Spartakus

Blood and Sand: Býval dobrým vojákem, ale spáchal ten nejhorší zločin - postavil se proti mocichtivému šéfovi. Snažili se ho zabít, místo toho zabil on je. Ne, tohle není pokračování Odpadlíka, ale stručné shrnutí (nejen) prvního dílu. Nicméně motiv pomsty tu najdete. Jak už zde nesčetněkrát zaznělo, Spartacus: Blood and Sand si bere to nejlepší z 300, Gladiátora a Říma a převádí to na nový level. Takže za první sérii zde najdete více nahoty než v Římě (a to jen po 13 dílech s tím, že Řím měl 22 dílů!) Taky zde najdete více intrik, než v Římě, více zpomalovaček a digitální krve než v 300 (teď mě napadá, že pro tvůrce je štěstí, že dnes počítač dokáže vytvořit tolik krve, jinak by se spotřebovalo ohromné množství kečupu :-)) Docela jsem se bál, že se seriál bude snažit být moc cool a že zapomenou na příběh, jenže tohle je omyl. Sice to (zatím) nemůže konkurovat Římu, 300 nebo Gladiátorovi, nicméně to mi nebrání, abych tomuto seriálu dal plný počet. Protože při jeho zhlédnutí jsem se mimořádně bavil, byl jsem překvapen množstvím intrik a odboček (ano, Spartacus není vůbec hloupý seriál, jak by se mohlo zdát) a po zhlédnutí posledního dílu se nemůžu dočkat druhé série. Takže, mnoho štěstí, Andy. Doufám, že se s tou nemocí popereš stejně, jako v aréně. P. S. Nevím, čím to je, ale po skončení každého dílu jsem měl pocit, že musím naběhnout do posilovny a dřít tam do úmoru, abych vypadal alespoň z poloviny tak, jak zdejší gladiátoři. P. S. 2. A Lucy "Xena" Lawless potěšila. Ve 42 letech vypadat takhle sexy a nestydět se to ukázat… Klobouk dolů. Vengeance: Bohužel, život není seriál a většinou nemá šťastný konec. Andy svůj boj s rakovinou prohrál a tak byl přiveden Liam. Přiznám se, první díl druhé série byl zvláštní, než jsem si na něj zvykl, ale pak se seriál rozjel a musel jsem uznat, že je opravdu kvalitním nástupcem Spartaka Andyho. Vyzařuje z něj taková ta pravá vůdcovská aura, kterou předvede během druhé série nesčetněkrát. Celá série mě neskutečně bavila, musím říct, že jsem opravdu potěšen a připraven na finální sérii. Jsem opravdu zvědavý, jak něco, co takhle začalo a přes všechny možné komplikace (ještě jednou, RIP Andy) se dostalo až na vrchol, skončí. War of the Damned: Poslední série tohoto krvavé seriálu rozhodně nezklamala a více než důstojně zakončila tuto čtyřletou pouť. A mně se bude stýskat, abych pravdu řekl. Spartacus v sobě totiž, pokud "oloupete" všechny "slupky" (krev, nahotu) pořádně, skrývá vlastně prostý příběh o jedné z nejstarších lidských tužeb - být svobodný. A takovéhle filmy/seriály mám a asi budu mít rád vždycky. V poslední sérii najdete parádní scény (bohužel, opravdu dokonalé jsou hlavně ty, které obsahují spoilery, takže se na to musíte mrknout :-)) skvělé a důstojné záporáky (byť Crassus nebyl ve skutečnosti tak skvělý stratég, jak jej seriál vykresluje) a v neposlední řadě postavy, na kterých vám záleží. Určitě si tento seriál dám někdy celý znovu a všem, kdo viděli jen pár dílů z první série, bych doporučoval hodnotit až po zhlédnutí celé série. Ono ne vždy je vše tak, jak to vypadá a tento seriál opravdu nejsou "jen" cool krvavé scénky smíchané se sexem. Možná budete překvapeni, jak vás to pohltí. (07.06.2010) (méně) (více)

KOMENTÁŘ OBSAHUJE DROBNÉ SPOILERY KE VŠEM SÉRIÍM! ___ Nečekaně šťavnatá pecka plná brutality, krve (byť pouze digitální), slušné (převážně arénové) akce (zpočátku hodně ve stylu Snyderovy 300, což některým divákům asi nesedne), dekadence (velká míra nahoty, sexu a vulgarity v dialozích), intrik, zajímavých postav (mimo Spartaka stojí ještě za zmínku například jeho charizmatický konkurent Crixus, nevyzpytatelný a podlý kariérista Batiatus, či respekt vzbuzující trenér gladiátorů Doctore) a stále se zlepšujícího děje. Excelentní seriálová droga, jejíž scénáristé i režiséři jakoby si s každým dalším dílem byli jistější v podání své vize (ubývá komiksových cákanců krve a dalších pozlátek ve prospěch kulervoucího příběhu), díky čemuž jsou emoce čím dál tím silnější, stejně jako divákova závislost a nedočkavost po následujících epizodách (slastné finále navnadí na druhou sérii úplně nehorázně). Zkrátka starověk krutý, prohnilý, amorální a především zábavný jako snad nikdy předtím! Oproti "ŘÍMU" je to možná tak trochu béčko, ale mě osobně počáteční osudy thráckého otroka a gladiátora, který se rozhodl ukázat zkaženým Římanům, zač je toho useknutý loket, bavily a uchvacovaly neporovnatelně víc... S01: 100 % ___ Problém druhé sezóny není ani tak v (nezbytném) přeobsazení titulní postavy (McIntyre je možná ještě charismatičtější než byl Andy Whitfield), jako spíš v neucelenosti hlavního příběhu - rozpadá se tak na několik menších, z nichž skutečné grády mají jen dva (velkolepá záchranná a vyvražďovací akce v pátém dílu a závěrečné dvě epizody, v nichž probíhají zpravidla strhující střety s Glaberovou armádou). A jistá potíž je i se samotným Spartakem, který jakoby zde přestal být ústředním tahounem a stal se jen jednou z mnoha postav - a bohužel jednou z těch méně zajímavých. Kvůli tomu se trochu ze seriálu vytrácí primární podstata Spartakova příběhu... Akční scény jsou víceméně na stejné úrovni jako v předchozích dvou sériích (KREV A PÍSEK a BOHOVÉ ARÉNY, btw POMSTA dějově navazuje i na tento prequel!), a opět platí, že zpomalovačky jsou využívány až příliš často... Zábavu v neakčních scénách opět zajišťují především intriky mezi záporáky (Ashur je opět nebývale slizký, vývoj vztahů mezi Glaberem, Ilythií a Lucretií je dopředu jen těžko čitelný) a různorodé konflikty mezi vzbouřenými otroky (Oenomaus/Gannicus, Crixus/Agron atd.). S02: 80 % ___ Závěrečná řada je naštěstí skoro stejně skvělá jako první. Má podobně dobrý tah na bránu, je v ní minimum zbytečných podzápletek a postav a ze Spartaka je znovu ten pravý ikonický borec, který budí patřičný respekt a je před svými pronásledovateli takřka neustále o krok napřed. Největší devízou VÁLKY ZATRACENÝCH je dle mého ale výborně napsané (příjemně komplexní a nejednoznačné), zahrané a zejména využité trio nových záporáků. Hodně mě bavil smysluplně se vyostřující vztah frajírkovitého Caesara s Tiberiem, Crassovým snaživým, ale nepříliš schopným (a později i nepěkně zákeřným) synem. No a samotný Crassus je horký kandidát na nejlepšího padoucha celého seriálu. Jednak velmi dobrý bojovník (viz hned první díl sezóny), a ještě lepší válečný stratég (navíc ve srovnání s Batiatem, Glaberem či Ashurem je to i o dost méně zákeřná svině). V podání bezchybného Simona Merrellse je Crassus skutečně charismatický "big boss" a je tak Spartakovi naprosto ideálním soupeřem (jejich společné scény, kterých je ovšem bohužel jen pár, mají obrovský emocionální náboj). Z jednotlivých dílů nejvíce vynikají asi poslední tři. V nich jde (vzhledem k blížícímu se konci) už hodně do tuhého - probíhají v nich velké bitvy (alespoň na televizní poměry), umírají stěžejní postavy atd. No a finální epizodu osobně řadím mezi to nejsilnější, co mi televizní tvorba kdy nabídla - jeden velký nářez, ať už jde o velkolepou a napínavou akci, nebo o emoce. SPARTAKUS zkrátka skončil v nejlepším. Díky za to! S03: 90 % (02.10.2010) (méně) (více)