Lelíček ve službách Sherlocka Holmese

Rozhodně jedna z nejlepších komedií Vlasty Buriana, které se mi líbí víc než úředničtí Hadimrškové, Ducháčci či Bormani. Lelíčka miluji od nejranějšího dětství, vždycky jsem se mu hodně nasmál. Jednu z prvních svých rolí tu zahrála mladičká Lída Baarová, kromě Martina Friče stáli ostatní herci jen v pozadí příběhu. Vtíravou melodii portorické státní hymny si člověk musí prozpěvovat ještě dlouhé hodiny podobně jako Hadimršku nebo C. a k. polního maršálka. Prostě příběh o náhradním králi Portorika je českou komediální klasikou z počátků zvukového filmu. (20.11.2014)

Vlasta Burian jako milovník a král je zábavný. Přerod z moravského podvodníčka a dlužníka v elegantního a rozhodného krále, který si získá národ, vyžene atentátníky a konspiranty a okouzlí samotnou královnu, zvládl Burian s bravurou sobě vlastní. Jeho druhá role, zbabělý král trpící stihomamem (..."tuhle jsem měl dokonce pumu v kartáčku na zuby"!), je tak jinace zahraná, až se vnucuje pocit, že jsou herci snad skutečně dva. Skvěle jim k tomu sekunduje Sherlock Frič ve své zřejmě nejslavnější herecké roli. Scénář je napsán natolik dobře, že Burianovi nezbývá přehršel času na obvyklé šaškárny a předvádění svého komického talentu, ale skutečně hraje. I když jeho výuka jazyků je naprosto nezapomenutelná. Film pokládám ze všech s Vlastou Burianem za nejlepší. (01.04.2013)

Výborné obsazení není všechno. I když je zde Vlasta Burian, který fascinuje svým bravurním hereckým umem, mám zkrátka pocit, že Lída Baarová mu to kazí. Nemějte mi to za zlé, ale nějak na mne působí dojmem, že se neustále přetvařuje. Zkrátka je pro mne nudná. Možná to je však způsobeno onou dobou, nevím. Jinak je zde pár povedených vtipů, příběh není špatný a celkově to působí dobrým dojmem. 3/5 (25.10.2013)

Co do gagovosti nijak originální veselohra, ale co naplat, pořád je to Vlasta Burian. A ten dokázal, stejně jako Lída Baarová (i když ta na podstatně menším prostoru), zahrát dvě zcela odlišné postavy. A co si budeme povídat, bavit vás nebude jenom postava Lelíčka - ačkoliv jeho novátorské přístupy k mocnářské úloze a řízení státu jsou skutečně hodně cool. A pak je tu ten fakt, že já osobně vždycky fandil Sherlocku Holmesovi, kterého sice Martin Frič poněkud nepatřičně ztvárnil jako velkého světáka a neohroženého pistolníka, ale já mu to prostě žeru a beru to jako příjemnou změnu:) Takže ve výsledku si ode mě tenhle portorický salám odnese 70%. (03.08.2008)

Pod Lamačovým vedením v Burianově filmu si tentokráte Frič troufl na hereckou úlohu. Holmes v jeho podání je skutečně cosi nevídaného, zvlášť, když mu chybí Watson. Konečně téma variací na Doylea, tady v původním přepisu Vavrise a později Wassermana, je ve střední Evropě let 30. skutečně jako šafránu. Celkem vznikly filmy tři, dva z toho v režii Lamače. Po dvojprodukci Lelíčka udělal ještě v Německu Psa baskervillského v roce 1936 a rok na to se tématu chopili oblíbení říšští herci Hans Albers a Heinz Rühmann v Der Mann, der Sherlock Holmes war. Jinak docela ujíždím nad absurdním tancem Betty Kysilkové a mám chmury z toho, že dvojroli, kterou nakonec zahrála Lída Baarová (ač nádherná, herečka teprve začínající), měla patřit Suzanne Marwille (stejně libého zjevu, nadto filmových zkušeností nezanedbatelných). Tu tedy alespoň Firč odškodnil v Pobočníku Jeho Výsosti. (14.02.2009)