Zlatý podraz

Zklamání. Film mě zaujal svými trailery, které byly hodně působivé. Bohužel se to nepovedlo naplno prodat do výsledného filmu. Režisér Radim Špaček je hodně šikovný. Umí vykouzlit krásné záběry, dobrou atmosféru. Prostě své řemeslo zvládá s přehledem. Tedy co se týče technické stránky filmu. Asi největším problémem filmu je jeho soudržnost, která vyplývá ze scénáře. Skáče se z místa na místo, některé rozhodnutí nedávají smysl a spoustu věcí se odehraje mimo záběry a my jako diváci jsem postavený před hotovou věc, a nevíme co se mezím stalo. Tohle by šlo akceptovat, kdyby to bylo vypravěčsky dobře prodané, což bohužel není. Špaček se snaží, ale některé scény by měly být delší a nebo by tam neměly být vůbec. Měl jsem docela problém s některými postavy, jelikož se mi k nim nepodařilo si vybudovat nějaký vztah. A přitom ty postavy hrají dobří a zkušení herci. Jak už jsem psal, po technické stránce film vypadá parádně a je i vizuálně dost zajímavý. Škoda, že po příběhové stránce lépe nešlape. Takhle je to za mě zklamání a neproměněná šestka. (08.04.2019)

Škoda. Chtěl jsem, aby se mi to líbilo, ale asi musím říct to, co všichni. Nějak to nešlape, no. Zápasy vypadaly pěkně, u toho prostředního jsem Čechům doopravdy fandil, na konci mě u hymny zamrazilo - ale jinak tu po většinu filmu není nějaký dramatický tah. Romantická linka je tam úplně k ničemu, linka s otcem taky moc nezahraje. Tak akademický přemýšlím, jak to mělo být lepší - možná začít tím zápasem co je teď v půlce, naexponovat bromance mezi košíkáři a pak sledovat, jak jim komunisti lámou po návratu hřbety. Pak bych možná prožil i ten poslední zápas nějak emočně - ale teď jsem jenom tak krčil rameny. Je to fakt škoda, je mi líto producenta, co na tom nechal majlant, ale prostě to nějak nedopadlo. (05.09.2021)

Celovečerní filmy Radima Špačka jsou pro mne rok od roku větší záhadou. Kam směřuje tento kdysi zatracovaný absolvent FAMU, který si za svůj debut odnesl Plyšového lva (dle mého skromného názoru sice omylem, ale stejně)? Toto už je jeho druhý retro film a i když na první pohled Zlatý podraz vypadá velmi lákavě, není to ani Tmavomodrý svět, ani Fair Play. Dobré retro by mělo stavět především na srozumitelně realizované výpravě a pokud se děj odehrává v delším časovém úseku našich velmi dobře známých dějin po roce 1938, musí nám hlavní hrdinové stárnout. A tento aspekt se nepovedl ani omylem. Všechny dílčí klady jsou zde jen načrtnuty, vidím v nich velký potenciál, který ale zůstal až marnivě nevyužit. Je tu kohorta zkušených herců v čele s Hartlem a Mihulovou, nechybí Poullain, ale celé to bohužel stojí na mladé herecké generaci, které chybí jistější vedení a zralost sama o sobě. Ani příliš početný tým scenáristů výsledku příliš nepomohl. (09.06.2020)

Více než mě znechucovaly lstivé praktiky vysoce postavených komunistů, kteří neustále tahaly za nitky dějin, mě znechucuje už přebytečná škála filmů, která se tohle období snaží zobrazit. Pro mě se dostavil největší podraz v okamžiku, kdy jsem zjistil, že můj oblíbenec Standa Majer je ve filmu jen na chviličku. Bez něho to není ani ta romantická “klišárna”, ani průměrný sportovní snímek o basketu. Je to nuda, která téměř nemá děj. (17.03.2019)

V detailech zajímavé, jako celek nijaké. 1) Neposoudím, jak dobře/špatně herci hrají košíkovou/basketball ani jak přesně jsou zobrazeny historické (sportovní) události a ani mě to moc nezajímá. Předlohu jsem nečetl. Čekal jsem emoce a pěkné kluky. Dostal jsem to tak napůl._____ 2) Připadám si jako v levné jídelně. Všechno je, jak má být. Ale místo másla margarín, místo čerstvých bylinek sušené, místo ostrých jen unylé, vyblité barvy. Všechno jsem snědl, ale nepochutnal jsem si._____ 3) 23letý Filip Březina (kapitán týmu, nový trenér František) má pěkné svaly. 20letý Zdeněk Piškula (basketbalista Jan) má pěknou tvář. Herecky mě zaujal 66letý Jan Hartl (Františkův otec), o kterém lze říci, že je jako víno - čím starší, tím lepší._____ 4) Výstižný koment: castor***. (15.11.2019)