Olověná vesta

„Ho Chi Minn is a son of a bitch. Got the blueballs, crabs and the seven-year-itch!“ V první půli seno/sláma instruktor (Ermey), podoben chrlícímu gejzíru, řve jednu invektivu za druhou, aby ze svých hochů udělal zabijácké stroje. Nikoho nepřekvapí, že bečka sádla vojín Pyle efektivně zhodnotí jeho dril jako první.. Private Joker (Modine) při tom všem zkouší udržet chladnou hlavu, ale brzy pozná, že těžko na cvičišti a ještě hůře na bojišti. Jediné mínus jsou poněkud neautentické exteriéry ve druhé půli, ale na těch antiválečný Full Metal Jacket naštěstí nestojí. „Ain´t war hell?“ (01.09.2008)

Kubrickův pohled na konflikt ve Vietnamu se po vlně filmů, kritizujících válku jako takovou, veze dál. S osobitým nadhledem zkušeného režiséra se záměrně vyhýbá klišé podobných vojenských snímků a zkouší proniknout o něco dál (s většími či menšími úspěchy). Nejspíš záměrně „rozdělil“ film na dvě části, neboť před skutečným bojem si branci užijí i svůj první „boj“ v kasárnách. Boj se sebou samotným, s krutou vojenskou arogancí (činící z obyčejných civilistů ještě obyčejněší mašiny na zabíjení). Kubrick první třetinu startuje otevřeně, nic neskrývá, dovádí scény k maximální absurdnosti. Druhá polovina filmu však působí dojmem, jakoby nevěděl, jakým směrem se má ubírat. To se projevuje hlavně v některých zbytečných scénách, které nedávají plný prostor k vyzdvižení jiných. Kdybych neviděl skvostnou Apokalypsu, možná bych s výsledným hodnocením trošku přitlačil. (29.10.2003)

Velice zajímavý pohled na vietnamskou válku očima Stanleyho Kubricka. Film se dá rozdělit na dvě linie. První polovina filmu se odehrává ve výcvikovém táboře, ve kterém sledujeme velmi drsný výcvik plného nadávek a šikany. Vincent D'Onofrio coby obětní beránek zahrál perfektně (mimochodem pro svoji roli přibral 30 kg!!!). Výkon instruktora Hartmana mě naprosto ohromil, když pořád jenom řval a ani známka po nějakém zakoktnutí. Druhé linie už se odehrává přímo ve Vietnamu. Bohužel druhá půlka už není tak kvalitní jako první a navíc sem zde postrádal nějakou hlubší myšlenku. Za pochvalu stojí kamera a střih. Dostavály mě scény, kde se Kubrick obešel třeba 30 sekund bez jediného střihu. Exteriéry, ve kterých bylo točeno navíc ukazují, že Vietnam nemusí být vždy jen džungle. Na plný počet to není, ale Kubrick opět dokázal, že to byl mistr režie...... (23.02.2008)

"Je to jako ve válce" První ze tří segmentů s matematickou přesností strukturovaného filmu je geniální. Monotónní, ubíjející psychické násilí bez možnosti vydechnutí. Armáda si přisvojuje vojáky, dává jim nová jména a bere individualitu. Zásluhou mechanického opakování týchž činností a strojově symetrických záběrových kompozic se z filmu vytrácí jakákoli spontánnost, cokoli přirozeného, cokoli lidského. Celý brainwashingový horor logicky vrcholí stvořením monstra (ač to nebyl režisérův záměr, D'Onorfio má na tváři ke konci stejný škleb jako šílící Nicholson v Osvícení). Pak přichází nečekaný zlom, náhlá změna prostředí a tónu. Zůstává chladnost, znemožňující nám identifikaci s kteroukoli postavou. Joker je až do předposlední scény, kdy v sobě dobrovolně popře poslední kousek lidskosti, více pozorovatelem než aktérem dění. Rozdělení filmu odpovídá jungovskému konceptu lidské duality. Dvě tváře, dobro a zlo, jeden člověk. Olověná vesta zdaleka není jen dalším válečným filmem nebo dalším filmem o Vietnamu. Podává pesimistickou výpověď o podstatě kterékoli lidské bytosti. Válka jen odkrývá, co zůstává v dobách míru skryto. 90% Zajímavé komentáře: Eodeon, ScreamJay, mls, Merggie, MacGyver, freeeeedom, walecz (11.05.2005)

Válka je svinstvo co teče světu do bot a Stanley Kubrick to pojal ve velkém stylu. Ač Full Metal Jacket není nějaká typicky akční válečná řežba a ani by jí být nemohla, má hodně silný náboj. Říct, že je to jen dobře natočený film by byla celkem krutá lež. Tohle je totiž další bohatá ukázka toho, že označovat Kubricka za génia filmového průmyslu není žádné přehánění. „Jak můžeš zabíjet ženy a děti?“..... „LEHKO!“.....“No není válka peklo?“ Absurdita, ne ale filmová, nýbrž ta realitová. Zase a znova dokazující smysl a význam těch prvních slov co jsem u tohodle komentáře napsal. „Myslíš, že střílíme rákosníky za svobodu? To jsou jatka!“ Další hláška, která geniálně ukazuje pravdu, takovou tu často falešnou a přehnanou hrdost k vlajce a ten překýčovaný patriotismus, který už překračuje smysl a obsah toho slova samotného. Dokonalá kulisa hořícího města, do kouře se halící temně modré oblohy, amíci jeden po druhém padají tváří k zemi a skupinka těch, co nás jako diváky provázejí dějem se tenčí jako stránky právě dočítané knížky. Zatraceně vypjaté situace ukočíroval Kubrick s bravurou sobě vlastní. Krev, křik, střelba, děsně moc krve, cinkání nábojnic. Noční vize apokalypsy, kdy město leží v plamenech a jednotky kráčí v jejich svitu je díky skvěle vedené kameře dokonale autentická. Scénář se vyhýbá přílišným moralitám a příběh tak leží na místy trochu k nudě směřující ose, kterou ovšem závěr bohatě vykompenzuje. „Jsem v průseru to jo. Ale sem živej!“ Poslední slova a vlastně dokonalý završení předešlého představení. V celým tom pitomím válečným blbnutí si člověk uvědomí jakou cenu má jeho vlastní život, i když tam šel s tím, že ostatním ten život bude brát. Po dlouhých 7mi letech po Osvícení přivedl Kubrick svoje další dlouho natáčené dílo, do poslední scény dokonale symbiózní se svou představou. Dávám mu 5 hvězdiček, ne však za válečný film standardního střihu, ale právě za válečný film o svém vlastním stylu. Ten Vietnamec v jeden okamžik říká: „Šuk-fik dlouho. 10 Dolars.“ V tom případě si připravte americkou měnu, protože Olověná vesta za ten špás rozhodně stojí! (23.10.2004)