C. a k. polní maršálek

Vlasta Burian je skvělý, některé scény vtipné a povedené (třeba hned ta úvodní), práce se zvukem je mnohonásobně lepší než v o tři roky mladší Perníkové chaloupce (což je pro mě jenom důkaz, že Kmínek byl opravdu mizerný filmař) a navíc je to jeden z prvních českých zvukových filmů, ale i přes to všechno to v nejednom ohledu dost zestárlo. V prvních zvukových filmech sice bylo skoro až pravidlem, dávat do nich co nejvíc písniček, ale osobně mi přišlo, že jich je tu až moc a že vše jen zpomalují, což tomu nemůžu vyčítat, ale zároveň nemůžu popřít, že mi to ubralo na dojmech. Stejně jako mi ubíralo na dojmech (a to už tomu vyčítat můžu) jak jsou některé gagy zbytečně dlouhé, až se rozmělní a přijdou o vtip a co mi vadilo asi nejvíc je slabý příběh, který tu hodinu a půl má citelně problém utáhnout, Stojí za to to vidět, ale je dost lepších československých komedií z třicátých let... 3* (25.10.2023)

Očima dnešního diváka se jedná o úsměvnou záležitost v mnoha ohledech, nicméně Vlasta Burian už tady dává filmovému světu na vědomí, že ho v dalších letech nepůjde přehlédnout a diváky si zcela jednoznačně podmaní.. V převleku maršálka řádí jako černá ruka, srší z něj energie a i po tolika letech dokáže rozesmát.. (27.08.2021)

Každý nejako začína a Vlasta Burian sa za tento začiatok nemusel hanbiť. Najmä, keď boli vlastne začiatky dva - Burianov a zvukového filmu. Vlastovi Burianovi veľmi svedčali úlohy, v ktorých bol navlečený do nejakej uniformy. Čím honosnejšej, tým lepšie. Aj v tomto filme už rozohral register svojich komických nápadov a pri všetkej nedokonalosti mu to slušalo. (31.10.2019)

Přijde mi poněkud na pováženou, že skoro všichni vrchně komentující hodnotí tento film jako slabší, jelikož Burian poté natočil lepší filmy a že uniformy už jsou u něj ohrané a podobné věci. Sakra, tenhle film byl ale jeho první zvukový film, podle toho se k tomu musí přistupovat! Když už, tak by dávalo smysl kritizovat ty jeho pozdější filmy, ne tenhle. C. A k. polní maršálek mi přijde jako velmi příjemný snímek. V tom smyslu, že jsem se u něj vůbec nechytal za hlavu. Postava Vlasty Buriana není vůbec hloupá, i když to tak na první pohled nemusí vypadat. Je vlastně velmi uspokojující, když postavy, kterým máme fandit, jsou mnohem chytřejší, než ty, kterým fandit nemáme. To je dost svěží přístup i v kontextu pozdějších filmů. Navíc na to, že jde o třetí český zvukový film, tak působí mnohem přesvědčivěji, než československé snímky i o několik let mladší. Prkennost dialogů ostatních filmů té doby jsem přičítal jednak jiným typem dobového vyjadřování, tak nezkušeností se zvukovým filmem. Zde ale postavy pronášejí přirozené a úderné repliky typu "nezbývá nám nic jiného, než tu komedii dohrát až do konce". Replika, která by v sentimentálních pakárnách filmů o pár let mladších jistě nezazněla. Krom toho je snímek i poměrně dost vtipný a závěrečné rozuzlení mě moc potěšilo. Je nečekaně nestresující a osobnost skutečného polního maršálka je přesné opačná, než bych čekal a je super, že se film vyhýbá klišé, na což by měl snad i právo. Vše dobré přičítám tvůrcům, Karel Lamač a Václav Wasserman byli vládci i našeho němého filmu a úspěšně na něj navázali. Negativem filmu je určitě poněkud nadměrné množství písní, ačkoliv ta titulní je fajn. (11.04.2023)

V roce 1930 explodovala v pražských biografech bomba jménem C. a k. polní maršálek. Že se jednalo o mimořádnou událost, která bezkonkurenčně drtila pomyslné žebříčky divácké návštěvnosti v pražských i mimopražských kinech, je bez diskuze. Lamačův film překypuje vtipem, situačním humorem, hýří originálními režijními nápady. Ale především nabízí vděčný ring pro Vlastu Buriana a jeho vodopád poťouchlostí, drobných impertinencí, neodolatelných průpovídek a brutálních frků, jimiž poráží již celé generace vděčných diváků. Stačí to? Jak komu a jak kdy. Leccos už nezabírá, něco je dávno passé a některé Burianovy vtípky naopak dokáží vyvolat smích i při dalších reprízách. Jedno je ovšem nezpochybnitelné – nekorunovaný král komiků tehdy dobyl trůn, kde sedí podnes. A plným právem. Haló? Feldruf klášterní tajemství... Musím oznámit, že nám chcípnul kanár, poněvadž měl nohu udělanou ze sirky, ergo protézu, vlítnul nám na kamna, škrtnul si vo plát a uhořel. Poklona uctivá, poroučím se. Jdu bumbat. (05.10.2008)