Režie:
Stanley KubrickKamera:
Russell MettyHudba:
Alex NorthHrají:
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton, Peter Ustinov, John Gavin, Nina Foch, John Ireland, Herbert Lom, John Dall, Harold J. Stone (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton a Peter Ustinov v americkém velkofilmu o vzpouře otroků ve starém Římě, oceněném čtyřmi Oscary... Historický velkofilm vyprávějící o vzpouře římských otroků, vedené v letech 74–71 před naším letopočtem, byl natočen podle stejnojmenného románu amerického spisovatele Howarda Fasta. Sledujeme v něm osudy vzpurného otroka Spartaka, od jeho osvobození z libyjských dolů, kdy je prodán trenérovi gladiátorů Batiatovi, za něhož musí bojovat v římské aréně. Tady se zamiluje do otrokyně Varinie. Jednou se ale Spartakus proti svému pánovi vzbouří a s družinou dalších gladiátorů prochází městy, hledají svobodu. Jeho armáda je stále silnější a postupně se přesouvá až na jih Itálie, kde chce překročit moře a vrátit se domů. V samotném Římě se zatím povstání otroků stane rozhodujícím prvkem v politickém boji mezi senátory, kteří chtějí využít situace ke zvýšení vlastní moci. Vítězné boje Spartaka nad početnějšími vojsky Římanů musí jednoho dne zákonitě vystřídat porážka... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (364)
Přestože Kubrick při natáčení Spartaka neměl tak volnou ruku, jak byl zvyklý v případě ostatních projektů, výsledek takřka bez výjimky odpovídá jeho filmařské velikosti. Obrazová i zvuková megalománie, které sice trochu schází silný a sjednocující emocionální prvek, avšak pro budoucí divácké generace zůstane vždy stejně zábavná, tématicky hodnotná a herecky naprosto strhující, přesně v tradicích sandálových hollywoodských velkofilmů. Spartaka si nelze představit jinak než jako Kirka Douglese, Laurence Olivier snad musí být potomek hrdého Krassa a na režisérské stoličce prostě nelze uvažovat i nikom jiném než o Kubrickovi, který dovedl všechny ty nezapomenutelné scény s tisícovkami statistů do mrazivé dokonalosti.. 85% ()
(1001) -"I'm Brian and so is my wife." Zajímavé, že u Ben Hura jsem se u každé scény připomínající Život Briana nemohla ubránit smíchu, kdežto u Spartaka navzdory všemu dojatě brečím. Herci jsou velmi, velmi skvělí, a řekla bych, že hlavně oni film pozvedají nad úroveň ostatních sandál snímků. Mně osobně nejvíc potěšil samozřejmě Kirk, ale i Herbert Lom, Woody Strode, Tony Curtis a zejména Ustinov, který podává "nejmodernější" výkon a byl za to po zásluze odměněn (což mě nicméně vzhledem k tendencím Oscarů trochu překvapuje). Jako celek to ale navzdory mé aktuální posedlosti Kubrickem působí prostě jako starý (zastaralý) film, který mě nezajímá. Je monumentální i na nepotřebných místech a spousta věcí v něm není nezbytná (je zbytná?) Osvěžující alespoň je, že se to neohání náboženstvím (a možná právě to je důvod, proč u Spartaka upřímně brečím a nemám ani nejmenší tendenci se mu pošklebovat). Naprosto náhodný fakt na závěr: když jsem si hledala články o Kubrickově náboženském vyznání, tak na mě vyskočilo, že měl IQ 200, což jsem doteď nevěděla. ()
Naivně jsem očekával historický film, ale když se vypravěč rozhovořil o pohanské tyranidě Říma, diktátorech a strašlivé chorobě jménem otrokářství, tvrdě jsem dopadl na zem. Na druhou stranu co chtít po Římu, kde se mluví anglicky, že. S historii a reáliemi se nikdo příliš nepáral, téma Spartakova povstání je jen zastřešením pro unifikovanou hollywoodskou slátaninu, která by měla mít lehký nádech minulosti "tam někde za oceánem". Nevkusná romance, spousta dojemné hrdosti, patosu a žvástů o svobodě... Co na tom, že se na to nedá dívat, postavy jsou ploché a vůbec to pohromadě nefunguje. Chvílemi jsem měl silný pocit, že Spartakus pochází z východního bloku, protože takové nadšení pro budování komunismu, jaké projevují Spartakovi otroci, se hned tak nevidí. I když tu spoustu šťastných záběrů na chudé, ale o to více se milující rodiny bych milerád oželel. Rovněž je na filmu vidět, jak zoufale se nedostávalo peněz, směšná kreslená pozadí bijí do očí a celé to působí hrozně vidlácky - souboje připomínají podprůměrný LARP z doby husitské. Párkrát jsem se uchichtl u té komediální roviny filmu, ale to je z pozitiv vše. ()
K historickým filmom som si doteraz nenašiel dostatočne kladný vzťah. Kubrickovho Spartaka ani za historický film nepovažujem. Je to bežný americký veľkofilm, ktorý veľmi voľne narába s historickými faktami, celú udalosť silne ideologizuje a mýtizuje, do deja zbytočne vnáša romantizujúce prvky a celé to podáva v úprave dobre stráviteľnej americkým filmovým divákom. Scenárista nedokázal trojhodinovú dĺžku naplniť príťažlivým dejom a vierohodnými dialógmi a tak ostávajú iba masové scény bez počítačového klonovania štatistov a záverečný boj, v ktorom sa štatistov nedostávalo. Veľmi slabé tri hviezdičky zohľadňujú dobu vzniku filmu, naplnenie vtedajších očakávaní a množstvo výborných hercov. ()
Parádička, parádička, parádička. Srať nato, že film nepojíma veľa z historického diania vtedajšom svete, ale tento film je o gladiátoroch a to film poníma, viac než dostatočne. Je to o legende, ktorá vzišla z otroctva, nie o Caesarovi, Rímskom štátnikovi ani o senáte a preto som spokojný. Je tu všetko čo tu má byť a politikárčenie patrí do iného filmu. Co si viac filmový divák môže priať, keď v jednom kotli je romantika, agresia, akcia, krutosť, spolupatričnosť, parádna vypráva, neskutočná kamera a dokonali herci. Nie Som fanúšikom takéhoto tipu filmu, ale výnimka potvrdzuje pravidlo a táto je jedna z nich.Na troj hodinový film je tu tiež pár nudnejších scén a niektoré tam naozaj boli zbytočné, ale hodnotím celok a ten je vynikajúci. Parádno výpravno-historický veľkofilm do čias minulých, kde zvieratá znamenali viac ako ľudia. Len škoda, že tých bojových scén tu bolo máličko. ()
Galerie (160)
Zajímavosti (70)
- Varinia (Jean Simmons) nemohla být z Británie v příběhu, který se odehrává v roce 70 před naším letopočtem, protože Řím navázal první přímý kontakt s Británií až v letech 55 a 54 před naším letopočtem, kdy Julius Caesar podnikl na ostrovy 2 výpravy. (gogos)
- Spartakus prošel před prvním promítáním cenzurou a je jedním z posledních komerčních filmů, „z nichž je odstraněna homosexualita“ Správou produkčního kodexu. (Zetwenka)
- Piráta Tigrana Levanta měl původně hrát Orson Welles. Nakonec ho hrál rodilý Pražák Herbert Lom. (Kulmon)
Reklama