Spartakus

Po devátém díle... a překvapivě je to čím dál tím lepší. Zatímco díl první je nefalšovaná sračka, tak z těch prozatím posledních už jsem takřka nadšen, protože způsob jakým se tu míchají bitky s intrikami a sexem vypadá čím dál tím víc jako ideální mix Římu, Gladiátora a 300... a hlavně už bez vykrádání a tupé kýčovitosti jakou předvedl právě ten díl.____ Po desátém díle - mé nadšení je bezbřehé a nevěřícně hledím na to do jaké velikosti seriál roste, kolik dramatu a uvěřitelných emocí se v něm skrývá, i přesto že je to stále brutální trash. Jasně největší překvapení letošního roku, napříč filmovým i televizním spektrem!____ Po skončení první série - spokojenost. Závěrečné díly sice kvalitativně trochu klesaly, ale i tak bavily nemálo. A vzhledem k tomu že série druhá bude nikoliv o putování nezajímavého Spartaka napříč hořícími římským městy, ale o začátcích brilantního pleticháře Batiata ve vedení gladiátorské školy, tak určitě je na co se těšit i do budoucna. 8/10 Dodatek po skončení seriálu - jak jsem předvídal, série s Batiatem se povedla na maximum, v dalších dvou sériích po jeho smrti už ovšem šel seriál poměrně do kopru, čím dál víc se soustředíc na tupé a uřvané gladiátory místo na sexy intrikující římany a římanky. Ne sice zcela, a potěšujících full-frontalů je taky dostatek, ale i tak už se to nepřibližuje bezmála genialitě počátečních dvou řad. Všechny čtyři řady tedy dohromady - 7/10, a to jen proto že ty holky jsou tam fakt pěkné. (21.03.2010)

|| Scenár: Steven S. DeKnight | Hudba: Joseph LoDuca | Produkcia: Chloe Smith, Charles Knight, Aaron Lam / Ex.: Steven S. Deknight, Robert Tapert, Sam Raimi, Hoshua Donen | Distribúcia: Starz || Chutné seriálové mäso zabalené do krvi a piesku. Po troch sériách nadšenie len zosilnilo, a potrvrdilo sa, že možnosť rozvynutej dejovej štruktúry vďaka seriálovej metráži dodáva príbehu neporovnateľnú silu oproti jednoduchému celovečernému filmu. Jednoznačne najepickejší a najvideoklipovejší seriál pod slnkom. Smútim po ďaľších sériách, podobne, ako to bolo u Rome. 100% | SD, PortaPro, EN DTS | (28.09.2010)

Ikdyž to zpočátku vypadá jako béčková kopie 300, v druhé polovině seriálu je opak pravdou. Intriky, které se postupně objevují, jsou rafinované a velmi dobře promyšlené. Z druholigového seriálu se stává skvost, který se nezadá s takovými díly jako Řím nebo Já, Claudius. Na své si přijde milovník hrdých braků, protože Spartakus: Krev a písek se prezentuje především brutálním násilím, nahotou a digitální krví. Vizuál je sice otřesný (prakticky pořád greenscreen), ale dá se to odpustit, jde o televizní projekt. Velké plus si zaslouží zobrazování nahoty. Souloží se tu prakticky pořád, navíc kamera ukazuje nahé lidi v celé kráse a nevyhýbá se ani intimním místům, která se v podobných projektech úzkostlivě tají. Závěrečný díl je doslova masakr, žrádlo. Tomu říkám uspokojit svého diváka. (23.01.2011)

Blood and Sand začíná jako laciné historické béčko. Zmateně se intrikuje, nechybí velká láska a kupa nespravedlnosti. S postupem času se však ukáže, že seriál nabízí více než jen možnost ukojení základních lidských pudů (nadrženost a nasranost) a rozjede několik příběhových linií, které fungují samostatně a navíc se časem protínají v pamětihodných okamžicích. Zdání tedy klame, první série je chytřejší než její cílový divák (buran od pásu posrávaný nadřízenými a bez pravidelného sexu), kterému k uspokojení stačí prvoplánové trademarky seriálu (neustálé šukání a smrt utlačovatelů). Přitom hlavní síla seriálu je úplně někde jinde. Postupné přiblížení Crixe, hlavního oponenta Spartaca, divákovi přes jeho vlastní problémy a vztah s éterickou Naevií, to je skutečná genialita tvůrců. Jejich rivalita a souboje jsou pak pro diváka neskutečnou hrou nervů, protože fandí vlastně oběma. Dalším překvapením jsou nečekaně chytré twisty, slizký Batiatus a jeho hra na všechny strany a samozřejmě souboje v aréně, které mají vždy hutnou atmosféru. Velkou slabinou je však účast Lucy Lawless, která je definitivně tou nejtragičtější seriálovou herečkou. Vengeance doplácí na dvě vynucená přeobsazení postav. V případě Spartaca sice našli typově podobného herce, bohužel má oproti původnímu tak poloviční charisma Jeho aura vůdce, který povstal v aréně z písku a krve je pryč. Whietfielda je velká škoda. Přeobsazení postavy Naevie (V dnešní době peníze? WTF!) je však větším průserem. Z jemné víly je najednou vykulené strašidlo s agresivním vystupováním a chutí po krvi, což její odvlečení od Batiata skutečně neobhájí. Od narození byla otrok. Tomu se nedá říkat vývoj, ale změna charakteru. Tím padá i síla jejího vztahu s Crixem, který vlastně rozjíždí celou sérii. Nadměrné množství záporných postav také ničemu nepomáhá. Všichni jdou po všech a na konci na to většina dojede. A co jako? Úplně největším kiksem jsou anonymní souboje v aréně dělané jen na efekt. Koho to zajímá? Útěk z Capuy do volného prostoru tomu také nepřidává, tzv. syndrom 2. série Prison Break. Stísněnost totiž dělá atmosféru. Navíc finále nesahá tomu prvnímu ani po kotníky. War of Damned přináší lehké oživení v podobě lepších soupeřů v podobě Crassa a Caesara a také konečně pořádnou nymfu v postavě Kore. Gannicus definitivně zastiňuje Spartaca a z Naevie je už úplně někdo jiný. Souboje proti desetinásobné přesile s maximálně jedním škrábnutím jsou sice hnané až na samotnou hranici uvěřitelnosti, ale co se týče emotivnosti pořád fungují. S blížícím se koncem se série vrací ke kořenům a slušně graduje v trpký konec, který paradoxně navozuje přesně ty pocity, které se mu celou dobu dařilo krotit. Otázkou zůstává, o kolik by byl seriál lepší s Whitfieldem, původní Naevií a možná důstojnějším koncem pro některé postavy. Každopádně pro současné obyvatele Říma to musí být peklo. 1. série: 75%, 2. série: 55%, 3. série: 65%. (21.10.2014)

Pozoruhodné. V prach si a v prach se obrátíš. I takhle by snad mohlo znít krédo gladiátorů a nějak podobně bych viděl osud tohohle seriálu v dlouhodobější perspektivě. Vysvětlím. První dva díly seriálu jsem si docela protrpěl - ne, že by byly nudné, ale ta samoúčelnost formy a potoky pasterizovaného patosu mě dost... dráždily. Už jsem chtěl Spartaka odepsat, když tu se začalo blýskat na lepší časy - méně zpomalených záběrů na kapky tekutin, dopadajících dramatickým způsobem do písku, více příběhu, herectví a smysluplnosti. Kdo by to byl čekal - zbytek seriálu jsem velice spokojeně zkonzumoval během několika dnů. Zábavné, krvavě akční, vtipné, funguje to, komu čest, tomu pochvala. Na stranu druhou - a tady jsme u toho v prach se obrátíš - jsem přesvědčen, že přes veškerou tu pastvu pro oči (ano, mám zde na mysli i vskutku bezprecedentní porno kvality seriálu) a dobře zvládnutou akci, nemyslím si, že jde o seriál, který by se zapsal mezi ty nezapomenutelné, instantně legendární kousky, kterými nás zásobuje třeba konkurenční HBO. Jednoduše řečeno, tenhle Spartakus má sice koule, ale postrádá to, čemu lidi od umění říkají přesah (oblouk, most). Pokud se o takové věci příliš nezajímáte, nebo je zrovna v tomhle případě nepotřebujete, klidně si mé hodnocení vyložte jako pětihvězdičkové. 70% (30.06.2010)