Král psanec

Kapitán Kirk s přilbou místo vlasů na hlavě dostávajíc 3/4 filmu ukrutně přes píču v každé bitce skotů s anglánama, díky čemuž je hrdým králem asi čtyřiceti poddaných, manželku má v kleci a kůň mu chcípá hlady pod prdelí ... No prostě neznat dějiny tak si na něj nevsadíte ani omylem, že by nakonec anglánům nějakým zázrakem nakopal prdele, získal zpět ženu a zapsal se do análů hysterie jako úspěšnej cápek. Každopádně i přes počáteční nezdary se Kirk pochlapí a spolu se svou početnou armádou (těch čtyřicet dacanů) začne drancovat, vypalovat a vítězit. Co mě na filmu dostalo jsou nečekaný, ale kurva jako fakt nečekaný, úmrtí. To si takhle povídá otec se synem u krbu o starých dobrých časech, otec se zasměje své vlastní historce a chcípne. Jen tak z vteřiny na vteřinu během veselé konverzace. Asi jako kdybych si v restauraci objednala kafe, usmála se na servírku, vesele křepčila do mobilu kámošce, co zrovna dělám a najednou bych chcípla, navíc bez placení, jak když zhasneš vypínač. Stejně zapůsobí král anglánů, kterej nasraně vyjede do boje plnej vzteku a síly, aby pět minut na to zjistil, že je už starej a chcípnul stářím. Prostě rčení - Zhasnul jak svíčka - tu je dokonale ztvárněno a já se tak po zbytek filmu bála, kdo všechno zničeho nic chcípne třeba během sezení na hajzlu nebo pečení buřta. Všechno prostě najednou vypadalo smrtelně nebezpečný a nemůžete si být jistí, co se stane za pět vteřin. Naštěstí se až na tyhle dva případy chcípá normálně, přírodně, po ráně mečem do palice nebo vytáhnutí střev z bachoru během oběšení. To jsou už takový klasický smrti, co člověka nepřekvapí. Závěrečná bitva je pastva pro oči, lidi a koně chcípaj v hektolitrech krve po stovkách a já strašlivě fandila týpkovi, co na každýho řval jak se jmenuje a pak dotyčnýho rozsekal na sračku či na solidní plátky sushi. Jmenoval se Douglas a viděla jsem v něm hrdost, viděla jsem v něm sílu a viděla jsem v něm pořádnýho chlapa, kterej se s nikym a s ničim nesere. Kurva jo !! (27.11.2018)

Ale mňamky-mňamky! Pardon, chcel som povedať: "Douglaaaas, aye?!" Už pri úvodnej štvrťhodinke natočenej na jeden záber, v rámci ktorej sa odohrá psychologické východisko pre celý film, veľmi solídny šermiarsky súboj a kráľ odpáli jebu byzantského ohňa z fakt obrovského (ale že obrovského!) katapultu, som vedel, že bude dobre. A bolo. Viac ako dôstojné spin-off / pokračovanie Statočného srdca, ktoré síce nemá jeho ikonickú silu, ale v niektorých veciach ho dokonca predčí - najmä čo sa týka historickej vernosti, výpravnosti, kostýmov, dekorácií a zbraní. Vďaka bravúrnej réžii a geniálnej kamere získate dojem širokého a pritom rušného priestoru plného hradov, davov a rojov horiacich šípov. Celkom tu mizne ten televízny dojem "pár ľudí pred jednou kulisou a modrým plátnom". Vychutnajte si nádherné Škótsko, ale poďte aj do Londýna, aha, tá krkavcom ozobávaná hlava na kole nad mostom, to je slovutný William Wallace! Stredovek tu dokonale ožíva vo všetkých scénach, ale najmä, ako inak, v tých bojových. Mozočky a črevká sa valia v mohutných záplavách a ak máte slabosť pre kone, vôbec to nepozerajte. Všetko sú to triky, samozrejme, ale veľmi presvedčivé, takže keď celá anglická jazda zahučí do priekopy so zastrúhanými kolmi, zaplačete a možno aj zagrckáte. Dobre, nie je to úplná krasojazda, Chris Pine je trochu trtko (hrá to veľmi dobre, ale tá postava je proste trtko, niečo ako Orlando Bloom v Kráľovstve nebeskom - sympaťák, ale nasledoval by ho maximálne smrad z onucí, nie celý národ) a hudba je bežná "celtic relax music", akú si kliknete na YouTube. Gradácia k záverečnej bitke tiež nefunguje úplne na jednotku, zimomriavky sa pri zahrievacom prejave vodcu nedostavia (to až pri tých koníkoch). Stále je to však parádny historický film s klasickým "odbojovým" príbehom, skvostným vizuálom a oceánmi krvi. Na plátne by to bola nepochybne ohromná žranica. (09.11.2018)

Muddy and bloody rehabilitace Roberta Bruce.. K lepší soudržnosti to postrádá spoustu minut vystřiženého materiálu (first cut měl kolem čtyři hodin), hudební podkres včetně skotského folklóru se schovává v koutě a vůbec nevím, co si myslet o Pineovi a jeho na blazeovanosti postaveném výkonu, ale Mackenzieho přístup mi ve své skromnosti přijde účinnější než Melovo ctižádostivé tlačení na pilu emocí. Odpouštím mu i to, že Eda druhý (pozor, spoiler) nerušeně odkráčí z bojiště u Loudoun Hill (na kterém ve skutečnosti ani nebyl), aniž by za něj žádali výkupné či se jeho střeva seznámila se skotskými blaty.. Apropo, kdyby warlord sir James Douglas vštěpoval Angličanům do hlav své jméno s intenzitou svého filmového obrazu, bylo by nyní na vlajce Union Jack podstatně míň červené.. (21.11.2018)

Williama Wallace odkrouhnou hned z úvodu, srovnání s nostalgickou peckou Mela Gibsona se pochopitelně nabízí, nicméně tahle novinka se nesnaží hrát na mainstreamovou notu. A vlastně obecně k látce nepřistupuje vůbec zle. Je komornější a asi určitě daleko víc odpovídá historickým souvislostem. Přesto (a rozhodně nebudu sám) na Statečné srdce nedám dopustit. David Mackenzie se velkého tématu nezalekl, na kukuč médi Chrise Pinea si také zvykneme, a tak nějak nečekaně rychle se necháme zlákat do bahnitých měst a opevnění plných intrik, které obklopuje kouzelná skotská krajina. Právě Skotsko je na kolenou, lord Robert Bruce se staví do čela nového odboje proti anglické nadvládě, a zatímco Wallace naporcovali, on se po nelehkých bojích stal skotským králem. Vady na kráse to má, atmosféru, slušné herce i syrovost ale zrovna tak. A to se počítá. (20.11.2018)

Kdepak bojové scény se nepovedly, jsou hodně nepřehledné a Chris Pine se první polovinou snímku tak nezúčastněně proplíží. Skvělý výkon opět podal jako vždy vyšinutý Aaron Taylor-Johnson. Čekal jsem bezesporu lepší film s uvěřitelnějším příběhem. Statečné srdce 2 se opravdu nekoná. Netflix se mohl více vyřádit. Asi stačilo kdyby hlavního hrdinu hrál nějaký mega bourák. PS: Při druhém sledování hlásím vše v pořádku :) 70% (12.06.2019)