Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zaměstnanec pohřebního ústavu Pleticha telefonuje svému nadřízenému. Přeslechne, že má koupit svatební dar a dopravit jej šéfově příbuzné. Na udanou adresu se proto vypraví zorganizovat pohřeb. Když se omyl vysvětlí, Pleticha na oplátku za pohoštění předvede svatebním hostům tance a písně různých národů. Jeden z hostů, dědeček Boleslav Hnipírdo, zažil při cestě do Prahy srážku vlaků u Vrňan. Protože se mu nic nestalo, nechce ani žádat bolestné. Pleticha toho využije a se zavázanou nohou se vypraví na ředitelství drah. Vydává se za Hnipírda a je ohledně své cesty podrobně vyslýchán. Díky své užvaněnosti na sebe mimo jiné prozradí, že naskočil do jedoucího vlaku, jel na černo, plival na okno a utrhl záchrannou brzdu... (ČSFD)

(více)

Recenze (102)

maarr 

všechny recenze uživatele

Myslím, že se jedná o velice kvalitní veselohru, spojili se zde dvě zcela jiné hry, ale myslím, že to film příliš nepoškozuje. Kvalitnější je určitě druhá část, kdy Burian coby stěžovatěl chce vymoci podporu od dráhy za zranění způsobené srážkou vlaků v kterých nikdy necestoval. Ale první část je kvalitní osobně se mi líbil dialog s fousatým Marvanem v budce, pak samozřejmě Burianovo představení všech národností, kde opět uplatnil svou pohybovou kreaci, mimiku a především geniální napodobování všemožných zvuků. ()

Alagaesie 

všechny recenze uživatele

Půl sedmý? Takhle debilně napsaný? Vnitřní hlas. „Se starejte o Napoleona.“ Vejce… Co mi to jenom…? Dostane chudák holka cosik jiné? To je v prde… Nevěsta blbá jak štoudev… „Nebožtík byl asi hodinář.“ Ten piskot. Kapišto, přepišto a dopišto. To je rozsah. „Já Tě probudim.“ Těch stěžovatelů byla slušná řádka. „Pan manžel není v Praze.“ „Většinu roku není, bohužel.“ „To je dobře.“ Inšpektor byl kujón. Smetáky. Spíš ta mlíčná dráha. „Já sem tady kvůli smrtelnýmu zranění, který jsem utrpěl při srážce vlaků u Vrňan.“ Sestra ve Špirituse. Vepřový 5 o´clock. Hračičkové jedni. Že se chytal brzdy… „Jsem se srazil ve vlaku.“ ()

Reklama

dzej dzej 

všechny recenze uživatele

Taková staročeská lepenice, kterou ovšem do nadprůměru vytahuje několik solitérních čísel Vlasty Buriana. Ve svém výstupu par excellence paroduje velmi zručně dikci a styl hned několika jazyků (jeho německé číslo v mnohém předjímá styl Charlieho Chaplina v Diktátorovi), závěrečná dlouhá absurdní scéna z inspektoriátu železnic patří do zlatého fondu našeho geniálního blba (nebo blbého génia?). ()

Kenneth 

všechny recenze uživatele

Já bych všem, kteří mají rádi Vlastu Buriana tento film vřele doporučil, protože to je přesně on. Vznikl za pár dní díky tomu, že obě hry byly 'vypilovány' přímo při divadelních představeních. Je to film Vlasty Buriana, ale třeba ti dva zaměstnanci inspektorátu drah mi taky pěkně načechrali bránice. A co mě vždycky spolehlivě dostane je, jak Burian dělá Pištěkovi š š š ššš do ucha. ()

10Domik10 

všechny recenze uživatele

Prvá polovica filmu je nudná ale od napodobňovania národov v podaní Vlastu Buriana nemá film chybu, a to čo príde potom je jeden z mojich najzábavnejších zážitkov vôbec. Áno, mám na mysli rozhovor medzi funebrákom a inšpektorom o vyjednávaní bolestného, ktorý mi prišiel tak vtipný ako máloktorý (ak vôbec nejaký) dialóg Československej kinematografie, a práve preto si púšťam tento úsek z Funebráka skoro vždy, keď ma postihne pochmúrna nálada. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (17)

  • Keď sa inšpektor dráh pre zrážky Jahn (Jan Richter) pýta Pletichu (Vlasta Burian) ako sa volá, ten povie, že Boleslav. Inšpektor Jahn sa spýta, či stará alebo mladá, nakoľko sa domnieva, že ide o miesto narodenia. V dobe natáčania ešte existovali obidve mestá Mladá Boleslav aj Stará Boleslav. Stará Boleslav od roku 1960 už neexistuje. V roku 1960 došlo k zlúčeniu mesta s Brandýsom nad Labem. (Raccoon.city)
  • Námetom filmu boli dve divadelné hry "Už mou milou" a "Srážka vlaků". (Raccoon.city)
  • Keď sa Plaetichu (Vlasta Burian) spýtajú, na akej ulici býva, ten povie, že podľa mena francúzskeho generála. Inšpektor dráh Jahn (Jan Richter) povie, že ulica sa volá Hoche stokova. Lazare Hoche bol francúzsky général de division z obdobia Veľkej francúzskej revolúcie, ktorý sa stal známym svojou účasťou na potlačení povstania vo Vendée v roku 1795. Ulica s týmto menom v Čechách nikdy neexistovala. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama