Obsahy(1)
Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty. Debaty o dcerách, o světě, o politice i politicích, o Češích, o lásce a o ženách. Masaryk ukazuje, že není pouze tatíček zakladatel a chladná ikona z učebnic, ale muž z masa a kostí. Vedle svých dějotvorných myšlenek a světonázorů odhaluje i schopnost vysoké politiky či dokonce intrik. Hovoří mimo jiné o svém mileneckém poměru a znovuobjevené sexualitě. Střet dvou velikánů z různých generací má výbušný potenciál, přestože jejich jedinou zbraní jsou vycházkové hole a slova. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (183)
Mám rád historické filmy, mám rád filmy dle skutečnosti, mám rád české filmy, mám rád Martina Hubu a mám rád herectví Budaře ( ikdyž není můj oblíbenec ) mám rád práci pana Kosatíka, ale přesto nemůžu dát víc než slabší tři hvězdy. Komorní snímek o dvou lidech ( doslova !!! plus Lucia Siposová s Romanem Luknárem v komparzových pidi rolích ) a jejich rozhovoru. Dal jsem to, líbilo se mi to, ale jako film do kina trochu úlet. Formou spíš malý tv útvar. PS: Letní Topolčianky byly hezké. ()
No ja tieto dialogove filmy jakživ nemôžem. nevidím v nich zmysel, podstatu, odkaz. Neviem, ale nič mi to nedalo. To sú proste filmy, ktoré treba vidieť viac krát a postupne asi rozoberať vetu po vete a hľadať tam odkazy a rozloženie danej postavy. Určené asi len pre historikov, čo sa mu venujú a rozumejú. 1 z 5 ()
Za mne super. Minimalistický a přitom mnoho podstatného vystihující film. Mně je samozřejmě jasný, že tohle všechno si Masaryk s Čapkem neřekli během jediný procházky a že leccos z toho si možná neřekli vůbec. Tady jde ale o něco jinýho. Vystihnout Masaryka, jaký (podle Kosatika) byl doopravdy. A ne toho z učebnic. A to se myslím dost povedlo. ()
Nejdůležitějším členem filmového "realizačního týmu" je zde nejspíš filosof Pavel Kosík. Jeho současným "Hovorům" je vhodné podsunout jeho "Předpotopní úvahy" vydané před dvaceti lety, v nichž se staví (oprávněně) silně kriticky vůči současné evropské, americké a samozřejmě i české civilizaci budované opět a znovu na základě masarykovských principů demokracie a křesťanského humanismu (viz "Ideály humanitní). Snad nás do obrazu zčásti uvedou úvahy o Rašínovi a jeho příjezdu do republiky jako "diktátor", včetně možnosti jiného použití legii. Vratkým úvahám o Oldře Sedlmayerové bych ale rozhodně upřednostnil Kosíkovy názory na spolek s příznačným názvem "Mafie". Způsob víceméně nezávazného klábosení o životě je mi ovšem milejší než možné pokusy skládat z Masarykových děl "filosofii", kterou není možno založit na tom, co chci, co považuji za ideál nebo jak se má slušný člověk chovat v té či oné situaci. ()
České (hlavně mladé) publikum potřebuje takovýto druh filmu, aby spatřil krásu naší země a lidí, co pro náš stát udělali tak moc. Věřím, že se více a více lidí bude i díky tomuto snímku zajímat jak o politiku, tak zájmy státu a společně můžeme obdivovat, co se nám podařilo vybudovat. Skvělá debata dvou velmi důležitých lidí s vhodně zvolenými otázky ....probralo se toho opravdu dost. ()
Galerie (40)
Zajímavosti (12)
- Snímek je rovněž připomenutím a oslavou jednoho z našich nejvýznamnějších spisovatelů, Karla Čapka, od jehož smrti v době uvedení filmu uplyne 80 let. (majky19)
- V roli Jana Masaryka se zde mihl slovenský herec Roman Luknár. Roli bývalého velvyslance a ministra zahraničních věcí Československa si Luknár zahrál i ve filmu Ondřeje Trojana Toman z roku 2018, kde dostal mnohem větší prostor. (majky19)
Reklama