Whiskey zloděj

Druhí REVÍZORI sa rozhodne nekonajú. Ani príbeh podnapilého clapca, čo si chcel najskôr trochu vynahradiť nešťastný život a potom ho ovládla chamtivosť a pôžitkárstvo, nie je nijak výnimočný. Výnimočné bolo iba šťastie, ktoré pri tom mal a sláva, ktorá ho sprevádzala - ale to sme sa mali potom na to pozerať z iného uhla pohľadu, z perspektívy verejnosti a jeho mediálneho obrazu a legendarizovania zločinu. Sám Viszkis bol proste iba obyčajný lupič, úspešnejší ako druhí, ktorý mal viac šťastia než odvahy a rozumu...Ale Antalova réžia je niečo tak fantastické, že ma ani na chvíľu neopustila radosť z číreho filmárskeho remesla.. - a to je čím ďalej tým vzácnejšie. Celkový feeling filmu je niečo o toľko úrovní vyššie aj od stredoeurópskeho nadštandardu, až sa tají dych. Niet divu - režisér sa vrátil z Hollywoodu a na jeho filme je to sakramentsky vidieť! (17.10.2018)

Maďarská? Gangsterka? Navyše podľa pravdivých udalostí? To bude asi blbosť... Za dve hodiny sledovania som zabudla na arašidy na stole a Bence to zahral tak, ako bolo naplánované - zlodej, ktorý sa stal sympaťákom v očiach médií. (A teda aj diváka).Bohatým bral, peniaze rozhadzoval... Až kým ho nechytili a neobesili na hák... Nie, nie, táto predstava je mylná. On to teda nebol žiadny Jánošík. Ale, pocit z filmu vo mne ešte viac zanechala postava inšpektora Bártosa (Zoltán Schneider), ktorý svojou životnou zatrpknutosťou tvoril dokonalý protiklad Whiskeymu. (Niektoré momenty boli vtipné, napr. ako Atilla prešiel od vodky na posmelenie pred lúpežou - na whiskey, potom ako ho médiá označili za lupiča, ktorý za sebou necháva zápach tohto, o niečo viac nóbl alkoholu). Nepochopila som len jednu vec, prečo maďarský chlapec skončil v domove v Rumunsku? (12.05.2020)

„Jediné, co po něm na místech činu zůstávalo, byla vůně whiskey,“ stojí v anotaci biografického filmu, což je smyslově tak trochu nonsensový základ pro přenesení na plátno. K dokreslení atmosféry promítání, nazývejme to třeba 4D, proto doporučuji donést si vlastní láhev daného moku, která vám navíc pomůže vnímat a zpracovávat uspokojení žebříčku základních lidských potřeb, jež tento film přináší. Jmenovitě: romantická zápletka pro potřebu lásky, tmavá skla pilotek pro pocit bezpečí, bitky pro uznání a úctu, vykradení banky k seberealizaci, plus jako bonus oslavné večírky, kterým se ani na LFŠ pravděpodobně nevyhnete. Nic hlubokomyslného, jedná se o netradičně východní pop akčního žánru. (Filmové listy 2018) (09.08.2018)

Tak koukám, že popularita zločinců není jen hitem naší země, ale i hungarové maj stejný hit. Docela jsem žasnul nad tím, že hlavní hrdina vypadal jak když neumí do pěti počítat, ale krad jak nepříčetnej a vše mu procházelo. Nikdy jsem neviděl, že by měl nějaký plán nebo neco podobnýho, samozřejmě netuším jak to bylo v realu, ale bylo docela hustý vidět, že v Maďarsku může vykrást banku prakticky i hajzlbába. Nemůžu říct, že by mě film nebavil, skvělá hudba, když se šlo do akce , stoupající drzost hlavního pachatele a zaujetí jak to vlastně všechno dopadne to tam určitě bylo, ale možná trošku více času nad scénářem by neškodilo, ale i tak jsem rád, že se Nimród Antal po "americkém turné" vrátil do své maďarské domoviny, přece jen mu to režisérsky sluší více i když Revizory asi už nikdy nepřekoná. evulienka3 - díky za titulky. (02.05.2018)

„Co chceš?“ - „Milión dolarů a tvoje telefonní číslo.“ - „V jednom můžeš uspět. Zkus loterii.“ A Attila objevil jednu takovou „loterii“ v podobě pošt a bank…Takhle, o tom, kolik si toho film vzal ze skutečnosti, se lze jen dohadovat, ale faktem je, že mě nic nerušilo natolik, abych tomu odmítal uvěřit. Asi bych si dokázal představit i výraznějšího hlavního hrdinu, nicméně vytvořit si k němu sympatie nebylo těžké, zvlášť když dětství nestálo za nic, o dospívání se mu postaral „kamarád a vzor mládeže“ Nicolae Ceausescu, jako přistěhovalec bez papírů na tom nebyl nejlíp a navíc byl hokejovým nadšencem (tím spíš na maďarské poměry). Důstojného protihráče mu dělá vyšetřovatel, který to sám příliš „nevyhrál“, film je natočen zručně, má tempo a sem tam i slušnou akci (honičky). Konec se dal očekávat, přesto ten Attilův vše vypovídající úsměv v závěru byl fajn. A nechybí i poučení, že na maďarských záchodcích si mám brát kufr vždy s sebou do kabinky a neměl bych věřit hodinám ve výslechové místnosti (zákeřný trik). Vidím to na solidní 4*. (25.08.2019)