Jurský svět: Zánik říše

Jak jsem si všiml, v kině se nejlépe bavily malé děti. A to zřejmě bude jediná skupina diváků, která film ocení. Jurský svět: Zánik říše je v prvé řadě opravdu líně napsaný snímek. Scénář prvoplánově směřuje k třetímu dílu, děj je tomu výrazně podmíněn a v mnoha místech kvůli tomu působí opravdu hloupě. V jednu chvíli přijde odbočka k jakémusi rodinnému dramatu o klonech, která má fungovat jako morální obhajoba fatálního jednání jedné z postav v závěru filmu. Ale naprosto nefunguje a vyznívá jako obrovsky zbytečný nesmysl. V jiné části filmu se dozvíme, že přežít výbuch sopky v bezprostřední blízkosti je ještě jednodušší, než přežít výbuch atomové bomby, pokud se schováte do ledničky (mrk mrk). Nejnověji vytvořený dinosaurus určený pro bojové účely má mít údajně vysoce vyvinutý čich, ale ve chvíli, kdy se honí za hlavními hrdiny, ho očividně až tak vyvinutý nemá. Pokud už někomu jde opravdu o život, je vždy zachráněn zásahem v poslední chvíli (nejlépe T-Rexem nebo raptorem). Zkrátka když se něco scenáristům hodilo do krámu, logika šla stranou. Napětí žádné. Přísliby odklonění k hororu nenaplněny. Avšak čím tento snímek opravdu výrazně trpí jsou naprosto černobílé a tendenční postavy. Někdo je „zlý“ a někdo je „hodný“. Nic mezi tím. „Zlý“ umře, „hodný“ přežije. Nikdo ničím nepřekvapí. Někdo z děje znenadání zmizí a někdo je pro děj dokonce úplně zbytečný (trapně nevtipný neurotický ajťák). Mně už tohle opravdu nestačí. (21.06.2018)

Aký bol v r. 1997 druhý Jurský park, taký je o 21 rokov neskôr druhý Jurský svet: temnejší, pochmúrnejší, drsnejší. A najmä plný rozporov. Niektoré momenty za 4*, iné za 2*. Snímka sa na jednej strane dojemne lúči so starou trilógiu (mierumilovný brachiosaurus končiaci so srdcervúcim nárekom v plameňoch, zničenie jantárovej paličky). Na druhej sa k nej neustále otáča (cameo I.M., Hammondov obraz). Ústredný koncept je parádny: obchodovanie s dinosaurami a ich (ne?)spolužitie s ľudskou populáciou sú veci, s ktorými sa dá v budúcnosti skvele pracovať. 50-minútový „úvod“ z ostrova je epický, exotický a plný dobrého CGI a pôsobivých post-apokalyptických lokácií a dekorácií. Následne sa z toho prekvapivo stáva komorná hororová historka o ghost house, ale bez duchov, zato s dinosaurami. Jasné, nie je to čistý horor. To ani nie je pri hollywoodskom veľkofilme za 170 miliónov dolárov reálne. Ale je to nečakane atmosférické, ponuré, nebezpečne a temné. Samotný „zámok" je geniálny, záporáci šťavnatí (Levine, Jones, Spall). Páčila sa mi Blue, aj keď uznávam, že to s jej vzťahom k hrdinovi (a jeho pukačke) predsa len už prehnali, šlo to do rozprávky (alebo soft romantiky?). Rovina s Geraldine Chaplin (režisérovou dvornou herečkou) sa sem tak úžasne nehodí, až je super. No aj kebyže prižmúrim oči nad nesympatickým hlavným duom, nad odlfáknutým scenárom nemôžem. Nalodenie trojice v poslednej chvíli v nákladiaku: fakt si ten megakaskadérsky kúsok nikto nevšimol? Aha, nasadila si šiltovku, chápem, maskovanie. Ich nočná hra s T-Rexom nikoho nezobudila? Skutočne postavili komerčný park na sopke, ktorá sa mohla kedykoľvek prebudiť? Na velociraptorov z minulých dielov bolo treba brať pomaly raketomet, dnes do nich stačí RAZ streliť z pištole? A čo (inak skvelý) James Cromwell? Majiteľ prasiatka Babe je tu líčený temer ako Hammondov brat a pritom o ňom v pôvodnej sérii nepadlo ani slovo. To, že sa na to scenáristi vykašľali, krásne ilustrujú aj spôsoby, akými sa na zdraví a živote ohrození hrdinovia dostávajú z problémov. Sme v uzavretej miestnosti s krvilačným dinosaurom, ktorý nás ide zožrať. Čo teraz? Aha, rebrík! Uspávadlo pre dinosaura? Na nášho hlavného hrdinu po pár minútach prestane účinkovať, našťastie práve v momente, keď sa k nemu začne blížiť láva a on sa od nej (vďaka tomu, že sa mu do tela opäť vracia cit) strašne srandovne pohybuje preč centimeter po centimetri. Snímka je drsnejšia, ale prečo nie, štúdio si zjavne veľmi dobre uvedomovalo cieľovku a 8-ročné deti ňou určite neboli, čiže nečudo, že dinosaury mierne zdrsneli. (04.08.2018)

"Stěhovat ohrožené druhy není úplně legální, ale je to správné." Už jsem si na přítomnost dinosaurů v mém životě tak nějak zvykl, celkem jsme se sblížili a dokonce jsem si chtěl nějakého přítulného pořídit v dražbě, ale mám už doma morče, kočku a tučňáka, což prý není s dinosaury kompatibilní. Nevadí, alespoň se na ně občas mrknu na obrazovce. A tady se bylo na co dívat a bylo co poslouchat. Jen to celé bylo tak nějak o ničem. Ovšem velkolepém. (28.02.2019)

Čistá lobotomie od začátku do konce. Trevorrow je bohužel scenáristická nula a tentokrát dal dohromady nepoživatelný humus, který se snad ani nesnaží vykročit z vod céčkového direct-to-video zla. Naopak se v něm rochní a stejně jako minule se snaží obhájit vraždění nevinných lidí tím, že si vyhynulý a smrtelně nebezpečný druh zaslouží místo pod sluncem. Neskutečné wtf, které je o to otravnější, čím víc se Bayona solidním řemeslem snaží maskovat, že na scénáři nezáleží, zásadní je hýkání nad tunovým dinosaurem chodícím po zjevně nezničitelné střeše. Nechápu, ale je mi na blití. (25.09.2018)

Jde-li člověk na film o dinosaurech, zákonitě čeká dinosaury. V tomto tvůrci nezklamali. To, že po akčním rozjezdu přijdou propindané pasáže, je jiná věc. Triky jsou ovšem vynikající (nejen ILM se opět vytáhla), ještěři jako živí, běsnící sopka uvěřitelná a akce v poslední téměř čtvrtině, tak dobře, skoro třetině, ďábelská. Jasně, těch náhod je tolik, až bijí do očí, takže by hlavní hrdinové stihli zařvat několikrát, ale čert to vem, kdo by pak zbyl, že. Ano, podle posledních výzkumů vypadali někteří dinosauři jinak a měli zcela odlišné chování, Tyrannosaurus jest toho zářným příkladem, jenže tohle jsou ještěrky filmové, jak je chtějí diváci vidět, nikoliv oživlé potvory, jak si je dnes představují vědci.Nu a herci jsou také vedlejší, jelikož první místo obsadily ještěrky. Popcornová zábava, kde se kvůli přístupnosti šetřilo krví, mě nakonec neurazila. (27.06.2018)