Tři zločinci ve skryté pevnosti

Byl by to vyborny Kurosawuv kus, mozna vubec nejlepsi z tech, co jsem zatim videl, zejmena diky zajimavym exteriernim lokacim a chytlavemu pribehu, to by se ale bez vyjimky vsechny charaktery nesmely chovat jako naprosto totalni idioti. Chapu, ze je to castecne japonska natura kombinovana se snahou o lehkou komedii, to ale nemeni nic na tom, ze to ve vysledku cele vypada jako sraz psychopatu, kteri utekli z blazince (non-stop psychoticka kricici princezna, ktera si s klackem hraje na dominu) a mentalu z jedlickarny (hlavni 2 vidlaci). Neskutecne to degraduje film jako celek. Star Wars feeling je zde sice patrny, ale skutecne jde jen o ten feeling a nabeh temer na pohadku, ze by Lucas nejak konkretne Kurosawu ripoval, to ne. 7/10 (07.05.2010)

Hodně se mi líbila hudba, kamera byla přímo fascinující a má to i pár skvělých scén (třeba to lezení po kopci nebo závěr), Mifune opět podává skvělý herecký výkon, občas jsem se pobavil u těch dvou rolníku (kteří stejně mohli mít větší roli a nebýt jen zábavnými postavami), ale jinak mě to moc nechytlo. Jednoduchý příběh s jednoduchou myšlenkou, což mi ale nevadí tolik, jako to, že je to zbytečně vleklé a většinu času nudné. K žádnému silnému dojmu u mě taky nedošlo, jen u pár scén, ale celkově ne. Prostě jsem od Kurosawy čekal víc, hlavně něco aspoň trochu hlubšího, ale já obecně mám radši ty jeho normální dramata, než ty filmy o samurajích. V obou kategoriích se vždycky najdou výjimky (z jeho dramat mi třeba nesedlo Žít a z těch samurajských filmů se mi naopak dost líbilo Yojimbo), každopádně v případě Tří zločinců ve skryté pevnosti to na víc jak tři hvězdy nevidím, ačkoli bych za některé povedené prvky rád dal víc. 3* (04.03.2021)

Byť jde o obsahově poměrně plný titul, jeho forma je tak příjemná a příběh plyne s takovou lehkostí, že divák ani nemusí trápit hlavu a obsah se vstřebá sám, což je u Kurosawových snímků poměrně vzácná vlastnost. Opět zde vyniká jeho výjimečný cit pro psychologii a střízlivý pohled na skutečnost. Kurosawa samozřejmě pracuje s nadsázkou (nejen v tomto filmu), ale výsledek je vždy zcela přirozený. (23.01.2008)

Lidé byli dříve jiní. Měli jiný přistup k životu a smrti. Určité věci byly pro ně svaté. A pro svatou věc dokázali i vědomě zemřít. Být vědomě odevzdaný znamená vědomě plnit to, co je dané. Být vědomě samostatný znamená samostatně se rozhodovat o tom, co z daností splním a co již nikoliv. Málo kdo je skutečně odevzdaný. Ještě méně je těch skutečně samostatných. (16.05.2011)

Opět je tu stopáž nad dvě hodiny a především podivný příběh. Z počátku sledujeme dva muže, kteří naleznou zlato a potkají třetího. Do této doby velmi klidný až skoro nudný snímek dostane nový náboj, které je podpořen princeznou a její hrou na němou. Komediálnější vsuvky jsou jakž takž nahraně dál bych to opravdu nepouštěl. Toshiro Mifune je vynikající, symbolizuje vše, co jsem si odjakživa o samurajích představoval. Jistá symbolika a spjatost s Star wars zde je, ale kdybych to nevěděl předem, asi bych si toho nevšiml. (31.12.2008)