Kapitán

V rukou schopnějšího režiséra, který by netrpěl žánrovou nerozhodností, to mohla být skutečně černá komedie, alegorie nebo daleko drásavější a niternější studie lidského charakteru, kdy i nejmenší lidskou (nebo tím spíše) dušičku pohltí opojná síla propůjčené moci. Schwentke si, mám dojem, bere od každého trochu a výsledkem je nekoherentní spleť na sebe navazujících scén, přičemž vrcholem nezdaru se zdá závěrečná nepřesvědčivá pasáž korunovaná titulky. Na druhou stranu je dobře, že takové filmy v Německu vznikají a navíc v černobílém hávu. Je to rozhodně vítaná změna oproti vyloženě chabým R.I.P.D. a té dystopické srandě pro puberťáky. (21.01.2019)

A pak, že šaty/ uniforma nedělají člověka/ svini. Přestože téma filmu bylo více než vážné a atmosféra doslova mrazivá, našel jsem si i několik vtipných momentů, které jsem vůbec neočekával (a o to víc jsem si je užil). Proměna pronásledovaného nešťastníka, kterému by kdekdo držel palce, v absolutního zmetka byla dokonalá, Max Hubacher to dal skvěle, a protože nedostatky vypíchl Big Bear, dodám už jen, že jsem o Willi Heroldovi nic nevěděl, takže jsem předpokládal, že jde o fikci. A on byl, parchant čiperná, reálnou postavou. Další důvod k zamyšlení. (29.10.2018)

Všichni si plně vybavíme snímek 'C. a k. polní maršálek' (1930), [jak známo, vedle české verze vznikla i německá], ve kterém se Vlasta Burian ve své roli oblékl důstojnickou uniformu a začal dělat pořádek. Tento německý snímek je v podstatě to samé, jen s katastrofickým dopadem brutalismu. Pronásledovaný mladý německý voják na sklonku druhé světové války náhodně nalezne odstavené auto s důstojnickou uniformou kapitána, kterou si oblékne a přesně po vzoru Vlasty Buriana si hraje na mocného, když se tu náhle objeví voják jiný. Identitu kapitána tak okamžitě vezme za své a začnou se dít věci. "Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka...", zpívali kdysi si Werich s Voskovcem a jak je opět vidět, něco na tom skutečně je. Německý snímek plně střílí do vlastních řad ukazující urputnou krutost a fanatismus fašistického idealismu.  Aby to nebylo zase tak jednoduché, poukazuje se i na fakt, že i tady platila určitá pravidla. Snímek je záměrně natočený černobíle, avšak jako překvapení tu přeci jen jeden barevný záběr máme, jehož smysl je jasný. Záměrně je však použít i doslova groteskní styl poukazující právě na absurditu všeho dění. Příběh, odehrávající se v zajateckém táboře německých dezertérů, je zřejmě staven na skutečných událostech, které v takovémto zpracování mají tak nedozírnou sílu, že se mnohým slabším povahám musí z toho snad i žaludek zvedat. Po technické stránce je každá scéna natočena precizně a na vysoké úrovni. Jestli se pojatou hrůzou a násilím tento vcelku odvážný počin zařadí vedle slavného snímku Stevena Spielberga 'Schindlerův seznam' (1993) už zůstává na samotných divácích. Potenciál však k tomu má. (27.04.2020)

S velkou mocí přichází i velká zodpovědnost. Spidermanovské rčení, které si ale každý může vyložit po svém. Například takový desátník Herold v podání vynikajícího a velmi přesvědčivého M. Hubachera to vzal opravdu od podlahy a svérázně a i když není z filmu tak úplně jasné, proč vládl vzal zkrze mušku zbraně, alespoň nám to dokazuje, že moc kazí charakter a šaty dělaj člověka. Výlet středoproudařského R. Schwentkeho do artové krajiny nedopadl vůbec špatně. Pohled do Třetí říše takřka na pokraji zhroucení je vcelku ojedinělý a o to víc díky průvodci v těle kata s dětskou tváří. (21.09.2018)

„POKUD NEOBELSTÍŠ SMRT, OBELSTÍ PAK ONA TEBE…“ /// Komorní, dramatickej, černobílej úvod, pokračuje komorním, dramatickým černobílým příběhem o tom, jak se dezertující voják kapitánem stal. Německo, pár dní před koncem války a život za „frontou“. Všude samej zběh, civilisti žijící ve strachu… a postupně se z toho stává silná (jako fakt silná!) tragikomedie. Silná pro to, že to k smíchu moc není. Za povšimnutí stojí nejen místy nechutně nelidskej příběh, kde bujarý veselý střídá krveprolití, ale hlavně herecký výkony (takovej Max Hubacher by to někam mohl dotáhnout…). Jednoduchý gesta a mimika často mluví za všechno. Tenhle film je pro Němce určitě větší tragikomedie, než Ztratili jsme Stalina. A režisér Robert Schwentke překročil svůj stín! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Chystám se ukázat uprchlíkům, jak Němci umí čistit tábor plnej uprchlíků. 3.) Thx za titule „tkimitkiy“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (11.10.2018)