Olověná vesta

Stanley Kubrick už měl v roce 1987 za sebou například historický film, sci-fi, drama či horor a tak se rozhodl zabrousit také do válečného žánru. Kopec ultradrsných mariňáckých hlášek, ze kterých pískalo v uších vystřídá druhá polovina z Vietnamu, která mi sice seděla o trochu méně, ale závěr s odstřelovačkou nemá chybu. Odznak míru a nápis Born to kill, vážně nejdou příliš dohromady a Kubrick mě tak opět dokázal zaujmout originálním filmem. (01.12.2013)

"Můžete dát srdce Ježíšovi, ale vaše prdel patří námořní pěchotě." Před válkou je nutné mozek vyndat z hlavy, lehce ho oprášit a pak začít důkladné vymývání. Seržant Hartman je přeborník v čistících praktikách a dokáže skvěle motivovat své "milované" chlapce. A pro mě není nic zábavnějšího, než když celá jednotka zběsile klikuje a příčina této zábavičky, vojín Pyle, si mezi ufuněnými postavami v klidu konzumuje koblihu. Jenže pár otcovsky zařvaných rad doprovázených předpisově provedenou "dekou" dokáže z kohokoli udělat vražedné monstrum. Jenom to časování se nepovedlo zcela doladit. To nevadí, chyby se stávají a členové bohem milované "věčné" námořní pěchoty se přesouvají do Vietnamu, aby zde mohli pochopit, jak je těžké osvobozovat někoho, kdo osvobozen být nechce. Tuto zkušenost získávají američtí nositelé svobody již mnoho let, ale zachycení "logiky válečného nesmyslu" se asi nikdy nepodařilo brilantnějším způsobem. (12.07.2018)

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti - to ovšem musí člověk cvičiště vůbec přežít. Film se dělí na dvě části (výcvik a akce ve Vietnamu), přičemž první mi přišla lepší, především díky neskutečným výkonům Lee Ermeyho (sám bývalý mariňák) a Vincenta D´Onofria. Film byl nominován na Oscara za scénář (Kubrick a další). (28.07.2003)

Kubrickova zvláštně odosobněná, silně soustředěná, jedinečně znepokojivá a řádně temná sonda do Vietnamu. Úvodní dehumanizující mariňácký drill s horor tečkou, absurdita počítání mrtvol a zvěrstev beze smyslu ruku v ruce s povahou té války samotné, až pak postup jednotky v rámci bitvy o Hue ("nejkrvavější městský boj od bitvy o Soul 1950") a poslední zbytky lidství v impozantní ambientní psycho-peklo show... Vše se tu zdá být ultra přesně promyšlený, buduje a buduje, než vás nechá jen tupě civět do závěrečných titulků za tónů "Paint It Black". Místy zastaralé, možná, ale já právě viděl podruhé po mnoha letech, vydechl a ten mrazivý dojem si jasně řekl o pět hvězd. I AM BECOME DEATH * (01.03.2018)

Výborný realistický válečný film, jeden z nejlepších, co jsem viděla. Skvělá ukázka vojenské buzerace ve výcvikovém táboře, kdy i ti hodní kluci nakonec podlehnou a pomstí se tlustému nemotornému chudákovi za to, že za něj slíznou tresty. V části, která se odehrává už ve válce je zase nádherný příběh Kovboje, kluka, který se najednou stane velitelem, ale strachy nedokáže velet. V Ocelové vestě je mnoho témat k zamyšlení, jako ostatně v každém Kubrickově filmu. (12.11.2004)