Arizona Dream

Jak převést srbsko-cikánsko-balkánskou poetiku do Arizony. Nečekal bych, že to půjde. 1) Mé vnímání filmu reflektuje můj ambivalentní vztah k tehdy 39letému absolventu FAMU, synu bosenských rodičů, Srbovi Emiru Kusturicovi. Nejsem v tom sám, jak dokládá i zvláštní cena poroty - Stříbrný medvěd 1993. Zvláštní film = zvláštní cena poroty. Není divu, jinak by musel vyhrát anebo být hozen do stoupy. 2) Atmosféra díla se dá krájet. Současně je však film i únavně nudný. Tři hvězdičky dávám z rozpaků. I'm not going to die. I'm going to live forever until one day I'll wake up and I'll be a turtle. 3) A k tomu ten 30letý k sežrání krásný Johnny Depp. 4) Any reference to Cadillac dealerships or dealers is purely fictional. The Cadillac automobile was selected for the film because it was and continues to represent the epitome of American automobile design. (02.06.2018)

Kdysi jsem měl možnost mluvit s lidmi, se kterými E. Kusturica natáčel. Byli zděšení z toho, jak nerespektoval scénář, přímo na place do filmu vkládal své momentální nápady, jejichž smysl sám neuměl vysvětlit jinak, než že se mu prostě zalíbily, přičemž jejich hlavní kvalitou bylo to, že byly v tu chvíli nové. Mnozí odmítli být uvedeni v titulcích. Přesně tak na mne Arizonský sen působí. Několik moc hezkých nápadů, pár mimořádně povedených sekvencí... a jinak zmatek postrádající jednotící vůli a myšlenku. Snad tam na počátku byla, dá se ještě pořád vytušit, jenže zvětrala v okolním chaosu. (18.07.2009)

Jdu na Kusturicu pomalu. Od nejslavnějšího. Uvidíme, kam až se dohrabeme. Ale rovnou mohu říct, že to zatím vypadá velmi nadějně, jelikož Arizona Dream má úžasné vnitřní kouzlo a přitažlivost. Houpá a přitom je jiný než ostatní. Má svou rybu, své citace Hitchcocka a létání. Tam jsem se chytal a tam jsem byl nadšen, a proto mi malinko mrzí, že druhá půle už tak "kouzelná" nebyla, ale je holt potřeba dospět. Velmi silné 4 hvězdy za velmi silný zážitek. (23.06.2012)

„Arizonský sen” je v prvom rade - surrealistická a nezávislá dramédia od sarajevského režiséra Emira Kusturicu, s účasťou balkánskeho štábu, súčasne s anglicky hovoriacimi hercami, ale našťastie sa odohrávajúca výhradne iba za oceánom na Aljaške, v New Yorku, no najmä v Arizone, citujúca najväčšie klasiky strieborného plátna, trebárs chronologicky podľa rokov, od North by Northwest, cez Godfathera II, až po Raging Bulla, s častým výskytom snových sekvencií s Eskimákmi a s lietajúcimi rybami, či tiež s naprosto čudným obsahom, a to ani nehovoriac o mimoriadne bizarných postavách, ktorým som sa jednak snažil plne (po)rozumieť, ale bohužiaľ, býval som z nich neustále zmätený ! Nielenže som absolútne nerozumel jednotlivým charakterom, ale taktiež mi neprestajne unikal i scenár spojený s chaotickou réžiou, z čoho sa nakoniec vykryštalizovali neuveriteľne dlhé dve hodiny a ešte čosi extra, čo bolo na jednej strane hrozne úmorné, až pomaly snáď vyčerpávajúce, no na strane druhej, sa to snažil všelijakými (ne)dostupnými prostriedkami vykompenzovať herecký ansámbel, medzi ktorými dominoval ešte ani nie 30-ročný Johnny Depp, ktorý sa mohol oprieť o skúsené Faye Dunaway a Lily Taylor. Zo všetkých zrejme najviac vyčnieval práve Vincent Gallo, ktorého citované imitácie filmov som si maximálne vychutnával ! Čo povedať na samý záver ? Vidieť znovu by som to už síce vôbec nechcel, ale svojich divných fanúšikov si film asi neskôr nájde, no ja k nim patriť nebudem, keď zároveň ku Kusturicovi sa tak rýchlo nevrátim... (26.10.2020)

Jen těžko se dá popsat, o čem vlastně tenhle film je. Přiznám se, že sám vlastně nevím. Můžeme ho vnímat jako úvahu o snech a realitě, či jako ukázku toho, co všechno jsme schopni pro své touhy udělat. Další volbou je si film užít jako surrealistickou jízdu, kde je všechno povoleno. Zvolte si sami, příjemný let! 8/10 (05.10.2008)