Ran

No nevim, jak tenhle film hodnotit, protoze na jednu stranu jsem cekal neco jineho, ale zas na druhou stranu me dostal. Rozhodne by to chtelo vic bitev, ty co tu jsou, jsou uchvatny (za coz dost muzou kostymy, ty jsou skvely a taky byl dobrej napad odlisit jednotlivy armady ruznejma barvama, ale i presto jsem si par dulezitejsich japoncu furt plet), ale je nich dost malo. Rek bych, ze tak dve hodiny z filmu zabiraj dialogy a nevalecne sceny a ty jsou misty nechtene smesny, misty nudny a misty naprosto uchvatny. Rek bych ze to je tak 50:50. Prislo mi, ze pribeh je dost jednoduchej, misty predvidatelnej a trochu mi to pripomnelo nejaky pohadky (dva synacci chtej jen vladnout, treti ma tatika fakt rad a tata je ze vseho desne prekvapenej). Nastesti to zachranujou vyborni herci, v cele s naprosto dokonalym Tatsuya Nakadaiem, kterej jakmile je na scene, tak celej film hned pozvedne. Ale precejen jsem se misty dost nudil, takze jen 4* (16.10.2005)

Pripravte sa na shakespearovskú jazdu japonskými luhmi a hájmi. Osolenú niekoľkými veľkolepými scénami a scenériami. A pripravte sa, že ak sa neunudíte, tak dostanete kinematografický zážitok hodný svojho mena. Ja som sa zasekol niekde uprostred toho všetkého. Uznal a užil si remeslo a povzdychol si nad občas tragikomickým poňatím námetu. Každopádne Akira Kurosawa bol legendou a jeho odkaz dýcha v mnohých cudzokrajných kinematografiách. (19.05.2024)

Příběh mi přišel trochu povědomý, po chvilce přemýšlení a rad od ostatních lidí jsem přišel na to, že v našich pověstech měl praotec Čech také tři syny, také jim dal území a také se o něj poprali. Tohle vše zaobalené japonským hávem a zajímavým zpracováním. První půlka je spíše drama druhá čistě jedna velká bitva, která je mimochodem jak asiati umí opravdu výborná a nechybí jí mrazivá atmosféra Mimo to je s velmi vypjatýma chvilkama a celkem dost mrtvých hlavních hrdinů. Velice zajímavý historický film od nejznámějšího japonského režiséra Akira Kurosawy. (01.10.2006)

Ještě kousek stylizace navíc a byla by z toho alespoň slušná parodie. Ale kdo chce, najde si hloubku úplně všude, mě se to v téhle obyčejné rodové vyvražďovačce nepovedlo, i když se o to režisér jakýmisi myšlenkami a moralitkami nejspíš pokoušel. Díky způsobu jakoby studiového nasvícení navíc film působil téměř inscenačním dojmem a obě bitvy do něj vůbec nezapadají. Ty jsou ostatně to jediné, co na filmu stojí za zhlédnutí. Jinak je to jedno velké zdlouhavé utrpení. (15.01.2006)

Můj pátý Kurosawův film, který je svým vzezřením dost podobný jeho předchozím snímkům a jasně tak zapadá do režisérovy poetiky. Líbil se mi více než Tělesná stráž a Žít, které jsem viděla nedávno. Převedení Shakespeara do japonských reálií už u Kurosawy jednou fungovalo, tahle variace na Krále Leara opět funguje a nezdá se, že se jedná o západní motiv. My jej známe i z českých pověstí anebo pohádek a nelze se nezeptat, zdali se nakonec nejedná o tak univerzální téma, jež funguje napříč civilizacemi. Přidání šaška, postavy pro Japonsko naprosto nezvyklé, bylo zajímavým tahem. Výtky mám ke stopáži a nepřehlednosti filmu. No a jak už to tak bývá, opět jsme se s Kurosawou spíše minuli, než aby mě dostal na kolena. Později mu dám další šanci a uvidím, zatím mě nejvíce baví Rašomon. (07.04.2012)