Fryštok

Dokument je zpracován dobře. Hezky propojuje výpovědi pamětníků s obrazově nekoukatelnými a zvukově neposlouchatelnými výtvory tehdejší doby. Největším faktografickým omylem dokumentu je ale skutečnost toho, že v něm ani jednou nezazní, že na americké filmy mohli naši diváci v 80. letech normálně chodit do kina. Z minulého režimu toho sice moc nepamatuji, ale ani nemusím jít daleko, abych zjistil, jak to bylo. Uživatel Enšpígl ve svém komentáři k filmu Dobyvatelé ztracené archy zmiňuje, jak byl za minulého režimu v kině právě na tomto filmu. Oproti tomu tady máme velmi manipulativních prvních cca 5 minut dokumentu, v nichž jsou dealeři videokazet vylíčeni jako zachránci světa, bez kterých by u nás nikdy nikdo neviděl filmy od Spielberga a dalších amerických režisérů. Evidentní nepravda, neřekl bych přímo lež, protože se oficiální kinodistribuci dokument prostě nevěnuje, spíše ji záměrně opomíjí. ______ Sbírání VHS kazet v dnešní době (ať už se jedná o rychlonadabované nebo oficiální) nechápu. Jejich největší výhoda spočívá podle mě v tom, že když kazetu v obalu postavíte vertikálně, tak nespadne (na rozdíl od DVDček). To činí z kazet hezkou dekoraci na poličku. Toť vše, na přehrávání to dnes není. Sbírání kazet je skutečně záležitost pro specifické gurmány. Osobně v tom ale více spatřuji kombinaci zoufalosti s touhou návratu do dob dávno minulých.

Velmi zajímavý námět, bohužel utopen kombinací nahodilého vyprávění s (pro mě) nesympatickou postavou Johna Trenta. Co mi na něm vadí? Jeho pasivita. V podstatě jen na začátku, když poskládá mapu z výstřižků titulních stran knih, tak reálně udělá něco inovativního. Většinu filmu pak jen pasivně reaguje na okolní dění, přičemž to není nutně vina postavy, ale může za to hlavně nahodilost vyprávění, která ho pořád hází do situací, kde se toho stejně moc vymyslet nedá. __________  Když už děj konečně začne získávat spád, tak je to v okamžik, kdy Trent začne mít nějakou chemii s jeho parťačkou. Samozřejmě zanedlouho je toto spojení roztrhnuto, což má za následek větší izolovanost vyprávění (a mou postupnou ztrátu zájmu o film). ______ Hrozně si to hraje na nějakou meta rovinu, ale není to absolutně uvěřitelné, ačkoliv bych tomu rád věřil. Konec je pak dost meh, jelikož se prostě vše podělá a divákům nezbyde nic jiného než se maniakálně smát stejně jako Trent v kině. ______ Skutečně béčkový film, myšleno jak pozitivně, tak i negativně. Filmařská práce kvalitní, především praktické vizuální efekty a hlavní song. _____ Nakonec odbočka úplně jinam - v příběhu hry Alan Wake je také uplatněn obdobný princip, tj. spisovatel prožívá to, co sám napsal. Až na to, že v té hře je to podstatně propracovanější (zdejší komentující z pravěku ČSFD samozřejmě film nadhodnocují, protože v r. 2004 nemohli srovnávat s Alanem Wakem, který vyšel až v r. 2010). ______ Ten námět prostě měl na víc. Čisté tři hvězdy. Sice slabší Carpenter, ale stále koukatelný a funkční.

Záhadný film, ale překvapivě funkční. Proč záhadný? Australská autorka si v roce 2003 vydá obsáhlý fantasy román. O 21 let později se adaptace chytnou Španělé a Číňané a uvedou film, ve kterém hlavního draka dabuje proslulý britský herec Bill Nighy. Jedná se tedy o něco, co přišlo komplet odnikud, jelikož původní knihu do této chvíle nikdo neznal (kromě Australanů, asi?)._________ Hl. hrdinka Ping je sympatická holka, její krysa Hryzka je spolehlivý parťák (Remyho z Ratatouille ale rozhodně nepřipomíná). Společně s drakem Danzi se vydávají na nebezpečnou cestu, v rámci níž musejí střežit dračí vejce, kterého se chtějí zmocnit zlí poskoci císaře. Tento jednoduchý syžet ale ve filmu postrádá jasnost. Uznávám, že nejsem chytrý divák, ale pokud nejsem schopen přehledné orientace v ději u filmu pro děti, tak samotné děti na tom asi nebudou o moc lépe. Je zřejmé, že tvůrci nedostatečně upravili složitý původní román pro filmové plátno. Ping si prochází světem, potkává nové postavy, objevuje nové schopnosti, navštěvuje nové lokace, ale vše bez hlubších návazností a souvislostí. Děj si plyne nahodile a postrádá širší ucelenost. ____________ I přes nepřehlednost příběhu film ale nenudí. Divák Ping a Danzimu přirozeně fandí a doufá v jejich úspěch. Odsýpá to poměrně rychle a každou chvíli se děje něco nového. Pro obveselení dětí slouží ve filmu několik cute momentů. To samé platí pro mírné znechucení (vyplivování bublin, nemilá chvilka Hryzky na pláži). Po technické stránce je vše funkční, animace je dostatečně kvalitní. Český dabing je moc hezký. _____________ Co se týče názvu filmu, tak český název schválně asociuje divákům film s Jak vycvičit draka, ačkoliv Jak zachránit draka nemá nic společného se známějším dvoutřetinovým jmenovcem. V angličtině se původní román i filmová adaptace jmenuje Dragonkeeper, což má do českého názvu daleko jako já do Austrálie. Kulišáci z Forum Filmu to udělali fikaně! Opravdu 300 IQ manévr. Rip rodiče, kteří si to fakt spletou. ______________ Takže, kdyby mi bylo šest let, bavilo by mě to? Spíše ano. Je to přeci jen poměrně příjemná béčková podívaná.

Jsem prostý člověk... když uslyším song z russian doomer playlistu, tak jsem potěšen. (pokud mě nešálí paměť, tak je to tento) _______ Na poměry studentských filmů 100% nadprůměr. Scénář se ale bohužel neobešel bez rušivých klišé (1 - protagonista je jediný sympatický muž, ostatní dělníci jsou tupí jedinci, kteří se jen opíjejí a nečtou knihy o vikinzích; 2 - jediná figurující žena se samozřejmě intimě sblíží s protagonistou, jaksi automaticky, protože jinak by to ve filmu chybělo, že ano). Jinak velmi zdařilé řemeslo. Cením využití reálných neherců naverbovaných z ubytoven, pocit autentičnosti byl tímto posílen. _______  Škoda, že se autor nerozhodl námět rozpracovat na celovečerní film (tj. minimálně 70 minut), jelikož zde potenciál rozhodně byl. V zájmu filmové distribuce by to také bylo mnohem flexibilnější, než se snažit prezentovat „krátký film“, který prostě většina lidí ani nebere jako reálný film. _________ Nakonec ještě mírný stesk nad volbou tématu. V rámci pásma FAMU v kině 03 byly obsaženy další filmy, které se také věnovaly cizinecké tématice - Milý tati a Projekt Adam Basma - rozdíl je ale v tom, že autoři těchto filmů jsou cizinci. Dává tedy smysl, že chtějí zpracovat svoji odlišnou zkušenost skrze film pro české publikum. Martin Kuba je ale Čech, přičemž referuje (velmi obstojně) o zkušenosti cizinců z Východu. Kdyby podobným způsobem referoval např. o mládeži v českém školství, tak bych to osobně ocenil milionkrát víc. Mohl bych se s takovým tématem ztotožnit. Naopak se zkušeností dělníků z Východu se ztotožní minimum diváků (mimo jiné také na základě mého předpokladu, že si ukrajinští dělníci opravdu nepředplácejí Dafilms nebo Famufilms).

Český sen předčil dobu Youtube pranků. V podstatě je to největší český Youtube prank, co byl kdy natočen, jenom bez Youtubu a označení „prank“. Následně přibližně po roce 2010 se na YT začaly objevovat kanály, na kterých jejich tvůrci natáčeli tehdy mimořádně populární pranky (ViralBrothers, VladaVideos, Stejk atd.). Žádný z nich se ale nikdy nevyrovnal Českému snu. Napadá mě jedině Kazma, který se svým dvojníkem Jima Carreyho udělal podobný mediální humbuk, ale v porovnání byl podle mě i tak o dost slabší. ___________ Efekt filmu vnímám pozitivně, poněvadž sice jde o podvod, ale je to neškodný podvod. Vysvětlím. Když vytáhnete pár tisíc lidí ven skrze marketingovou kampaň, aby šli nakupovat do nového obchodu, který neexistuje, tak co z toho reálně budete mít? Kromě zviditelnění nic. Naopak napálení lidé si odnesou ponaučení, že nemají věřit všemu, co vidí v reklamách/médiích. Ano, jedná se o podvod, ale asi v podobném smyslu jako když vám někdo řekne: „Hele, letadlo! Podívej!“, přičemž ukáže na nebe, vy se podíváte, ale žádné letadlo tam neuvidíte. Moc vtipné to sice není, ale je to tak neškodný vtip, že nad tím mávnete rukou a jdete dál. V kontrastu se skutečnými scamy, kdy např. důchodcům volají podvodníci, aby se jim dostali do počítače skrze remote access a vybrali jim konto - je myslím rozdíl očividný. Nebo v současnosti jsou populární AI verze Babiše, které se vás snaží nalákat na sUpEr-vÝhOdnÉ-iNvEsTiCe, přičemž tyto scamy kombinují i reálné záběry Babiše a jeho poměrně uvěřitelný AI hlas (hoši scameři už upgradovali). Kdo si to nedokáže pospojovat v hlavě, tak pravděpodobně naletí. TO JE REÁLNÝ SCAM! Ne Klusákův prank. ___________ Dnešní doba si žádá natočení obdobného dokumentu, který by se věnoval právě podvodům s AI a investicemi. Hned má Klusák zase co dělat.

Tady si někdo spletl tutoriál na Blender s krátkým dokumentem. Originální to je, ale až moc.

Název úplně mimo. Dokument reálně neřeší opravdové postavení žen ve společnosti, jen předkládá výsledky dotazníku, které autorka nasbírala od cca tří seti žen. Na otázku, jestli se tyto ženy někdy setkaly s obtěžováním odpovědělo 83 % pozitivně. To je ale skoro stejné, jako kdybych se kohokoliv zeptal, jestli se k dotyčné(mu) někdy někdo v životě choval nevhodně či zle. Ano, kdo by to byl tušil, drtivá většina všech lidí této planety nějakou takovou situaci v životě zažila. A kdo může za to, že se k sobě lidi chovají hnusně? Z mé osobní zkušenosti vím, že podstatná část populace je tvořena primitivními tupci. V tom je problém. Nikoliv v tom, že muži jsou prostě zlí, protože jsou prostě zlí, jak popisuje tento film. (brát v úvahu muže, kteří jsou normální, účelům dokumentu nevyhovuje) _________ Hlavní message je tedy banální apel na to, že by se lidé k sobě měli chovat hezky. Ano, je velmi milé, že toto chtěla autorka sdělit světu, ale primitivní tupci, kteří (jak dokládá svědectví jedné z respondentek) masturbují na pláži mezi lidmi, si tento film opravdu nepustí, a i kdyby si ho pustili tak jim ve své omezenosti bude upřímně u pitche. Kromě obecného a banálního poselství se tedy divák nic moc dalšího nedozví. _________ Jedna respondentka zmínila, že nemá ráda animalitu, která muže zbavuje gentlemanství. Pokud ale muž v sobě naopak nemá jakoukoliv animalitu, pravděpodobně si ho žádná žena kvůli jeho nevýraznosti nikdy nevšimne. Hejtit animalitu je jedna věc, ale to, že většina žen preferuje animální Chady, je věc druhá. Naopak gentlemanství je v porovnání s animalitou nevýrazné, neviditelné, neefektivní, prostě slabé. ___________ Nakonec musím pochválit vizuální stránku, tj. obrázky, fotky a kresby. Zpracování filmu skrze otáčení listů knihy s voice-overem autorky a respondentek mi přišlo vhodně zvolené.

Odkaz Jana Palacha je nutné brát s maximální vážností. Proto je zásadní si položit zcela seriózní otázku - kolik současných českých filmů se věnuje dějinám českého cosplayerství? Prakticky žádný. To ale není případ Jana Palacha, jelikož toto dílo je nevídaným unikátem v tuzemské produkci. Jako jediný český celovečerní film se věnuje životnímu osudu prvního českého cosplayera Human Torche z Fantastické čtyřky! Snímek mapuje životní cestu od prvotního zajiskření (tj. myšlenkový koncept cosplaye), shánění materiálů (benzín, sirky), až po finální realizaci. Největší výhodou cosplaye Human Torche je to, že veškerý potřebný materiál na výrobu je levný a dostupný. Není tedy divu, že byl zvolen jako první právě tento typ superhrdinského outfitu. ______ Když ale porovnám Sedláčkovo zpracování s krátkometrážní verzí z roku 2008, tak Sedláčkova verze bohužel více připomíná Deadpoolův origin story. Každý ale ví, že Deadpool poprvé přišel na svět v roce 1991, tudíž Jan Palach na něj nemohl dělat cosplay v roce 1969. To tvoří zásadní faktický nedostatek, který narušuje věrohodnost prezentovaných dějin cosplayerství. ___ Pokus dobrý, ale ne vše se povede hned napoprvé. Vyhaslé 2 hvězdy. ____________ (Teď už vážně. Je to pro mě tak neinspirativní film, že se k němu nedokážu normálně vyjádřit. Paní Cardová zde výstižně sdělila vše podstatné ve svém stručném komentáři. V některých ohledech je možná až moc kritická, ale to je ve výsledku jedno.)

Sledovatelný ročník. ___ Nejvíce mě pobavil Mr. Freeze a Tučňák s jejich narážkou na Batmana, přičemž následný Keatonův reakční ksicht byl skvostný. ___ Moderátor Jimmy Kimmel, jehož humor na úrovni osmé třídy ZŠ mi sice nepřišel moc vtipný, ale stále byl lepší než povýšenecké a trapné narážky Ebena na letošních Českých lvech. Také oceňuji, že Kimmel povětšinu času ani nemusel moderovat, poněvadž přechody mezi udílením jednotlivých cen a hudebními čísly byly naprosto plynulé (i zde má Český lev co dohánět). ______ Celý záznam jsem sledoval... ze záznamu, což jsem pochopitelně uvítal, protože jsem všechny reklamy mohl přeskočit. Moje otázka ale zní, proč místo těchto reklam ČT nenechá mluvit naše české komentátory? Vícekrát jsem postřehl, že někdo z komentujících něco vysvětloval a pak najednou BEM! střih a reklama. Komentátor byl utnut a to, co chtěl doříct, už pak nikdy nedořekl. Přitom by se toto dalo naprosto jednoduše vyřešit. Stačilo by střihnout do studia ČT a komentátoři by se mohli vyjádřit podobným způsobem jako to funguje u sportovních přenosů. Je to opravdu škoda, že neměli více prostoru, protože za ty cca tři hodiny jsem nenabyl dojmu, že by kromě překladu a popisu očividného dění sdělili něco navíc (ale tak aspoň jsem se dozvěděl kurzy sázkových kanceláří na některé filmy).

Ačkoliv se plně neztotožňuji s proslovem Darii, tak musím říct, že jeho přerušení pomocí křiklavého hlasu „velkého bratra“ bylo nechutné a nemístné. Cenzura v přímém přenosu a český antifeminismus v praxi. Neskutečné, co si dnešní pseudoautority dovolí, ani nenechají člověka domluvit.