Černá kočka, bílý kocour

Tak tohle byla ovšem jízda! Tenhle film by se měl pouštět na zlepšení nálady všem pesimistům. Hned počáteční scéna „kšeftování s Rusy“ naznačila, o co půjde, a pak už to jelo v šíleném tempu. Nejvíc mě nadchnul „mafián“ Dadan a jeho tanečně-pěvecké kreace včetně té závěrečné s husou (!), ale zapomenout nemůžu ani na mrtvé dědy, obložené ledem na půdě, pojízdné křeslo starého Grgy, žonglování s granáty, prase žeroucí trabant a vůbec… to se musí vidět (a pokud možno víckrát). (16.06.2010)

V mém okolí velice známý a oblíbený film, který osobně řadím k tomu nejzábavnějšímu, co jsem kdy viděl. Nejvíc mě na něm baví ten balkánský temperament a okouzlující radost ze života, kterou je to prostoupeno - obojí tolik protikladné středoevropskému emočnímu chladu a maloměšťácké připosranosti. Sleduji-li tento film - a viděl jsem ho již mnohokrát - jsem vždy strhnut jeho živelnou energií a báječnou hudbou, která s ním tvoří dokonalou jednotu. Vidět tuto šílenost je čistá radost. UPDATE 23.2.2021 - Když jsem dostal chuť vidět to po letech znovu, opět mě ten film dokonale dostal. Ten jeho dokonalý soundtrack, který znám nazpaměť, to je prostě tak skvělá hudba, až to není možné. K tomu to bezchybné obsazení, neskutečná sranda a nádherný, ale vážně NÁDHERNÝ závěr, to všechno dohromady mě prostě úplně ohromuje. Velká srdcovka, na kterou nedám dopustit a která člověku vyloženě dobije baterky. (27.12.2013)

Po Domu za vešanje můj druhý nejoblíbenější Kusturica, na kterého jsem kdysi bez flašky vína nechodíval, protože tenhle film je jedna dlouhá hudebně-obrazová extáze a s vínem chutná ještě lépe. Cikáni v něm jsou mi takhle na dálku opět více nebo méně sympatičtí, ale hlavně ta hudba... Ta hudba je naprosto skvostná. A navíc se u filmu leckterý prostší jedinec skvěle pobaví. Nevím jak vy, ale já se třeba při scéně, ve které se od hlavy k patě zahovněný Dadan otírá kdákající husou, několikrát smíchy málem připochcal. (21.07.2016)

Mé druhé setkání s Kusturicou - a opět vynikající zážitek. Po tragikomickém Undergroundu, který mě přece jen sebral ještě o něco víc, jsem si vychutnal další exkurz na Balkán, tentokrát mezi Romy v sympatické komedii. Poslední půlhodina je jednoznačně vrcholem filmu a esencí živelné hravosti. "Ja sam pitbull terrier!" (857.) (03.12.2013)

Myslím, že túto naozaj čiernu komédiu pochopia viacmenej iba Európania a tí, ktorí vedia ako to na Balkáne a medzi cigánmi naozaj vyzerá. Humorom to srší stále od prvej klapky až po poslednú. Absurdita, švihnutosť a originalita sú tiež silnými stránkami, no v pár scénach aj prehnanými. Pitbull-teriér mal dostať Oscara za pieseň. 85%. (10.03.2006)