Hřbitov domácích zvířátek

Dlho som sa rozhodoval medzi dvoma a troma hviezdičkami. Režisérka naozaj nemohla za zmrvený český dabing. Strih bol otrasný a zopárkrát sa stalo, že herec bol v inom postavení ako v scéne predtým .... Čo sa týka strachu, nebolo ho veľa, ale ani málo. Prvé scény so Zeldou boli naozaj vydarené. Výkony hercov , rodičov, boli strašne toporné .... Nakoniec mi z toho jednoznačne vyskočili hviezdičky dve ... (21.08.2004)

Kingovu předlohu jsem nečetl, takže jsem si mohl dovolit ten luxus neporovnávat. Viděl jsem tudíž celkem slušný duchařský horor, na kterém je bohužel vidět zoufalý nedostatek financí a vše je zahaleno do laciného televizního balení. přesto se našlo pár věcí, které dokázaly na chvilku zmrazit krev a kdyby zodpovědná osoba trošku dokázala pracovat s atmosférou, mohlo to celé být ještě o kapánek lepší. Konkrétně tady si myslím, že přišla chvíle pro remake. 55% (13.01.2014)

Adaptace knihy Řbitov zviřátek velikána literárního hororu Stephena Kinga, ke které autor jako k jedné z mála sám napsal scénář, představuje osobitou variaci na některé ze základních motivů a konceptů zombie žánru. A to ačkoli ve filmu samotném nikdy slovo zombie nezazní. Poté, co se Louis Creed s manželkou a dvěma dětmi nastěhuje do domku vedle rušné silnice, dozví se od starého souseda, že v nedalekém lese se nachází hřbitov, kam malé děti z okolí po desetiletí pohřbívaly své mazlíčky, které o život připravila projíždějící auta. Když rodina stejným způsobem přijde o milovaného kocoura, jehož ztrátu by obzvláště těžce nesla malá Ellie, odhalí soused Louisovi tajemství o tom, co leží za zlověstnou přírodní bariérou na odlehlém konci hřbitova. Staré indiánské pohřebiště je údajně místem, odkud se pohřbení mrtví navrací zpět k životu. Přejetý kocour ovšem nebude posledním, koho takto zoufalý otec připraví o věčný spánek. Již historicky první zombie film Bílá zombie (White Zombie, 1932) využíval motiv oživování mrtvých coby zrcadlo pro nezvladatelně iracionální tužby svých postav. Ačkoli tam se jednalo o touhu podmanit si osobu svého srdce a Hřbitov domácích zvířátek přináší hororově varovnou úvahu nad touhou přemoci smrt, pro obě vyprávění je klíčové, že mrtví, jež se navrátili mezi živé, postrádají svou původní osobnost. Stephen King svůj příběh zabydlel ještě dalšími nadpřirozenými fenomény, které spolu s centrálním tématem utvářejí zahuštěný hororový konglomerát, jenž z různých stran dramatizuje téma traumatizující konfrontace se smrtí. V souladu s tím, jak se hlavní hrdina pod tíhou ztráty dává všanc světu mimo racionální chápání, také vyprávění opouští úvodní rámec uchopitelné reality a propadá se do přízračných vizí a nočních můr. Vše pak kulminuje prostoupením těchto světů během blouznivého a děsivého finále. Film se svého času setkal s pozitivním přijetím především na straně příznivců Stephena Kinga, kteří oceňovali relativně věrnou adaptaci jeho předlohy. O tři roky později vzniklo volné pokračování, které bolestně ukázalo, že kvality prvního filmu spočívaly výhradně ve scenáristickém vkladu Stephena Kinga. Režisérka a producenti tentokrát bez jeho účasti vytvořili hystericky vypjatý kýč, kde vypořádávání se s úmrtí blízkých je pojaté s povrchní afektovaností a významovou prostou, jež jako by předznamenávaly módní životní styl emo nového tisíciletí. (text byl původně psaný pro katalog LFŠ) (22.09.2013)

Byl jsem k tomu trochu skeptický, ale veskrze se mi to líbilo. Navzdory tomu, že to natočila druhořadá režisérka s no name herci, vzniknul obstojný horor, který i po letech stojí za vidění (a který je skutečně v mnoha scénách strašidelný; byť například některé speciální efekty jsou už dnes samozřejmě úsměvné a rovněž tempo vyprávění je na dnešní dobu dost pomalé). Samotný námět se zvířecím hřbitovem mi osobně - pro horor - přijde geniální, proto mi přišlo škoda, že zde slouží v podstatě pouze k nalákání pozornosti diváka, protože o zvířecí hřbitov jako takový zde vlastně vůbec nejde, jeho význam v ději je zcela marginální, a vše zásadní se odehrává až na indiánském pohřebišti, které se nachází přes kopec. A přes všechny duchy a oživlé mrtvoly zde nakonec největší strach stejně jde z nablýskaných trucků, které se každou chvíli neslyšně (!) vyřítí na silnici v bezprostřední blízkosti domova filmové rodiny. Filmovému ději to v tomto případě dodává až jakýsi ekologický přesah - působilo to na mě silně autobiograficky, což jsem rychlým nakouknutím na wiki ověřil, Kinga k napsání předlohy skutečně inspiroval život v domě u rušné silnice. Btw. knihu jsem nečetl a nijak mě nezajímá, stejně jako nechápu, proč se natočil remake. (07.04.2019)

Nuda, trapné herecké výkony a amatérismus provází prakticky celu tuto nezdařilou adaptaci Kingova románu. Tak jako King poměrně odflákl svůj román (ikdyž v jeho případě tam stále zůstavá dost, aby to bylo ke čtení) tak Mary Lambert odflákla nebo spíš nezvládla tento film ( v jejím případě to není až na 2 - 3 scény k dívání). (13.08.2004)