Olověná vesta

Stanley Kubrick vždycky říkal "Všechny scény už někdy někdo natočil, naším úkolem je natočit je líp." A že to setsakramentsky uměl, o to se nebudeme přít. Tentokrát objevil opravdu velkou nezaplněnou díru. V každém druhém válečném filmu se sice expozice odehrává ve výcvikovém táboře, ale zpravidla jen proto, abychom se mohli s postavami seznámit v klidu, ještě před bojem. Ale Kubrick našel v tomhle prostředí obrovský dramatický potenciál a věnoval mu celou první polovinu filmu. A ta tedy stojí za to! Velitel branců je agresivní běsnící monstrum, vyšinuté natolik, že když z příběhu zmizí a vojáci se přesunou do akce, už to není zdaleka takový dechberoucí děs. To je taky jediný důvod, proč dávám filmu "jen" 80% (12.08.2005)

Seržant Hartman je drsňák až na půdu, druhá bojová polovina je drsná jak zákon káže a celé je to nadprůměrné. Film ale jako celek nedrží moc při sobě a rozpadá se na určité scény, byť jsou některé takřka geniální. Byly časy, kdy jsem považoval Olověnou vestu za druhý nejlepší film Stanleyho Kubricka a za jeden z nejlepších filmů z Vietnamu. Mám jej sice stále rád, ovšem kdyby mě někdo zastavil s otázkou, jaké filmy, dotýkající se problematiky Vietnamské války jsou lepší než Olověná vesta, odpověděl bych: Četa, Apokalypsa, Oběti války, Lovec jelenů, Forrest Gump, Návrat domů, Narozen 4. července, First Blood a Hamburger Hill. 70%. (20.10.2006)

Jeden z těch méně akčních, méně explicitně násilných a více intelektuálních Vietnamů.... Kubrick se jako obvykle vyžívá v symbolice a všemožných metaforách a vede své postavy do extrémních životních situací aby tak konfrontoval jejich žviočisnou podstatu s intelektuálním a etickým duchem, vycvičeným životem v civilizované společnosti. Narozdíl od mnoha jiných tvůrců nepovažuje Kubrick za příčinu všeho toho odlidštění samotnou válku, do té jeho hrdinové nastupují již nadobro deformovaní pobytem ve výcvikovém táboře - v této pasáži také můžeme spatřit Kubrickovu specialitku a to lidský obličej zkroucený do hrozivého, zvířecího výrazu. První část má spád především díky instruktoru Hartmanovi, jehož mimika a nepakovatelné hlášky se chtě nechtě vrývají do paměti jako "full metal jacket" kulky...Ideovéd podhoubí svého filmu pak režisér rozvíjí v následující Vietnamské pasáži, kde také naplno rozvíjí svůj smysl pro technickou brilanci. Co záběr, to dokonalý klenot, v obrazové estetice IMHO patří Full Metal Jacket mezi nejlepší Kubrickovi snímky, hned vedle Vesmírné odyssey.... V realistickém a pohlcujícím podání válečných událostí však Kubrick přeci jen ztrácí na Stonea, byť jej naopak překonává po stránce myšlenkové... (01.12.2007)

Jedinou milenkou pořádného vojáka je jeho puška. Geniální Stanley Kubrick se ve svých řemeslech vždy zajímal o krajní stavy lidské psychiky a nebylo tomu jinak i v Mechanickým pomeranči, nebo v Osvícení. Vynikající režie mistra Kubricka, výborný scénář, kamera a dokonalý výkon R. Lee Ermeye, bych nepohrdnul nominaci na zlatou sošku, kde Erney nechal zcela chladnou klapku a s perfektním výkonem nechal diváka stát v pozoru, dokud neřekl pohov! Výkon Vincenta D'Onofrioeho byl výborný a pohled ve scéně na toaletě je velmi zmrazující. Co říct o nejlepším válečném dramatu (o válce ve Vietnamu) ve filmové kinematografii? Co říct na mistrovského a geniálního režiséra Kubricka? Velká poklona. (01.01.2012)

#79 "I don't want no teenage queen - I just want my M14". Prvních asi pět minut jsem se smál, pak mě ale smích přešel. Seržant Hartman (spíš Hardman) byla neskutečně skvěle zahraná postava a během části z výcvikového tábora jsem opravdu cítil jak na mě z obrazovky srší ta pokora, únava, frustrace a spousta dalších emocí, které bych v takové míře nikdy nechtěl zažít. Bylo to až neuvěřitelné. A pak přechod do Vietnamu, scéna s vietnamskou prostitutkou mě naprosto dostala, v tu chvíly mi v hlavě probíhaly jen dvě slova: Kubrick a Génius. Narozdíl od většiny zde, se mi druhá část líbila ještě víc a nesouhlasím s názorem, že Kubrick nezvládá akční scény. Mě se naopak moc líbily, popsal bych je asi jako takové "rozvážné" a rozvaha rozhodně není špatná vlastnost. Navíc hudba co hrála ve druhé polovině mě jednoduše mnohem více poutala než (ač velmi úderné) pozpěvy vojáků z první poloviny filmu. Finální scény mi přišly jak z pekla, naprosto nádherné ! Na to, že válečné filmy nikdy nebyly mým žánrem, se mi tento snímek moc a moc líbil. Po Mechanickém pomeranči jsem byl v extázi, Barry Lyndon mě trochu probral ale Full Metal Jacket mě vrací zpátky tam, kde mě mistr chtěl mít. 10/10 (21.06.2011)