Pearl Harbor

Nejsem příznivcem amerického patriarchismu a patosu, ovšem tomuto filmu zvedám palec vzhůru. Souhlasím s názorem, že Michael Bay je jednička v natáčení akčních scén. Naopak bych si dovolil oponovat těm, kteří tvrdí, že filmu schází pořádný příběh. Díval jsem se vcelku pozorně a už jen to, že příběh je inspirován skutečnými událostmi mu dodává na opravdovosti. Ano, filmu by možná neuškodila kratší metráž, ale to by Američani nesměli být Američany...:-) (01.02.2009)

US patriotismus v míře převeliké, láska obrovská a ke všemu díky milostnému trojúhelníku zašmodrchaná, herecké výkony nijaké a to celé zabalené v Bayově trademarkovém agresivním režijním stylu aneb kravina, která nakonec dopadla lépe než by se mohlo na první pohled zdát. Především díky úžasné scéně samotného náletu na přístav Pearl Harbor. První výraznější (a nikoli poslední) Bayův krok vedle. (26.04.2005)

No tak ano, ale příště bych si to radši hodně rozmyslel. Bohužel tady bitva působila příliš nuceně a vtíravě. Po první romantické osmdesátiminutovce to spíš vypadalo, že nějaká bitva je tam jen proto, že se film jmenuje Pearl Harbor. I když efekty jsou bombasticke, cele to působí prázdně, bez chuti. Také je to místy nechutně patriotistické, aby všem bylo jasné, že Amíci jsou nejlepší. A ještě k tomu je to do očí bijící vykrádačka Tmavomodrého světa. Jestli je něco, proč stojí zato PH vidět, je to prvních osmdesát minut; opravdu pěkné romantické drama. (30.07.2002)

Filmy Michaela Baye mam hodně rád, protože v nich vždycky skloubí několik žánrů a ještě to všechno podpoří skvěle vizuálně spracovanou akcí. Výjimka neni ani tenhle snímek, akčních prvků tu je sice na Bayovy poměry méně než je zvykem, ale útok japonských letadel na Pearl Harbor je tak vynikající, že to postačí i na dalších 160 minut filmu, samozřejmě že se dočkáme i jiných vzdušných soubojů, ale ty už rozhodně nejsou tak zajímavý a fascinující, aby se vryly do paměti. Triky jsou ve všech scénách perfektní a neni jim co vytknout, tim se samozřejmě celej dojem z působivých záběrů při náletech japonců ještě vylepšuje. Jediný co mi tak trochu vadí je stopáž, 180 minut je docela dost a přece jenom konec už je tak trochu moc nastavovanej, klidně bych vynechal to napadení Tokia, tam už ani moc nešlo o samotný bombardování města, ale spíš o to aby se už nějak rozsek ten milostnej trojúhelník mezi Benem Affleckem, Joshem Hartnettem a Kate Beckinsale. (06.05.2006)

Především bombardování Pearl Harboru je neuvěřitelně realistické. Válečná apokalypsa pro filmové plátno. Jeden si přitom říká, zda kompars přežil ve zdraví. Kamera je výtvarná, poetické...i patetická. Některé obrazy nadchnou svojí lyrickou atmosférou, jiné přibijí k zemi nekompromisní syrovostí. Vlastenectví odkapavá z plátna na zem, tolik se ho občas nahromadí. No a? Po několikáté si opakuji, že Američanům až příliš vytýkáme to, co nám samotným chybí. Válečné filmy příliš nevyhledávám, tento mě v kině nezklamal. Zato Tmavomodrý svět vedle něj vypadá jako ušmudlaná Popelka. Jistě, Američani mají více peněz, skvělé technické zázemí a tak. Není však pro nás přece nutné, hrnout se do rádoby velkofilmů. Nebeští jezdci jasně ukázali, jak vypadá nejlepší válečný letecký film o Češích a počesku. A dramatický obraz války najdeme ve vynikajícím Kočáru do Vídně stejně, jako v úžasných Démantech noci... (23.03.2011)