Ran

První polovina naprosto perfektní ukázka gradace a variace na známý motiv "sůl nad zlato". Po starcově zešílení se to ale mění ve zmatenou nikam nemířící změť. Ke žluté a červené armádě přibývá modrá, bílá, černá. Nevím, kdo stojí na čí straně a proč, jakou moc má vlastně intrikující "švagrová" a co se děje. Stejně tak je podivné, že Akirův film z osmdesátých let vypadá úplně stejně jako ten ze čtyřicátých - proběhl u něj nějaký posun? Nevím - jsem zatím na začátku jeho filmografie a jsem zvědavý, co dál. (01.05.2011)

Pripravte sa na shakespearovskú jazdu japonskými luhmi a hájmi. Osolenú niekoľkými veľkolepými scénami a scenériami. A pripravte sa, že ak sa neunudíte, tak dostanete kinematografický zážitok hodný svojho mena. Ja som sa zasekol niekde uprostred toho všetkého. Uznal a užil si remeslo a povzdychol si nad občas tragikomickým poňatím námetu. Každopádne Akira Kurosawa bol legendou a jeho odkaz dýcha v mnohých cudzokrajných kinematografiách. (19.05.2024)

Souhlasím s většinou, že ta stopáž byla opravdu otřesně dlouhá. Na asijskou filmografii se nedívám často, ale je naprosto odlišná od té evropské a americké - taková jiná, velmi zvláštní a tohle je vlastně vůbec první dílo od Kurosawi, co jsem viděl, nicméně film je natočen s velkou precizností a je hodně krutý a tragický - takové filmy mám rád. Kostými jsou samozřejmě parádní ( taky za to byly oceněny Oscarem ) a já jsem byl rád, že jsem tenhle film od Kurosawi viděl jako první, kdyby tak nebylo, možná bych hodnotil jinak, třeba jako většina ostatních 4*..... (29.11.2012)

Zřejmě poslední velký film vynikajícího režiséra se vrací k svárům základních lidských vlastností. V historické řadě s barevným posunem a propracovanějším příběhem se rodí nový pohled na tradiční historické téma. Někde v pozadí lze tušit složité pohyby a změny v japonské skutečnosti šedesátých a sedmdesátých let vrcholícího hospodářského zázraku. V tomto ohledu se vybavují dobové souvislosti např. kolem vzniku Vančurovy MARKÉTY LAZAROVÉ. Doba, která vylučuje silné charaktery a velké příběhy, je vcelku přirozeně hledá a nachází v minulosti, kterou je jako zrcadlem poměřována současnost. Tradiční přednosti kurosawovské filmové poetiky skvělou výpravou počínaje a "krajinnou" kamerou, která stejně spolehlivě zvládá i detaily lidského obličeje, konče, zůstávají zachovány a navíc obohaceny dokonale o možnosti nabízené barevným filmem. Výpravná podívaná je i velkým zážitkem. Jako každé velké umění. (28.08.2007)

Nejlépe zpracované Shakespearovské téma (Král Lear) od Kurosawy. Vizuálně o trochu méně působivé než Kagemusha, ale jinak ještě silnější. Smutný snímek, ve kterém je jen málo naděje, což zdůrazňuje její cenu (téma naděje se řeší hned v několika variacích, od její pošetile energické podoby až po její naprostou absenci - slepec). Tatsuya Nakadai je ve výborné formě a v zásadě filmu nemám co vytknout. (23.01.2008)