Tichá noc

Ve filmu se vlastně nic zvláštního neděje, přesto má perfektní tísnivou atmosféru a jde o mimořádně depresivní filmový zážitek, srovnatelný s českými Poupaty. Stejně jako v nich sledujeme Štědrý večer nefunkční chudé rodiny a stejně jako v nich nás filmem provází ústřední melodie z názvu. Hlavní hrdina Adam přijíždí na svátky domů s cílem zpeněžit starý dům po dědovi a opustit Polsko navždy, aby nedopadl jako otec a bratr, kterým práce v zahraničí příliš nevyšla. Vše postupně prostřednictvím náznaků spěje ke konci, kdy ztroskotá nejen Adamův plán a vše se propadá do ještě větší beznaděje a divák má pocit, že takové rodiny mezi námi skutečně mohou žít. (23.05.2018)

Tak Poliaci zase príjemne prekvapili. Nešlo síce o nič svetoborné, napríklad v porovnaní so škandinávskymi verziami tohto námetu (rodinka sa zíde a následne sa vyplavia na povrch všakovaké svinstvá z minulosti), no aj tak to bolo veľmi dobré. Škoda, že sa dej tak hrozne vliekol, kým sa to dopracovalo k tomu zaujímavému chcelo to trochu diváckej výdrže. Celkovo však spokojnosť. Napdriemer. 75/100 (12.12.2019)

„Už se nemáte rádi?“ - „Nevím, jestli jsme se někdy měli rádi. Svou rodinu člověk nemá rád. Prostě ji má.“ Lépe to ani Adam shrnout a vystihnout nemohl. Ačkoliv poměrně dlouho jsem si k němu hledal cestu. To neustálé a otravné natáčení kamerou stejně jako nezvedání mobilu mě docela štvalo, ale nakonec jsem si na to zvykl a především začal vnímat, o co vlastně hlavní postavě jde a jaká je. A Dawid Ogrodnik znovu ukázal, že hrát umí (i když před ním zdaleka nestála taková výzva jako např. ve starším Život je úžasný). Vůbec byla celá ta rodinka povedená, od nejmladšího člena po nejstaršího. A naděje na pohodovou a příjemnou vánoční atmosféru v kruhu rodinném byla skutečně jen zbožným přáním. Postupně se totiž film mění z hořké tragikomedie na poměrně depresivní záležitost. Když tak nad tím přemýšlím, nejlépe Tichou noc vyjadřuje hra na housle nejmladší „virtuosky“…láskyplně podaná, ale pořádně rozvrzaná. Dávám solidní 4*, ale o Vánocích bych doporučoval raději jiný (ve smyslu lehčí) polský kousek, Noc plnou zázraků. (23.12.2018)

Tak trochu variace na slavný film Dogmy 99 "Festen". Domalewského počin je možná až trochu moc přetížený dramatickými situacemi (linka s milostným trojúhelníkem by tam už být nemusela), ale jako komentář k aktuálnímu problému, s nímž se Poláci vyrovnávají, je to trefa do černého. Ideální, chytrý film i pro mainstreamového diváka. (06.08.2018)

Podrývačný pohľad na transformáciu rrodinnej tragédie na chladnom poľskom vidieku. Domalewski rozvrstvuje apatický rozklad na čiastkové celky, ktorým dominuje hlavný motív a vlastne aj motivácia sprievodnej postavy Adama, a to, rozpredanie dedkovho pozemku pre štart svojho podnikateľského sna. Téma a spôsob indikovania rozkladu je však ohratá a mnohokrát pranierovaná dramatizácia udalostí, z ktorých sa rozsypú pôvodné plány a nakoniec príde k symbolickej katastrofe (požiar, ktorý zničí dom a postavy ostanú neodškodnené). Videné za priamej účasti režiséra a scenáristu Domalewskiho a jeho tematickom seminári v košickom Kulturparku [ART Film Fest, 2019]. (01.08.2019)