prvků-prvku očekávání a prvku zklamání. A šílený Valčík na modrém Dunaji byla poslední rána do zad. Mnozí zde píší, že jde o avantgardní film. Ale to, že budu nosit trenýrky naopak ještě neznamená, že jsem avantgardní. Kdybych měl sestavit můj anitop50, Odysea by v něm jistě byla. A to píšu poté, co jsem u filmu vydržel 3x139 minut. Ne najednou, samozřejmě. A vzkaz pro The Makera - nevím, jak si můžeš dovolit takto Dobytka napadat? Vždyť měl ve všem pravdu. ()
Príliš dlho naťahované a nudné, v dôsledku čoho som sa v tom filme nejako "stratil" ale na druhej strane čo sa vizuálu týka, na tu dobu, smekám pred Mr. Kubrickom. ()
10/10 ()
Velmi originální, velmi vizuální, velmi pod kůži se dostávající. Myslím, že tento film nemá ve svém žánru obdoby. Takto pojmout celkem krátkou sci-fi povídku do takovéto vesmírné opery, to se často nevidí. Ačkoliv režisér celkem věrně kopíruje děj předlohy, ve vizuální podobě dostává příběh úplně jiný rozměr a náboj. Tento snímek je jednoduše řečeno naprosto věrný žánru protože je fantastický.Vše začíná už užasnou orchestrální předehrou před započnutím vlastního příběhu. Kubrick vnesl do každého kousku počinu svou skvělou fantazii a prosfesionální ruku. Zde bych mohl o snímku psát a psát a stejně by to ve výsledné linii znamenalo, že bych slovy jen těžko dokazoval zážitek, který při projekci prožívám. V tomto případě hodnotím daleko lépe filmový přepis než povídku. Pří čtení jsem nedostal do své představivosti takové obrazy jako při sledování filmu. Kubrick byl vyjímečný člověk, a tímto filmem to opět jen a jen dokazuje dokazuje. ()
Kultovní Kubrickův film, který ale na dnešní dobu je velice rozvleklý a místy až nudný, převážně první dvě pasáže. Velmi oceňuji elegantní spojení hudby a obrazu. Chvílemi to vypadá, jakoby loď skutečně tančila. Pobavila a mile překvapila vize budoucnosti roku 2001 (jídlo, magnetické boty). Napětí nastalo až v druhé polovině filmu. Závěr mi nedal spát a díky němu jsem si přečetla i Clarkovu knihu, ale i tam závěr není vůbec vysvětlen a končí stejně jako ve filmu. Teprve při shlédnutí pokračování 2010: Rok kontaktu se mi dostalo docela uspokojivého vysvětlení, ale to už bohužel netočil Kubrick.... ()
Související novinky
100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků
Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (více)
Co chystá režisér Johna Cartera a WALL-E?
Scenárista a režisér Andrew Stanton (Hledá se Nemo, WALL-E) se po letech pauzy chystá vrátit za kameru svého nového celovečeráku. Stanton naposledy natočil animák Hledá se Dory pro Pixar, předtím měl… (více)
Zemřel mistr speciálních efektů Douglas Trumbull
Ve věku 79 let opustil filmový svět mistr speciálních efektů, vynálezce, filmový režisér a producent Douglas Trumbull. Informaci médiím předala jeho dcera Amy. Uznávaný hollywoodský tvůrce, který má… (více)
Festival METRONOME - Iggy Pop, filmová hudba
Nový dvoudenní hudební open-air festival METRONOME představí v areálu holešovického Výstaviště během posledního červnového víkendu 25. a 26. června více než 30 zahraničních i tuzemských hudebních… (více)
Tak tenhle film svoji filosofií a provedením považuji i dnes za nedostižný vzor. Pokud se někdo u sledování tohoto filmu nudí, vina rozhodně není na straně tvůrců a už vůbec ne v jeho stáří! Víc než 10 let po jeho uvedení se nikdo ve světě neodvážil přijít s vážnější filmovou sci-fi. Je neuvěřitelné vidět grafiku obrazovek ve vesmírné lodi a nakonec při pádu do černé díry u vědomí toho, že počítačová animace neexistovala a vše je animováno klasickou metodou, tedy ručním kreslením. Je úžasné vidět přistání na Měsíci, kdy máte pocit, že tam opravdu jste. A je naprosto zcestné dívat se na tento film, vytvořený pro panoramatické plátno na formátu 70 mm filmu, na televizní obrazovce např. s úhlopříčkou 92 palců! Kdo viděl velká plátna mistrů v Louvru a pak je viděl v reprodukcích v knize – ví o čem je řeč. První, kdo se pokusil prolomit ohromení z tohoto filmu, byl až George Lucas s Hvězdnými válkami. Co si o nich myslím naprosto koresponduje s tím, jak se vyjádřil Stanley Kubrick – lépe bych to nezformoval a tak jej budu částečně citovat: „Tihle hollywoodští chlapci dostali žánr sci-fi, a film vůbec, do roviny, že už se filmem nedá vyjádřit žádná závažná myšlenka.“ Jak se někdo trefně vyjádřil v nekrologu při úmrtí Kubricka, tento velikán dostal ony hollywoodské chlapce i po smrti. Nestačil již natočit svůj scénář o umělé inteligenci a tak se jej ujal Steven Spielberg ve své úpravě a vznikl zcela průměrný film. Někdo se v komentářích vyjádřil, že kniha byla lepší. Arthur C. Clark ale nejprve vytvořil spolu s Kubrickem scénář k filmu na základě své povídky a až po uvedení filmu a jeho kolosálního úspěchu vydal knihu. Narazil jsem na internetu na famózní hodnocení tohoto filmu. Plně rezonuje s tím, jak vnímám film já a protože můj výše uvedený komentář je proti tomuto textu slabý čajíček, rozhodl jsem se, že hodnocení sem překopíruji. Díky pane K. Browne a Jarmilo Bambuchová. 2001: Vesmírnou odyseu je třeba chápat jako intelektuální počin spíše než přímou zábavu, neboť Kubrick zde pouze využívá kulisy sci-fi a klade závažné otázky vědomí, existence a inteligence. Fanoušci akce se nedočkají výstřelů a explozí, Odysea je záměrně odměřené dobrodružství mysli, které vyžaduje trpělivost, zamyšlení a sebepoznání. Jak je známo, režisér odmítl podat svou interpretaci filmu, chtěl diváky přimět k vyvození vlastních závěrů. Krátce řečeno, film od svých diváků vyžaduje vysokou úroveň přemýšlení a inteligence, což se v moderní filmařině zřídka vidí. S jistotou mohu říci, že kolem Vesmírné odysey je téměř vše podnětné a netypické. Postavy jsou až bolestně naturalistické, vztahy jsou chladné a skličující a konec je mnohoznačný a experimentální. Kubrick se brzy rozhodl, že film bude především neverbální zážitek a výsledkem je tajemný a podivuhodný tichý snímek. Ticho je zdůrazněno klasickou hudbou, technickým vtipkováním astronautů, hučením a zvuky lodi a HALovým příjemným hlasem. Kubrick je jediný režisér, u jehož filmů se cítím jako loutka na provázcích a toto je jediný film, po kterém se mi hlava točí kolem dokola po každém jeho shlédnutí. Vždycky si myslím, že už už prstem vnímám puls Kubrickova metodického šílenství, pak si ale opět uvědomím, že myšlenky v tomto filmu asi nikdy zcela nepochopím. V naší technologicky pokročilé době mě neustále ohromuje, že futuristický snímek vytvořený v roce 1968 je stále ještě jeden z nejpřesvědčivějších filmových labyrintů všech dob. Už před lety jsem vzdal hádky o podstatě filmu s těmi, kdo jej považují za zdlouhavý a úmorný. Smířil jsem se s tím, že film bude navždy rozdělovat diváky na ty, kteří jej milují a ty, kteří jej nesnesou. Ať už si o něm vy osobně myslíte cokoliv, 2001: Vesmírná odysea vám bude po shlédnutí doslova strašit v hlavě. Myslím si ale, že 2001-ku by měl každý filmový fanoušek vidět alespoň jednou za život. Jarmila Bambuchová (Zdroj Kenneth S. Brown) To že bude tento film diváky rozdělovat je fakt a vidíme to ve zdejší diskusi. Co mne ale bere je to, že si ten, který dílo nechápe neřekne – bude to asi ve mne, ne v tvůrci a odvažuje se tu vyzvracet na genialitu hodnocením takto velkého díla jako odpad. No nic, dává tím známku sobě, ne dílu! (PPR doplnil 6. 1. 2016 ) () (méně) (více)