Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Recenze (1 276)
Z počiatku samoúčelne vystrájanie mladíkov sa plynúcimi minútami mení v nekompromisnú kritiku "dobrej spoločnosti", ktorá predstavuje väčšiu hrozbu než kdejaký delikvent. Film je svojou otvorenou mierou násilia fyzického, psychického, ale aj sexuálneho rovnako šokujúci ako pravdivý. Pri sledovaní tak prichádzajú na rad otázky či skutočne kráčame vlastnou cestou, alebo kde je hranica medzi dobrom a zlom, prípadne čo sa vlastne chápe pod pojmom "zlo". Kubrick má čuch na správne témy aké v spojení s jeho géniom a slabosťou pre klasickú hudbu tvoria zážitok v každom ohľade. ()
Dle mého názoru je Mechanický pomeranč nejlepší Kubrickův film. Proč? Možná kvůli tomu, že přivedl na plátna kin témata, o kterých lidé tehdy jen tak nemluvili (nebo se i báli mluvit), natožpak aby sledovali 2 hodinový film. Možná kvůli naprosto fenomenálními výkonu Malcolma McDowella, který Vás odzbrojí natolik, že úplně přestanete vnímat, že sledujete nějaký film. Možná kvůli výborné kompozici hudby, od jedinečného Beethovana přes "Funeral Of Queen Mary" až po perverzně sladké "Singing in the Rain". Možná kvůli odpornému dystopickému světu, ve kterém vládne korupce, úplatky státních příslušníků či matení veřejnosti (to mi zní nějak povědomě). Na Mechanickém pomeranči je toho zkrátka hrozně moc. Je to film naprosto ojedinělý svého druhu, který by dnes již neměl nikdo koule natočit. Smekám pomyslnou buřinku před Kubrickem a chlemtám moloko plus na jeho posmrtný klid. ()
Mechanický pomeranč je těžko popsatený. Diváka ve své době jistě šokoval a pobuřoval dnes však koukáme na něco neuvěřitelného s bravůními herci a jen žasnem nad samotnou myšlenkou.Tady to prostě člověk musí vidět jinak to nejde. ()
Ako všetky Kubrickove filmy, prepracovaný do posledného detailu. Mnoho úžasných scén mi utkvelo v pamäti, avšak od maximálneho hodnotenia tomu krôčik chýba. Totiž dej je rozprávaný dosť nelineárne, od rozvlečeného začiatku, cez veľmi dobrý stred po zase rozvlečený koniec. Trochu zdynamičniť ku koncu a bolo by to za 5*, takto bohužiaľ nemôžem dať viac než 4*. ()
První tři čvrtiny jsou to nejlepší, co kdy Kubrick natočil. ()
S každým shlédnutím se mi film líbí víc a víc,napoprvé jsem si vychutnával příběh a poselství, napodruhé vizuální a hudební složku a teď naposledy už jsem si užíval každý detail bezesporu nejlepšího Kubrickova snímku! ()
tak to bolo maso! ()
Velmi zvláštní film, jako ostatně všechny filmy od slavného režiséra Stanleyho Kubricka. Film na mě dýchl atmosférou již dávno minulou, film v sobě skrývá hodně tajemna a přitom je realistickým projevem na dnešní svět. Neznámá hudba, neznámí herci, typický Stanley Kubrick. Jen bych příště vynechal tolik zbytečných ukázek násilí a sexu, bylo jich až příliš moc, na můj vkus. Ale jinak fajn, co se týče všeho ostatního. ()
8/10 ()
Když jsem tento film viděla poprvé, aboslutně jsem nevěděla o co jde a znechucením jsem nebyla schopna odtrhnout oči od obrazovky. Podruhé už jsem nebyla ani tak znechucena, jako spíš fascinována. Naprosto nadčcasové. Jak myšlenka, tak provedení. a Malcolm McDowell to zahrál úžasně. Tlesk! ()
Film, který se netočil, který se žil... Kubrick opět trval na detailech. Fackováni ženských pro navození realističtější atmosféry strachu, na to už jsme si zvykli, ale na detailní scény znásilnění, kvůli které odstoupí herečka, to člověka donutí na herce Kubrickových filmů nekoukat nadhledem, ale jako na obyčejné lidi, žijící si svůj obyčejný film, což ho dělá naprosto neobyčejným. ()
Naturalistické a do posledného detailu vybrúsené veľdielo, ktoré bude navždy zapísané v dejinách kinematografie ako jeden z najkontroverznejších filmov všetkých čias. ()
I was cured, all right. ()
Dostatečně ujeté... ()
Opět nemá na knihu, ale což... ()
Mechanický pomeranč mě fascinoval v širokém spektru : architektura, design, kostýmy, individualita postav.. to vše bylo skvělé. Povedený byl i děj. Proč dávám jen 3*? Navzdory zmíněným kladným stránkám mě naprosto ubíjelo protahování scén nudou, takže jsem polovinu filmu usínal. Tenhle film by mohl trvat klidně 80 minut a jeho kvalita by tím jen vzrostla ()
Ten film mi prostě nesedl, nemám rád násilí v "pure" formě. ()
Oproti predlohe slabý odvar.... ()
WTF? Kompletně mě minul Kubrickův záměr. Zachytit wtf-filmem wtf-dobu? Nebo ... jako ... eh. Vůbec. ()
Nevím jestli je více deformovaný samotný film nebo společnost, o které pojednává. Ale na to, že je toto dílo v podstatě směsicí všeho, co by mě osobně nikdy nepadlo spojit (mléčný bar, mladí násilníci, britsko-ruský jazyk a v neposlední řadě hudba Ludwiga van), to rozhodně nebylo špatné. První polovina je sice důležitá pro vývoj děje a postav, ale nejraději bych jí vynechal, poté, co se Alex dostane do léčebného zařízení vše nabírá nový rozměr, přesto ve mě film nevyvolal to, v co jsem doufal. Zkrátka je to odvážné a kuriózní, ale víc nudilo než fascinovalo. ()
Reklama