C. a k. polní maršálek

Kategoricky nesouhlasím s tím, že je zde Máňa s Hronem navíc. Nejen jako pár měli své fandy. Dále je tu pěkná Olga Augustová jako pikantní Pavla Garbo. K Burianovi se vyjadřovat nemusím, ale Karel Lamač to tímhle filmem vyhrál na všech frontách. Kdyby ne, tak český film by měl mnohem větší problémy se zvukem a v Berlíně by musel opustit Anny Ondrákovou pro údajnou neschopnost mnohem dříve. Tehdy se ovšem ještě nevědělo, že na to bude potřebovat Magdu Schneider a Pepu Goebbelse. (15.02.2009)

Vlasta Burian si dvanáct let po smrti monarchie odvážně tropí šprťouchlata z poměrů v rakousko-uherské armádě, ostatní postavy vyrábějí humor pro hospodyňky (paní Monczáková terorizuje uťápnutého manžela, důstojnický sluha omdlévá při spatření špiona etc.), k tomu jedna povinná romance a několik pěveckých čísel, mezi tím spousta vaty – a první česká zvuková komedie byla na světě a byl to panečku sukces. Ukoukat to celé je dneska spíš za trest, ale dávám tři hvězdičky z respektu k tomu, jak se autoři statečně poprali s možnostmi nového média (dokonce je tam i pár neumělých zvukově-obrazových gagů – a pak ovšem ten dojemný zvukařův výkřik „Pššt, ticho!“ zapomenutý uprostřed milostné scény). (20.05.2018)

Těžko porovnávat tuto komedii s dalšími, protože je to první zvukový film krále komiků v prvním zvukovém roce české kinematografie. Samozřejmě, že trpí dětskými nemocemi režijně i herecky, ale už zde je Burian opravdovým mistrem, takže nemohu dát méně než čtyři hvězdičky, protože ten film vždycky rád zhlédnu. Máňa Ženíšková se tu objevuje jako dcera svého manžela Theodora Pištěka, výraznou roli má Helena Monczáková, zajímavou roli Sepla, jednu z největších ve své bohaté filmografii má Jan W. Speerger. Slaboučký Jiří Hron toho moc v životě nenahrál a nebylo divu. Trvale se mi vrývají do paměti některé scény: zkouška písně se zvedajícím lustrem (vejš), šle velitele garnizóny, stoletý abstinent a stoosmnáctiletý ožrala a k obědu budou šunknfechtle. (01.07.2015)

Již v tomto snímku, jednom z prvních zvukových, se objevily prvky humoru postavené na mluveném slově, kterou pak později české komedie prosluly. Film má navíc, zejména v tehdejší době, vděčné téma, vojenskou mašinérii Rakousko-Uherska. Film je dalším důkazem toho, že jsme národ Švejků a uniforma nám vůbec není svatá. Burian byl báječný a celý film v podstatě stál na něm, jako ostatně i většina dalších jeho snímků. (18.04.2012)

Škoda, že se nepodařilo snímek dochovat v lepším technickém stavu. Především zvuková stopa a všudypřítomný šum byl dost nepříjemný. Rozhodně bych však snímek zařadil k těm podařenějším burianovským převlekovým komediím. Nejedná se o pranic originálního. Znovu sledujeme 100 x zopakovanou zápletku o tom, že se někdo nedopatřením ocitne v cizí uniformě a je nucený hrát tuhle hru. Každopádně, tyto stařičké filmy mají tak dokonale vybroušené dialogy a tak krásně si hrají s češtinou, že srdce každého diváka musí zaplesat a humor skvěle funguje skoro i po 100 letech. Asi by se film dal rozdělit na scénky, kde je Vlasta Burian, které jsou dokonalé a scénky, kde zrovna není, které jsou úplně o hovně. [75 %] (02.01.2023)