La Llorona: Prokletá žena

Ducharina podľa klasickej šablóny Conjuring univerza, kde si duchovia robia čo chcú, nemajú žiaden plán (Llorona topí dieťa, aby zrazu prestala) a všetko je podriadené pravidelnému dávkovaniu ľakačiek. A umiestnenie príbehu do LA sedemdesiatych rokov a do hispánskeho prostredia nedáva filmu v podstate žiadnu production value. (13.11.2020)

„Slibuji, že budete v bezpečí!" No jistě! Děti jsou neposlušní spratkové, matka husa a strašidlo se zjevuje s takovým randálem, že už snad chybí jen výstřel z děla. Klasický současný nepodařený horor s duchem, kde je, jak trend velí, místo napětí a dusné atmosféry spousta ubohých lekaček, co vyděsí jen malé děti. Vzhledem k tomu, že zdejší přízrak není poltergeist, tak smysl padajícího nádobí ohlašující jeho přítomnost mi uniká... Hvězda za bouři a druhá za místy příjemný vizuál. Jinak mizerné, trapné, nestrašidelné a snadno zapomenutelné. Já věděl, že na tohle do kina rozhodně ne. (06.08.2019)

Tak to bola šablóna šablón. Ultra tuctový horor, ktorý nemáte šancu udržať v hlave. Veľa hlučných lakačiek dojem nezachráni. Veľmi, ale naozaj veľmi okrajový dielok z veľkej skladačky Conjuring. 5-7 rokov dozadu by ste si mohli pridať jednu hviezdu dozadu, ale dnes už takto málo snahy neobstojí. Túžime po filmoch, ktoré žáner skvalitnia, obohatia. Ako napríklad práve Conjuring alebo Děsivé dědictví. (01.08.2019)

Mexické legendy a latinskoamerický folklór rozhodně nemám moc nastudovaný, ale přízrak plačící ženy La Llorony se objevil již v řadě filmů. Většinou šlo o dramata, ale dostalo se i na pár hororových kousků. Takže nebylo moc překvapující, že po něm sáhl i James Wan a jeho kolegové a natočili o něm i samostatný film (který se samozřejmě stal součástí The Conjuring Universe). Michael Chaves coby začínající režisér rozhodně ostudu neudělal a odvedl vcelku slušnou práci. Společně s filmem The Nun na mě udělali mnohem větší dojem než taková trilogie o panence Annabelle. O té tu mimochodem taky byla zmínka díky vzpomínce Otce Pereze, ale ani ten nedostal moc prostoru. Prostě posloužil jen jako propojení s celou sérií. Mnohem více se mi však líbil úvod v chudinské čtvrti a příchod La Llorony na scénu. Hispánští a mexičtí spratci mají po uslyšení jejího nářku o „zábavu“ postaráno. Zamčení ve skříni, šamanské rituály a zaříkadla vás sice na chvíli před přízrakem v bílých šatech se závojem ochrání, ale opravdu jen na chvíli. Tahle mrška si vás totiž nejdříve pěkně označí a poté svůj teror nepěkně stupňuje. Bohužel je pravda, že si film neudrží slušnou úroveň po celou dobu svého trvání. Dá se tu narazit na několik sterilních (nudnějších) pasáží, které postrádají tempo, napětí i zajímavé momenty. Na druhou stranu je ale dle mého vše vyváženo i slušnou porcí atmosférických scén, několika lekačkami a dobrými hereckými výkony většiny zúčastněných. Strachy se u toho rozhodně neposerete, ale že bych se nějak výrazněji nudil? To ne. Můžu říct, že jsem v tom našel jisté zalíbení. Zvláště pak v poslední třetině filmu, kdy vše začalo gradovat. La Llorona odložila „rukavičky“ a jde tvrdě na věc. Scéna ve vaně a na půdě patří k tomu nejlepšímu, co nám tu bylo nabídnuto. 60% (26.01.2020)

Už když jsem si film pouštěl, bylo mi jasné, že nemůžu očekávat nic převratně nového, tím víc mě překvapilo, že jsem se u filmu vcelku slušně pobavil. Tvůrcům se podařilo vybudovat kvalitní atmosféru, nespoléhali jen na hloupé lekačky (přestože se jim nedokázali vyhnout) a přidali i solidní dávku napětí. Navíc se bojovalo hned se dvěma strašáky: mexickou nemrtvou bytostí a americkou sociálkou, a to už je pořádné sousto. // "Tadááá." (06.08.2019)