2001: Vesmírná odysea

spolu s tarkovského solarisom zrejme najambicióznejší a myšlienkovo najhlbší "vesmírny" sci-fi film. okrem úžasnej, perfekcionisticky dokonalej výprave a réžii, choreografii všetkých prvkov (hudba, architektúra, tempo), revolučného strihu (rozoberaného v každej práci, príručke, knihe a prednáške o strihu) a až nemiestne perfektnej štruktúry celého filmu si môžete užiť predovšetkým: geniálnu "záverečnú" LSD pasáž a po skončení filmu siahodlhé diskusie s ostatnými fanúšikmi tohto filmu, či kýmkoľvek, kto ho videl, na témy, ktoré kubrickova nadčasová adaptácia clarkeovej poviedky rozoberá, objavuje a skúma... napríklad (momentálne u mňa obľúbená) - ak "JE" boh, ako vyzerá... je to čierny monolitický hranol, je to večné oko, ktoré nás všade vidí a vždy sleduje, alebo sme to my sami, ľudia - ako dokonalý "vesmír" sám osebe... tých tém je tam oveľa viac (úžasné schopnosti ľudstva v rozsahu od objavovania galaxií až po sebazničenie; stručný náčrt dejín "technológie"; tajomstvo zrodu života a nášho pôvodu a možného zániku...), takže sa oddajte vivaldiho muzike, kubrickovej taktovke a užívajte si jedno z najlegendárnejších diel v žánri sci-fi, aké kedy boli natočené a aj napriek jeho takmer 50-ročnému veku stále neprekonané (07.04.2014)

Jsou klasiky a "klasiky". Tohle je pro mě jedna z těch "klasik". Od filmu očekávám, že mě udrží v pozornosti a vzbudí ve mně nějaké (jakékoliv) emoce. Pokud jsem po dramatu smutný, po komedii vysmátý a po horroru se lekám každého šustnutí, tak ty filmy stály za to. Ovšem pokud mi film po obrovském odhodlání při něm tentokráte neusnout (4 neuspěšné pokusy předcházely) nedá nic jiného než hromadu nudy (a dobré triky - za ty ta jedna hvězda), tak to je mizérie. Díky Bohu za filmové klasiky, ale tuhle už nikdy nechci vidět znovu. (12.01.2011)

Nebyl jsem si zcela jistý, že se moje osobní pochopení samotného závěru filmu ztotožňuje se záměrem autora. Nedalo by mi to však spát, tak jsem zapátral na wikipedii a údajně samotný výklad závěru je ponechán na divákovi. Nebudu vás zatěžovat svojí teorií, jen vám mohu říct, že na internetu jsem nenašel žádnou, která by se jí alespoň částečně podobala. To tedy jen tak na okraj. Teď už bych přistoupil k filmu, od kterého jsem po přečtení obsahu velmi mnoho očekával. Ovšem byl jsem zároveň připraven i na nejhorší, protože golfista hodnotil pouze 3* a to u něj znamená, že považuje film za totální sračku, jen si nechce dělat nepřátele a zbytečně ztrácet svoji pracně vybudovanou oblíbenost. Já za sračku film považovat rozhodně nemohu. Přiznejme si, že natočit něco tak povedeného po technické stránce v roce 1968 opravdu nezvládne každý. Dokonce to nezvládne ani jeden z mnoha. Stanley Kubrick ovšem ano. Některé kamerové experimenty, či jak to nazvat, byly prostě skvostné. Po hudební stránce byl film rovněž perfektní. Kdykoli uslyším ústřední hudbu, tak si určitě na film vzpomenu, protože to zde sedělo k záběrům naprosto dokonale. Za technickou stránkou ovšem mnoho nezaostává ani samotný děj, který rozhodně není blbý a s vyjímkou samotného závěru, který jak už jsem zmiňoval, si má každý přebrat po svém, tak není děj ani příliš komplikovaný, což mě docela mile překvapilo. Čekal jsem, že vstřebat takový film mi dá zabrat. Napětí by se dalo v určitých okamžicích krájet. Hlavně palubní počítač Hall 9000 byl skvělý a fandil jsem mu. Ovšem co mi zde docela překáželo bylo přehršel takových těch záběrů nikam, které dle mého názoru měly napětí mnohonásobně umocňovat. Bylo jich však mnoho a zalehnout v takovém okamžiku by zcela jistě znamenalo usnout, což se mi ostatně málem podařilo, a to hned 2x. Samozřejmě ne 2x současně. Dávám takové hodně pěkné 3*. Víc nedávám, protože ty rozvleklé hrátky s barvičkami a časté záběry nikam, které rozhodně nebyly bezúčelné, ale stejně na mě skutečně nějaký závratný dojem neudělaly. Teď si dám chvíli pauzu a poté se nebojím vrhnout na Druhou vesmírnou odyseu. (11.06.2012)

Má tento film naprosto revoluční vizuál? To zcela jistě ano. Dlouho jsem této Kubrickově klasice odolával. Začátek je trochu těžší skousnout. Pak to ale stojí za to. Je opravdu neskutečné, co byl schopný v té době natočit s tehdejšími technologiemi. Některé scény i dnes vypadají skvěle. Děj začíná na základně na Měsíci. Poté se dostáváme do vesmírné lodi, která má za cíl doletět k Jupiteru. Dva členové posádky jsou vzhůru, zbytek je v hibernaci. Po pár komplikacích sledujeme jejich souboj s palubním počítačem HALem 9000. Ani se nedivím, že film patří mezi kultovní sci-fi. Jen ten konec sem tam úplně nemusel mít. Každý to může pochopit po svém... Filmu dost přidává skvělá hudba, stojí za vidění. "Životní funkce ukončeny." (11.04.2020)

Kdybych měl zájem pozorovat vřískající opice, pustím si National Geographic nebo si zajdu do zoo. Zde je asi čtvrthodinová opičí pasáž téměř neopodstatnělá a akorát natahuje už tak dlouhý a nudný děj. Ubrat funění, ubrat nekonečných záběrů na vesmírné koráby a objekty, tím zkrátit stopáž alespoň o polovinu (nebo vymyslet alespoň nějaký děj) a dalo by se na to možná i koukat bez nesčetných kontrol "Jak dlouho ještě, proboha?" i honorovat více vesmírnými tělesy než jedním... 20% (07.06.2012)

4x Poprvé jsem tento snímek viděl jako malý špunt a nemusím jistě říkat, že jsem to ani omylem nedával... a v osmnácti mne pak přivedl tam, kde jsem nyní. Ano, za 5500 shlédnutých snímků může právě tento film... (25.05.2005)

Já vám nevím, možná jsem se na to díval nějak ze špatného úhlu, ale mistrnost mistra Kubricka mi ve filmu často unikala. Vizionářsky snímek předběhl dobu, nicméně zpracování je vláčnější než rozvařené těstoviny. V tajemstvím obestřeném ději chvílemi nějakou tu krásu přecijen nacházím, pak jsou ale místa, kde ať se snažím sebevíc, nemůžu najít cokoliv víc než nudu. Nevěděl jsem, jestli u scén typu 20minutové plování němého kosmonauta vesmírem usínám nebo umírám nudou. Výsledkem je tedy tak trochu jiný film, který mě, prostého diváka, svou osobitostí neoslovil. Alternativa: Sphere. (27.03.2011)

"It can only be attributable to human error." Neskutečný Kubrickův vesmírný balet. (23.01.2012)

Nelíbil se mi ani Solaris ani Sunshine a Vesmírná odysea už tuplem ne. Nenašla jsem v ní vůbec nic geniálního, je to jen film zahleděný do sebe. Chybí tu jakékoliv emoce nebo psychologie postav. Sama jsem otevřená všem druhům filozofických a netradičních filmů, ale dívat se dvacet minut na tlupu řvoucích opic a následně na nicotu Vesmíru za zvuku pro mě nesnesitelné Ligetiho hudby, pro mě opravdu není nejlepším příkladem dobrého filmu. (23.07.2011)

Tešil som sa, že nejaká televízia zaradila Odyseu do svojho programu, nahral som si ju, ale aj pomerne dlho som váhal, kedy bude najvhodnejšie si ju pustiť. Je to veľmi rozporuplný film, ktorý vyvoláva silné emócie v oboch smeroch. Clarkova predloha patrí medzi nedotknuteľné klenoty mojej knižnice a aj keď spolupracoval na scenári a údajne sa mu film páčil, ja jeho nadšenie nezdieľam. Úvodná, opičia časť, už dnes pôsobí trápno-smiešne. Ponímanie sci-fi filmu ako audiovizuálnych orgií je určite objavné, ale má svoje prirodzené hranice znesiteľnosti, ktoré majster bezproblémovo prekračoval. A už vôbec neviem, aký dojem by vo mne zanechal film, ak by som predtým viackrát nečítal literárnu predlohu k nemu. Kubrickovu Odyseu považujem za nie celkom zvládnutý pokus o sfilmovanie výnimočnej knihy, na ktorom je stále čo obdivovať. (15.04.2012)

Možná už jste ten pocit také zažili. Těsně po skončení filmu. Sedíte, nebo ležíte a myšlenky se Vám honí hlavou. Krev Vám tepe ve spánku, a ačkoliv se snažíte, vůbec nejde usnout. Přemýšlíte, co a o čem to vlastně bylo, ale hlavně, jaký na Vás tenhle film zanechal dojem…. Stalo se mi to asi třikrát za život. Dvakrát u Lynche a teď napotřetí u Kubricka. Už jsem myslel, že je to pryč, ale ejhle, ten pocit se dostavil znovu. Pomalu, zlehka přes, výtečný začátek, solidní druhou třetinu a nezapomenutelný konec. Ještě teď ho trošku cítím, tak intenzivní byl, ostatně jako celý tenhle film. Jedním slovem: dokonalý! (08.11.2014)

Nejsilnějším pozitivem filmu jsou bezesporu skvělé efekty, které jsou velmi propracované na dobu, ve které vznikl tenhle počin. O ději zřejmě nelze hovořit. Je to taková sbírka obrazů doprovázená hudbou. Pravdou je, že jsem dvě hodiny čekal kdy se konečně něco rozjede, ale nemůžu říct, že bych byl zklamaný. Film se mi vcelku líbil. Uchvátil mě hudbou, prostředím a otevřeným koncem. Odpočinul jsem si u něj. 85% (11.11.2009)

Tohle se nesmí vidět, to se musí cítit. Opice jsou jak z grotesky, ale vydržte to a potom cítit po celou dobu. I když nebudete věřit, poslední část vás rozhodně bez emocí nenechá. (13.02.2020)

Když se mi naskytla příležitost podívat se na tento film, využil jsem ji, protože má výjimečnou pověst. Ale film mě vyloženě zklamal a lituji, že jsem se na něj vůbec díval. Jedna z prvních věcí, která mě zarazila, je, že film je extrémně dlouhý a rozvleklý. Mnoho scén se vleče a ukazuje nudné nedůležité detaily po směšně dlouhou dobu. Ulevilo se mi, když skončil dlouhý a nudný úvod a začaly dialogy. Bohužel dialogy byly krátké a po zbytek filmu jich bylo pramálo. Většinu filmu jsem napínal pozornost, abych našel zajímavý a logický děj, ale ten byl minimální a nijak poutavý. Některé aspekty byly také nejasné a nesouvislé. To málo děje, které bylo ukázáno, bylo přehlušeno nudnou výplní obsahu, která tvořila většinu filmu. Řada scén zobrazujících koncepty související s vesmírem je zajímavá z vědeckého hlediska, stejně jako by mohlo být zajímavé sledování fotografií a videí zveřejněných NASA. Ale to není to, co jsem při vstupu do filmu hledal; chtěl jsem něco poutavého a zábavného s dobrým příběhem a charismatickými postavami, které by bylo zajímavé sledovat. "2001: Vesmírná odysea" nic z toho nemá. Dokonce i závěr filmu byl příšerný. Byl natahovaný a přehnaný a zároveň nesmírně nejasný a matoucí. Naprosto neuspokojivý. Celý film jsem čekal, kdy se to "rozjede" a začne to být zajímavé, ale nikdy se to nestalo. Takhle nějak vypadá to staré klišé, že forma překonala obsah. Doporučuji lidem, kteří mají rádi umělecké filmy se samou symbolikou a bez smysluplného děje. Zpětně tuším, že film je oblíbený proto, že v době svého uvedení před více než 50 lety byl aktuální a neotřelý a zároveň realisticky zobrazoval některé aspekty vesmíru. Každopádně jeden z nejvíc WTF filmů, co jsem kdy viděl. /5%/ (21.05.2023)

Dokonalé ztělesnění podstaty hard SF. Vizuálně perfektně působivý snímek, který vypadá spíš jako filmový balet. Tento dojem ještě umocňuje výběr klasické hudby jako zvukového doprovodu. Lidé jsou zabíráni z odstupu, dialogy jsou věcné a neosobní, emoce a psychologické pozadí utlumeny. Vlastně jediný, kdo projeví nějaké emoce, je počítač Hal. Klasický Clarke, na prvním místě technika, konkrétní osoby tvoří jen pozadí příběhu. A závěr vyžaduje spolupráci diváka a testuje meze jeho vnímání i fantazie. Nestárnoucí skvost! (08.11.2006)

Vizuálne dokonalé a v roku 1968 to musela byť naozaj prelomová vec. Muzika výborná, tí ktorí ju vyberali sa s tým naozaj vyhrali. Príbeh odohrávajúci sa na vesmírnej lodi ma ohromne bavil, všetko bolo tip top, sterilné, chlapci sympatickí, atmosféra výborná, nikto nikoho nenaháňal, nič tam nevybuchovalo, nič sa tam nekazilo ... iba pred koncom trošku počítač. Ešte aj ten jeho hlas sa výborne počúval.Miestami som sa ale fakt nudila a mne osobne ten koniec, ktorý si každý mohol vyložiť po svojom, tentokrát vadil. (31.07.2016)

Je zajímavé pozorovat, jak jedna uzívaná skupina diváků sleduje to kvantum nudných scén a ještě nudnějších dialogů, zatímco druhá žasne nad čirou genialitou. Já se díky Bohu řadím do té druhé skupiny. Nikdy bych nevěřil, že po shlédnutí Eyes Wide Shut, které bych klidně uvítal v topce, budu znovu uvržen na dvě a půl hodiny do rozmanitého světa, v němž je fantastickým způsobem znázorněn cit pro vizuální stránku a záběry, při kterých se divák bojí hlasitěji dýchat, aby nijak nenarušil tu výjimečnou atmosféru. Sice nevím, co tím chtěl básník říci, ale v případě Vesmírné Odyssey musí i ten, jenž u filmu málem zemřel nudou, soudně uznat, že se bez debat jedná o nadčasové průlomové dílo, které je samo o sobě nevídaně štědrým příspěvkem do sbírky světové kinematografie, jednak kvůli obrazu (Oscar naprosto zasloužený), jednak kvůli hudbě a hlavně kvůli dialogům. Obzvláště ty mezi astronauty a Halem jsou skutečně vyšperkované. Bez debat jedna z největších revolucí v dějinách filmu. (28.03.2012)

Po letech jsem si musel trochu předefinovat, co chápu pojmem 'film'. (17.05.2017)

Tento film vás prostě nadchne a nebo unudí k smrti. Mě tedy nadchl, opravdu geniální, zvlášť když si přečtete knižní podobu (jinak asi budete mít trochu problémy chápat, co se ve filmu vlastně děje). (30.09.2004)

Vizuálne úžasný film, ktorý za sprievodu geniálne vybratej hudby ponúka priestor na rozmýšľanie o poznaní, existencii... Posledná polhodinka ide až mimo normálného vnímania a eštie viac umocňuje pocit katarzie... A s tým porovnávaním knihy a filmu opatrne, lebo kniha vznikala spolu s filmom (a nakonoec ju ja tak vydali až po filme) a navzájom sa obe diela ovplyvňovali a Clark naschvál nechal v knihe aj niečo naviac (a dokonca neskôr vydal "Stratené svety 2001", kde sú ostatné verzie príbehu - hlavne niekoľko rôznych zakončení). A IMHO pôvodnou motiváciou pre vznik filmu bola Clarkova poviedka Sentinel... (16.07.2006)