Stezky slávy

I s odstupem mnoha desítek let se Stezky slávy řadí k nejpůsobivějším (proti)válečným filmům, vytknout se mu dá opravdu máloco. V tom snímku se koncentrují všechny důležité emoce a střetávají všechny možné povahové rysy. Hrdinství se potkává se zbabělostí, idealismus s cynismem, obětavost se sobectvím a víra s beznadějí. Kubrickovi se povedlo dokonalé vtažení diváka do atmosféry zákopů zasypávaných dělostřeleckými granáty i zpustošené země nikoho rozervané jizvami výbuchů a pokryté troskami válečného šílenství. Stezky slávy představují vrcholnou školu především pro filmové kameramany. Co záběr, to obrazová lahůdka. Absurdní scéna vojenského soudu nad údajnými zbabělci, která má zamaskovat nesmyslnost útoku oslabené jednotky proti vojenské pevnosti, je pak obžalobou všech vojenských a politických systémů, které své obyvatele považují za pouhý kanónfutr pro své zájmy. Celkový dojem: 95 %. (13.12.2018)

Výborné protiválečné drama a první Kubrickovo mistrovské dílo, pojednávající o armádním vedení, které neváhá ve zmanipulovaném procesu obětovat životy vlastních vojáků pro jejich domnělou zbabělost a ukazujíce tak smutnou pravdu, že mezi vlastními generály, sedícími v bezpečí s dalekohledem v ruce bývá více špatnosti než mezi nepřátelskými vojáky. Film je to nízkorozpočtový, bez velkolepých bitevních scén, a to je jen dobře, protože v komorním konverzačním dramatu vynikne nesmyslnost války mnohem lépe než v megalomanských bitevních scénách, nad kterými by si militaristi mohli ukájet své choutky. (09.08.2004)

Kubrick měl za sebou již jeden velmi dobrý a dva slušné filmy, Stezky slávy jsou jeho prvním kusem hraničícím s genialitou. Na pro Stanleyho netypicky malém prostoru se daří navodit slušné množství závažných emocí a úchvatné záběry se skvěle mísí s trefnými a přesnými dialogy. Kirk Douglas samozřejmě zastává svou roli lépe, než by mohl kdokoliv další. (06.12.2009)

Snímek podobný filmu "Full Metal Jacket", který točil také Kubrick. Film zobrazující násilí generálů, kteří se snaží, aby jejich prapor byl smozřejmě ze všech nejlepší a nezáleží mu na ztrátách na životech. Zobrazující rozdíl mezi muži v zákopech a normálních vojáků, kteří papírují a vzájemně si závidí (i když ti co papírují závidí jen jako), zobrazující strach vojáků, kteří musí do akce, ale přesto jsou s tím nějak smířeni a dávají to najevo hláškama jako je Nebojím se toho, že zemřu, ale že mě zabijou.. Líbí se mi, že když Kubrick natáčí konverzaci mezi generálem a plukovníkem Daxim, tak jsou slyšet výstřely a občas do toho je vidět i pár výbuchů z děla, což mi dáv najevo, že jsem ve válce a ne u nějákého dialogu. K tomu vynikající hudba, žádný popmusic, ale pravá válečná hudba. Dax (Kirk Douglas) pískající píšťalkou následován vojáky a stálým přerušováním výbuchů v pozadí, který se snaží dostat se živ k Mravenčímu kopci a hlavně toužící, aby přežilo co nejvíce vojáků, prstě voják se správným srdcem což dokazuje u vojenského soudu. Douglas hraje velmi inteligentního a vnímavého plukovníka, kterého by určitě každý chtěl mít ve svém mužstvu a takový zůstane až do závěru, kde Susanne Christian zpívá poslední píseň vojákům se slzama v očích. (29.01.2004)

Kubrickova úderná rozprávka o zákulisní armádní šarádě, vychcanosti a srabáctví oficírů, dobře ilustruje charakterový slabosti, absurditu ve vedení a téhle "zazděné" válce jako takové. Perlí Douglas a jeho správňácký plukovník, nechybí kultovní scény jako pochůzka zákopy, marná zteč na Anthill a poprava tří nešťastníků. Moje opáčko ke dni výročí 100 let od konce první světové. P.S. Západní fronta prý měla v součtu tolik kilometrů zákopů, že by to vystačilo na délku kolem celé zeměkoule. (11.11.2018)