Sympatický dareba

• Určite som počítal s tým, že počas sledovania najrôznejších "belmondoviek", a to naprieč jednotlivými dekádami, narazím i na niekoľko nie až tak úplne vydarených kúskov, keď práve Tendre voyou, je znovu jedným z nich, kedy mám opäť taký autentický pocit z toho, že som vídaval dosť odfláknutú robotu, ktorá mohla byť podstatne oveľa lepšou, ak by sa k nej od samého začiatku trochu inak pristupovalo, pričom protagonista Antoine "Tony" Maréchal (Jean-Paul Belmondo), si narozdiel od režiséra (Jeana Beckera), svoju prácu vykonal s jeho typickým zápalom, t.j. presne zrovna tak, ako mu to predpisoval scenár, no nie je pochýb o tom, že k tomu musel aj improvizovať, ale zase film ako celok, čiže najmä po režisérskej stránke, sa nemôžem zbaviť naprosto reálneho dojmu v tom zmysle, že väčšinou som si pripadal iba tak, ako by sa hlavná postava ocitla v každej jednej scéne iba čistou náhodou, bez akéhokoľvek hlbšieho významu, a takýmto prístupom to pokračovalo až do konca, kedy som si konečne vydýchol, že je tomu už "definitívny koniec". • Samotný, povedzme napríklad, sympatický alebo trebárs, atraktívny názov filmu, ešte snáď automaticky nemusí znamenať to, že rovnako "sympatickým" a "atraktívnym" bude aj konkrétny film, čo bohužiaľ v tejto veci jednoznačne neplatí, skôr práve naopak! • Bébelovi by som ani tak nevyčítal to, že som sa strašne nudil, aj keď podľa scenára by to tak byť rozhodne nemalo, pretože ako "profesionálny podvodník" či "chronický klamár", sa ocitá vo vskutku mnohých, úsmevných situáciách, kde som si v duchu často hovoril: „Ten neuveriteľný rošťák musí mať predsa viac šťastia, než rozumu,” keď mu tak všetko s najväčšou ľahkosťou zakaždým prechádza... V tomto prípade sa táto "závideniahodná vlastnosť" vzťahuje predovšetkým na to, ako bravúrne si dokáže každú ženu okolo prsta omotať, zároveň na tom i pomerne veľa (vy)ťažiť, a následne ich (po)striedať ako ponožky, a mimochodom na tom postaviť celý tento filmový príbeh, ak je to vôbec možné? • Budiž, dajme tomu, že sú tie fešandy tak abnormálne naivné, tomu by sa v podstate ešte dalo celkom uveriť, veď kinematografia je nimi v minulom storočí, priam "nasiaknutou", ...ALE tentoraz si nemôžem skrátka pomôcť v tom, že hlavný kormidelník pláva najrôznejšími udalosťami, takým, ako to slušne vyjadriť, proste nezáživným, chaotickým, no najmä roztržitým spôsobom, ako by to chcel mať čo najrýchlejšie za sebou, čím de facto uberá na celkovej atraktivite tohto počinu, ktorá sa tým postupne vytráca, až na nadobro vytratí. (P)osádka sa môže snažiť akokoľvek chce, keď je kapitán mrzutým a bez chuti, tak vtedy vzniká takýto boľavý guláš.  (07.11.2022)

Komedie, na které se už hodně podepsal zub času. Belmondo hraje všiváka, která lže, podvádí a snaží se okouzlit ženy, což mu většinou vychází. Bohužel má na ně dost špatný vliv, protože se začnou chovat dost zvláštně. Hodně 'humoru' ve filmu zastupují různé WTF scény s dámami  (masochistická manželka, nadržená baronka, štěkající panička...) anebo Tonyho nehody, kde se někde vyseká, ale nic se mu nestane. Nebavilo mě to. 20% (30.05.2023)

"Když jedu na lyžích stodvacítkou, je lepší, když mě každej vidí zdaleka přijíždět. Ve dvanácti jsem vyhrál Zlatého kamzíka." Jean - Paul Belmondo jako prostořeký šašek, tedy v roli, která mu sedne nejlíp a ve které ho máme nejraději. Tony Maréchal (asi v té době populární jméno francouzského filmu, protože stejně se jmenuje i Bourvil v o rok mladším Smolařovi) ale není podvodníkem v pravém slova smyslu jako třeba Victor z Nenapravitelného nebo Arthur z Velkého šéfa. Tony je jenom příživníček, který díky své výřečnosti vždy uhrane nějakou movitou slečnu, aby pak mohl nějakou dobu žít na její útraty. No a celý film nám ukazuje, jak to funguje v praxi a soustředí se na dvě prostředí: horský hotel a jachtu. Nejsou tu k vidění žádné kaskadérské kousky, protože Belmnodo je tu spíše mužem činu než slova (jeho hrdina není lyžař ani plavec). Ovšem i tak je to velká zábava, slovní kejkle a všelijaké fintičky rozhodně dobře pobaví, stejně jako taneční kreace Philippa Noireta. (02.01.2008)

Takový předskokan Nenapravitelného nebo Veselých Velikonoc. Asi nejtypičtější Belmondova poloha, neskutečně jsem se smál. Zhruba ta poslední 20 minutovka na lodi už trochu drhne, ale ten úvod plus scény na horách jsou neskutečné a Belmondo skutečně už ve 33letech ukazuje svůj geniální komediální talent. P.S. Trochu Bebelovi závidím, s jakou lehkostí dokáže ve většině filmu balit holky. A vůbec ne škaredý. Jo, to charisma dokáže divy. (25.11.2013)

Francouzská komedie, v níž exceluje v hlavní roli J. P. Belmondo, představující výřečného a bezskrupulózního mladíka, jenž se díky své neobyčejné výmluvnosti, mladistvé přitažlivosti, fiktivní totožnosti a bláznivým nápadům dostává do přízně mladých krásných žen i bohatých postarších dam. Toni Maréchal je ve skutečnosti chudý jako myš, nicméně to mu nebrání v tom, se honosil vybájeným jměním a tituly tak, aby využíval dobroty, pocitů osamění, žádostivých náručí a sexuální neukojenosti zámožných paniček. Pokud milostná náklonnost jeho živitelek přesáhla únosnou míru, ihned se začal zajímat o jinou oběť. Téměř vše, co pronesl, měl důkladně a manipulativně promyšleno s cílem získat bezpracně co největší blahobyt. Současně je však tato komedie Jeana Beckera velmi zábavná a nabitá Belmondovými hláškami a domnívám se, že lepší název filmu než sympatický dareba snad nemohl lépe hlavního hrdinu charakterizovat. Belmondo skutečně představuje filmového hrdinu v takové podobě, v jaké si ho diváci oblíbili nejvíce. Nakonec však došlo i na nepolapitelného svůdníka Toniho, který se nechal přechytračit mladou a krásnou S. Sandrelliovou, dědičkou malého ostrova v Pacifiku, na němž se mělo údajně nacházet obrovské naleziště manganu. Tato báchorka, jíž byl Bebel oblouzněn, se mi však jevila jako naivní a nereálná. Ve vedlejší roli se jako Maréchalův komplic v jeho podvodných činnostech objevil Belmondův dobrý přítel J. P. Marielle, jednou z jeho ženských obětí se stala překrásná M. Demongeot, kterou se Belmondovi podařilo pobláznit svými řečičkami a odloudit ji od jejího bohatého milence P. Noireta. Celkově vnímám tento Beckerův film jako povedenou komedii, dokonce jako jeden z nejzábavnějších Belmondových filmů, jež jsem měl zatím možnost zhlédnout. (16.07.2018)