Barry Lyndon

Mistrovské dílo! O Kubrickovi nestačí říct, že ovládá filmařinu nebo že točí dobré filmy. Ví přesně co dělá, pracuje hlavou i srdcem, dokáže vyjádřit myšlenku pouhým záběrem kamery. Proto se dá na vzestup a pád jednoho bezvýznamného Ira na pozadí sedmileté války dívat s takou chutí, i když trvá přes tři hodiny. (20.08.2014)

Pomalu plynoucí, naprosto nepředvídatelný a až intimní příběh jednoho člověka, který silnou měrou ovlivnil osudy mnoha lidí. Kubrick předkládá svoje nejvelkolepější dílo rozvážně, snad až poněkud nevyváženě, ale každá, i ta sebemenší scéna, má v konečném důsledku své opodstatnění. Navíc pro hlavní roli vybral toho pravého představitele, Ryana O'Neala, který svůj herecký um nejvíce předvedl v pozvolna gradovaných scénách karetní hry nebo přerušeného koncertu. Vadou tak zůstává vypravěč, který sice dobře vyplňuje hluchá místa, ale zároveň svými usměrňovacími řečmi uškodí napětí z dalšího dění. (20.04.2006)

O Kubrickovi se říká, že nebyl – a ani nechtěl být – skutečným vypravěčem; místo toho přes mrtvoly (herce a štáb) ilustroval svoje postoje a estetické teze. „Kubrick je chladný intelektuál bez smyslu pro humor a jeho filmy jsou přesně takové a stejně jako romantický sadista Hitchcock si i Kubrick počíná jako obsedantní technokrat, který se k umění nachomýtl omylem“ hřímala kritika v roce 1975. Točil filmy o lidech, nebo točil filmy o strojích? Toť věčná polemika salónních debatérů. Na rozdíl od otřesného Spartaka, k němuž se dostal Kubrick takříkajíc na poslední chvíli a nemohl ho kontrolovat, Barry Lyndona si pohlídal a náležitě vyladil a nalezl způsob, jak technicky a autenticky zachytit minulou dobu skrze speciální objektivy (Kubrick si liboval v práci se světlem a sluncem, v aranžování a alternování „magické hodiny“). V tomhle směru suverénně nekolísá, věci jsou přesně na svých místech, srovnané podle zvláštních pravidel, jimž někdy nerozumí ani Kubrick sám. Ale v tom je právě ta síla, krása a čistota Kubrickova díla, a tedy setrvalá (věčná) hodnota – v tom nezúčastněném podání pravdy, v badatelské lhostejnosti. Proto je Barry Lyndon asi jediný film, který přestože vás znaví a emocionálně neuspokojí, máte po jeho skončení nutkavou touhu dopřát si ho znovu. (22.02.2008)

Nadherne natocene a nakostymovane drama s uzasnou hudbou (zvlastne ustredni skladba od Franze Schuberta), propracovanym scenarem a bezchybnou kamerou. A nemohu souhlasit ze je film rozvlekly, kazda scena je potrebna a nedovedu si predstavit ze by byl BL kratsi - me dokazal "zabavit" po celou svoji dobu. Nenajdete lepsiho historickeho filmu. (21.09.2003)

Cynická rokoková noblesa v dokonalém zarámování. Tímhle filmem Kubrick snad nejvíc potvrzuje, že práce režiséra a kameramana je pro něho v podstatě jedno a to samé. Kouzlo obrazu spolu s hudbou bez problému smaže citový chlad a obsahovou netečnost, která u Kubricka občas hrozí. Podobný zážitek mám snad jen z Ciminovy "Heaven's Gate", i když tam jde spíše o fascinaci samotnou scénou. (02.07.2006)