Smrtihlav

Více, než Anthropoid připomíná HHhH Cruisovu Valkýru. Ač koprodukční, je to spíše hollywoodský pohled na danou látku. A zatímco film s Cruisem v roli von Stauffenberga je skvělý zážitek těžící z propracovaného plánu převratu, HHhH je filmem, ve kterém vysvětlení pozadí atentátu jakoby chybí. Scénář není dost chytrý a pro diváky, pro které ty reálie nejsou automatické, musí být velmi matoucí. Problém jsou i herci, mezi nejvýraznější tváře patří Rosamund Pike jako Lina Heydrich a Mia Wasikowska jako Anna Nováková, přičemž Jason Clarke hraje Reinharda Heydricha jako robota, bez emocí, bez zájmu. A na zobrazení Liny Heydrich věrohodnost celku stojí a padá. Lina von Osten nebyla elegantní blondýnka z lepší společnosti, kterou za války trápil jen manželův nezájem. Lina von Osten byla typickým člověkem, kterého formoval vztah k půdě, pocházela ze zchudlého statku na ostrově Fehmarn a společně se svou rodinou našla koncem 20. let smysl v aktivitách spojených s NSDAP. Film se shoduje pouze v jejím vlivu na směřování kariéry Heydricha po vyhození od námořnictva. Její další osud byl velmi odlišný od zkratky, která je zde prezentována. Souhrnem tedy HHhH patří mezi ty slabé filmy inspirované atentátem. Totéž nutně neplatí o předloze Laurenta Bineta. (24.03.2021)

Dálně východoevropský prdelákov, kde hlava na hlavě dřepí vychlastaní Slované ve svátečních adidaskách a diskutují, kdo dá za hospodského patnáctiletou Madlu stováka tentokrát, v civilizovaném člověku samozřejmě žádné vlastenectví vzbuzovat nemůže, a proto když už se naskytne nějaký potrefenec, který je ochoten za tuhle díru teoreticky i položit život, je třeba kultivovanému Zápaďanovi toto jeho pomatení mysli vysvětlit touhou co možná nejdřív svobodně emigrovat, a coby očividný patriot si tak nárokovat svou pravou totožnost, tj. Američana. Pokud se člověk zrovna nechce těch několik málo vteřin chlámat tomuhle roztomilému a tolik typickému infantilnímu narcismu, může si tu všeubíjející a dramaturgicky nesoustředěnou nudu krátit tak leda vzdycháním po nesrovnatelně střelenější, a tím pádem zábavnější Lídě Baarové. A ne, dávno obehraný střih na divoce přirážející náckovské půlky to z hlediska komičnosti fakt nevytrhne. (20.06.2017)

V době premiéry jsem si Smrtihlava vyhodnotil jako ztrátu času, ale když se po letech objevil v nabídce televizního vysílání, zvítězila zvědavost, zda si tak příkrá hodnocení a jedovaté hodnocení filmových fanoušků opravdu zaslouží. Inu, zaslouží. Zdůrazňuji, že jsem vůbec neřešil historickou věrnost zobrazovaných událostí, bral jsem to prostě jako žánrový film hollywoodského studia, které chce bavit a oslovuje globální publikum, kde je jen minimum poučených a zasvěcených diváků orientujících se v historických událostech 2. světové války. Snímek ale troskotá v tom, že neví, čím chce být, respektive Jimenez se do něj snažil nacpat úplně všechno. Povrchní psychologii, romantiku, dobrodružství, válku, politické drama atd. Nesedí to jako celek a chybí tomu jakákoli atmosféra i nějaké výrazné zapamatováníhodné herecké výkony. Pokud v několika momentech film pobaví, je to kouzlo nechtěného. Třeba když parašutisté po seskoku zdolávají alpské štíty nebo když překvapené německé vojáky při pokusu o vniknutí do skrýše parašutistů přivítá kulometná palba. Dá se to vidět a dokážu pochopit i tři hvězdičky, ale dobrý film vypadá úplně jinak. Celkový dojem: 35 %. Taková Valkýra je případ hollywoodského bijáku, který zázemí velkého studia dokázal využít k něčemu pozitivnímu. Smrtihlav je pravý opak. (05.04.2021)

Ten film to bude mít u nás těžké, ale rozhodně je lepší než Anhropoid. Sice je míň historicky přesný, ale taky se mnohem víc snaží dodat kontext - proto jsou potřeba všechny ty zkratky. Kontext je navíc vyprávěn obrazem a v ději, ne jako náhodné expoziční seance u snídaně v Anthropoidu. Považoval bych nejen proto, ale i z principu za pitomost rámovat reflexi Smrtihlava jako výčet historických nepřesností, které beztak v porovnání třeba se Schindlerovým seznamem vůbec nejsou zásadní. Je jedno, jestli je klukovi deset místo osmnácti. Je jedno, že postavy umírají o deset metrů jinde, než umřely ve skutečnosti. Je, proboha, úplně jedno, jestli se na konci střílí z jiného typu zbraně. Tohle není ta historie, kterou historické filmy potřebují dodržovat, pokud se nedefinují jako dokudramata - fetišistické lpění na imitování každého detailu nemá žádný užitek, Nevadí mi ani mírná teatrálnost, která je nutná, když při té změti informací má divák zároveň něco cítit k postavám. Jediná vážnější výtka z mojí strany je, že když v polovině stopáže nastoupí parašutisti, Heydrichova linie se takřka opustí a dosavadní protagonista se přestane vyvíjet - ten přesun pozornosti sám o sobě byl ok nápad, ale nebyl dobře zrealizovaný a film tak působí jako dva díly válečného seriálu puštěné za sebou. Ale jinak ok - cítil jsem nějakou tu emocionální účast, což se mi u Ellise nestalo. I když bych samozřejmě radši syrovější drama s hlubokými postavami - ale člověk nemůže mít všechno.. 3 a 1/2 PS: Možná se natáčelo v Budapešti, ale na rozdíl od Anthropoidu ten film vypadá, že se odehrává ve skutečném prostoru, a ne dvou mrtvě vypadajících ulicích, kde lidé trpělivě čekají, až odjedou filmaři, aby se do nich mohl vrátit život. (08.06.2017)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $703,000▐ O niečo dejovo obširnejšie podané než Operácia Anthropoid ale v konečnom výsledku tiež uspokojilo len tak aby sa nepovedalo, či že priemer. Ide skôr o rutinnú réžiu, rovnako tak herci nedajú nič viac na vrch, určite od Jasona Clarke by som čakal o niečo viac. Na druhú stranu zopár úsekov tu má celkom slušný podmaz. /videl v kine: 55%/ (26.06.2017)