Stezky slávy

Stanley Kubrick natočil pěkné dílo. Plk. Dax je asi nejkladnější i nejsympatičtější postavou, herecký pěkně zvladnutou Kirkem Douglesem. Zajimávé jsou i postavy obou generálů i když ne vůbec kladě a sympatický. Koukal jsem na tento film hodně pozdě v noci. A býť jsem chtěl jít spát upoutalo mne to a nepustilo. (08.04.2010)

"MOST OF US ARE MORE AFRAID OF GETTING HURT THAN OF GETTING KILLED." ----------- Klasický protivojnový film so všetkým, čo k tomu patrí, v podaní samotného majstra. Výrazný pokrok od predchádzajúceho filmu, najmä po technickej stránke. Dialógy sú o dosť vycibrenejšie, konečne som sa pri ich počúvaní cítil pre zmenu pohodlne. Kamera, to je samostatná kategória a iný kaliber. Stavím sa, že keď na filmových školách študovali a analyzovali Kubrickove neskoršie diela, začiatky jeho opojnej, bájnej kinematografie vypátrali sem. O kulisách a interiéroch nehovoriac, tie francúzske architektonické eposy v Cestách slávy boli avšak stále len predjedlom ku neopísateľnému Lyndonovi. --- PS: Scéna s Kirkom prechádzajúcim cez frontovú líniu je totálna delikatesa. (16.02.2018)

Generál Paul Mireau nařídí plukovníkovi Daxovi (Kirk Douglas) sebevražedný útok, který je od začátku nerealizovatelný. Generál je však s nesplněním rozkazu nespokojen a vše dojde tak daleko, že jsou tři vybraní muži souzeni před vojenským soudem pro zbabělost. Jde o zajímavý protiválečný film s příběhem, který nestojí na velkých válečných scénách. (01.07.2012)

Lidský život ve válce nemá žádnou cenu. Je to jen číslo. Statistika, kterou je třeba udržovat v přijatelných mezích, aby bylo možno dosáhnout celkového vítězství. Koncepce jednotlivých armádních složek a přístup velení se řídí touto filosofií. Trefovat se do absurdnosti tohoto přístupu, jeho nehumánnosti a právní bezohlednosti, je tak trapně jednoduché. Ale vybrat exemplární případ a problematiku na něm demonstrovat způsobem, který diváka zaujme, jednoduché není. Kubrick to dokázal, a dokázal to hlavně díky svému cílevědomému puntičkářství. Děj jednoduchý, dějové zvraty žádné. Vše je očekávatelné. Z malého filmu udělal velký. Jestli Kubrick něčemu rozuměl vždy velmi dobře, byla to práce s kamerou. Proplouvání kamery zákopy, jeden dlouhý záběr při natáčení útoku. Záběry ze soudní síně skrze židle v popředí. Průhled skrze liniově vyskládaný nábytek, jež kamera obchází, jakoby naznačoval mříž, za kterou se soudní drama odehrává. Symbolická bezvýznamnost soudního procesu jako strojené frašky, která nezná pojem presumpce neviny. Pro mě nejlepší scéna je závěrečné pěvecké vystoupení. Nesmělost a čirá bezradnost ubohé dívky před publikem vojáků se namísto výsměchu setká se soucitným dojetím a upřímnou podporou. Vypovídá to mnohé o tom, jak neutěšená a teskně prázdná je duše vojáka. 78% (13.10.2011)

Po neúspěšné operaci, která se francouzským pohlavárům nijak extra nevydaří potřebují na někoho svést vinu. Vyberou tři libovolné vojáky a ti jsou obviněni ze zbabělosti. Nevím co k tomu dodat snad jen to, že nikdo není dokonalý a nesmyslnost války, kór té první se zde na konci filmu projeví na 150 %. Mimo to se ve filmu objeví jediná, právě osudná bitva, která je na tehdejší dobu naprosto neuvěřitelným způsobem natočena a zobrazena v plné síle, tak jak by to dokázel jedině mistr mistrů Stanley Kubrick. (02.02.2007)