Sedm samurajů

Konecne som si pozrel originalnu verziu Siedmich samurajov a to hned 205 minutovu verziu natocenu 6 rokov pred SIEDMIMI STATOCNYMI (1960), ktorych natocil John Sturges. Ja osobne som nebol zo Siedmich statocnych tak nadseny, ako mnohi uzivatelia CSFD vratane mojej mamy a to som si ho pre istotu pozrel 2 x. Priznam sa, ze aj pri tomto japonskom velkodiele som sa chvilkami nudil, ale bolo tam aj par humornych scen, ktore dej filmu zachranovali, pricom sa mi tento film pacil o nieco viac, nez ta americka verzia. Ak niekto ocakava od tohto filmu, ze tu budu trojhodinove bitky, tak je na velkom omyle, pretoze najprv tu ide o hladanie samurajov a potom ich zabyvanie sa a spoznavanie v malej dedinke, pricom dojde k roznym dramatickym, ale i humornym situaciam. Zrejme to nie je film pre kazdeho, ale mozno kazdy si v tomto zanre najde nieco, co by ho mohlo na filme zaujat. Od Kurosawu sa mi viac pacil RUDOVOUS (1965)... 16.02.2009 __________ Takashi Shimura - (Kambei Shimada) +++ Toshiro Mifune - (Kikuchiyo) +++ Yoshio Inaba - (Gorobei Katayamae) +++ Seiji Miyaguchi - (Kyuzo) +++ Minoru Chiaki - (Heihachi Hayashida) +++ Hudba: Fumio Hayasaka +++ (26.07.2008)

Ačkoliv jsem se dlouho dobu zajímala o Kikuchiya, bavil mě a rozesmíval, bylo to moc dlouhé... Ano, je to legendární film, ze kterého jsi spousta režisérů vzala příklad. Je typicky japonský, kdo nezná trošku japonskou mentalitu, toho může leccos překvapit (film zůstane v leckterém aspektu nepochopen); plyne pomalu, plyne postupně, plyne s ročním obdobím. A zřejmě je to povinnost pro všechny, kteří chtějí trochu poznat Kurasawu-sama :-) Ale co si budeme nalhávat, ta stopáž je prostě přepálená... :-D (17.11.2008)

Skvělá samurajská klasika, o mnoho přístupnější a lépe stravitelnější než třeba pozdější Kurosawův Ran. O příběhu v podstatě nemá cenu se zmiňovat, kdo zná základní dějový syžet Sedmi statečných (řekl bych, že snad každý:), tak ví na čem je. Jde spíš o ty rozdíly mezi tímto originálem a mým milovaným remakem. Tento film má o mnoho propracovanější scénář, což mi ale stejně neumožnilo, abych si hlavní postavy zamiloval tak jako ve Sturgesově opusu. Dobře vykreslení jsou tu sotva čtyři samurajové, zbytek jakoby scénárista úplně ignoroval a byly tu jen do počtu - naproti tomu, kdo aspoň jednou viděl onu westernovou legendu, tak si zcela určitě vzpomene na naprostou většinu těch borců, ne-li přímo na všechny. Také tu není žádný hlavní záporák (banditi jsou prostě banditi a s tím si musíme vystačit - Calvera rulez!), naopak zase hudba a především konec jsou si hodně podobné. To hlavní, čeho si na Sedmi samurajích cením nejvíc je, že i když film trvá skoro tři a půl hodiny, skoro ani na chvíli jsem se u něj nenudil a celou dobu se dost dobře bavil a s napětím očekávál každou další scénu (téměř každá má něco do sebe) a to je u tak starého a dlouhého snímku co říct. 90 % (24.01.2005)

,,BUDEME BOJOVAT! NAJDEME SI SAMURAJE...“ /// Dlouho vo tom, že najít spolehlivýho samuraje není žádná prdel (to máte jako s těma kovbojema). Pak máte dost času zjistit, že Japonec není našinec (tak jako u jinejch samurajskejch filmů). Ale nejvíc mě zajímalo, jaký bude finále…Tři a půl hodiny ryzího filmovýho vyprávění! Nevím, jestli akce s několika samurajskejma kouskama a velkou dávkou hromadnýho válečnýho nadšení vesničanů bude pro současnýho filmovýho diváka dost efektní. Film má ale v sobě ohromnou vnitřní sílu, která vztyčuje Fuquovýmu vymydlenýmu pozlátku nejen prostředníček! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, jestli najmout kovboje nebo samuraje. 2.) Doma jedeme jen klasiku. 3.) Thx za titule „Martin Tirala“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ * (29.01.2017)

Příběh se od známější americké westernové klasiky samozřejmě neliší, snad jen tím, že Kurosawa dává vesničanům více prostoru a divák s nimi může více soucítit, kdežto u Sedmi statečných mi víc než na farmářích záleželo na tom, aby přežilo co nejvíc kovbojů. Nerad hledám zápory na klasice, ale tři hodiny je na příběh o záchraně vesnice před bandity přece jen trochu moc a hlavně v prostřední třetině jsem příliš často pokukoval po hodinkách. Asijská velkolepost u mě tentokrát narazila. (02.07.2006)