Vražda v Orient expresu

Kenneth Branagh mi v roli Poirota vůbec neseděl. Já jsem prostě zvyklej na Davida Sucheta. Ale i když zapomenu na seriál, tak je problém v tom, že jsem viděl hvězdně obsazenou verzi z roku 1974 od samotnýho Sidneyho Lumeta. A když mám oba filmy porovnat, tak Lumetova verze mi přišla taková tísnivější, s lepší atmosférou a celkově se mi prostě líbila víc. Ale věřim tomu, že někomu zase víc sedne tohle modernější zpracování s rozmáchlejší výpravou. Lepší 3 hvězdy. Kdybych neviděl starší verzi od Lumeta, tak možná dám i 4. (05.10.2022)

"Vrah se mi vysmívá. Dobře. Jeho první chyba!" Jak rád bych nevěděl, jak to dopadne, říkal jsem si od začátku do konce, protože kdyby mi Vražda v Orient expresu nabídla i to detektivní tajemno, byla by ještě lepší. To ale samozřejmě není chyba filmu, který je téměř po všech stránkách dokonalý. Středem veškerého dění je pochopitelně Poirot (v Branaghově skvěle umírněném a citlivém podání, s knírem jako ze školy v Bradavicích), nicméně na ostatní postavy se rozhodně nezapomíná, výprava je sice skrznaskrz digitální, ale krásná, a když má dojít na emoce, dojde na ně a je fuk, jestli předlohu znáte, nebo ne. Trochu navíc mi přišlo snad jen Poirotovo vzpomínání na Katherine (ze Záhady Modrého vlaku?) a příliš se mi nelíbil ani závěrečný oslí můstek, který naznačuje, že pokračování se bude odehrávat "na tom zatraceném Nilu". (13.11.2017)

Tak mně Kenneth ukázal jak vypadá solidní průvan a kaskadérský kousek v podobě Poirota, jinak notoricky známého v této roli hlavně Davidem Suchetem. Tak jako u Suchetovského Poirota na mě dýchá velmi intenzivně staroanglické prostředí a atmosféra, tak tady na mě zavanul téměř moderní, novátorský duch a Branagh s normální mluvou, na kterou jsme zvyklí. To beru jako velké plus. Knírek byl úsměvný a celkově tam bylo víc momentů, kdy na mě Poirot komicky juknul. V tomhle případě jsem mile překvapená. Bylo vidět, že si s tím Kenneth vyhrál, co se zpracování a digitálu týká a o hereckém obsazení nemluvě. Docela by mě zajímalo, jak sehnal takové super filmové star třeba jen na pár větiček v celém příběhu. Kenneth to všechno vsadil na jednu kartu a myslím, že se povedlo i když Suchet je už přece jen víc pod kůží a v povědomí diváků. O to víc dávám Kenovi palec nahoru za tu kuráž. (17.02.2018)

Čakala by som, že film, v ktorom hrá hlavnú úlohu precízny a puntičkársky detektív nebude mať toľko, na prvý pohľad, nelogických momentov. V úvode, keď majiteľ zháňa voľné miesto pre Poirota sa dozvieme, že všetky miesta v Orient expresse sú beznádejne obsadené. O pár minút na to do vlaku nastupuje noblesná princezná Dragomiroff a prezerá jedno voľné kupé za druhým, až kým si nevyberie to pravé. Prichádza SPOILER. Napriek tomu, že v scenériách jasne vidieť, že nejde o malý vláčik u a v úvode sa tvrdilo, že je plný, je trošku zaujímavé, že na záver sa dozvedáme, že všetkých cestujúcich tvorilo dokopy len tých pár pasažierov, ktorí sa vo vlaku stretlo, aby spáchalo dokonalý zločin. Ani jeden cestujúci navyše. V inej scénke, kedy dôjde k nárazu kvôli snehovým závejom sa celý vlak zatrasie. Fotka s Poirotovou manželkou padne na zem a rozbije sa. V pozadí ale možno vidieť, že malá lampička na nočnom stolíku sa ani nepohla. No nič, výprava je pekná, pozerať sa na to dá, ale hollywoodske hviezdy pre mňa začínajú predstavovať len pozlátko, čo sa na okamih zatrbliece pri strete so svetlom. (15.11.2017)

Proslulého detektiva, jehož Kristova Agáta ve svých knihách prudérně označovala jako výstředního mužíka, nekompromisně pojal film jako belgického homosexuálního autistu jménem Erkül s vytepleným žabožroutským přízvukem. Nejprve jej Finly představil jako progelovaného plachého řiťopicha, poté Ustinov jako slizkého tlustého buzeranta, aby jej nakonec naprosto ikonizoval a uzurpoval pro sebe Davča Süšé jako rozkokošně sympatického cükrouššše, co chodí, jako by měl v prdeli pravítko, a obsedantně si voskuje dle vlastního mínění módní homoknír. Až teď, autorčině popisu proporcionálně zcela neodpovídající, dobře stavěný, vysoký, vzpřímený elegán Ken postavu alespoň trochu vychladil, dehomogenizoval a vnesl do ní kapku heterošarmu, takže se u jeho sledování přirozeně sexuálně orientovanému divákovi už tolik panicky nestahuje konečník. Pod nos si sice nalepil obskurně ohyzdnou jitrnici, nicméně „bon“ a „manifique“ zní z jeho úst dostatečně machisticky, a ne jako výzva k homofelaci. A vůbec je v roli naprosto skvělý, přirozený a sympatický, jakož i zbytek osazenstva toho snobského Pendolína z Istanbulu, tedy až na tu násilně topornou a neskonale odpornou Džedáj rytířku, která asi přeblafla nějakého vlivného agenta, nebo ukojila Kennethovy zoochoutky. A co jinak říct k x krát přečtené a viděné swingrsvraždě, když z ní nakonec nepřekvapivě nevypadlo, že vrahem je vlastně zahradníkův mongoloidní pomocník jménem Rupert? Inu, důstojné zpracování, výborná režie, vymazlené digitální kulisy a zplastikovaná, sekunďákem poslepovaná Fajferka je v šedesáti asi stokrát píchatelnější, něž když v pětadvacetidvaceti anorekticky valila pydlooké bulvy na Tonyho Montánu. (12.11.2017)