Trhlina
The Rift
Režie:
Peter BebjakScénář:
Tomáš BombíkKamera:
Martin RauHudba:
Juraj DobrakovHrají:
Matej Marušín, Mary Bartalos, Tomáš Maštalír, Dávid Hartl, Juraj Loj, Tomáš Mischura, Jaroslav Mottl, Martin Šalacha, Emanuel Hason, Ela Lehotská (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Igor, nezaměstnaný vysokoškolák, se v rámci absolventské praxe dostane do pracovní čety, která vyklízí budovu bývalé psychiatrie. Zde náhodou objeví záznamy Waltera Fischera, jednoho z pacientů, který před sedmdesáti lety záhadně zmizel v pohoří Tribeč. Když se po dvou měsících stejně záhadně objevil, byl dezorientovaný, na celém těle měl nevysvětlitelná zranění a nedokázal popsat, co se mu stalo a kde poslední týdny strávil. Ač byl dlouhodobě hospitalizován, již nikdy se nezotavil. Když se Igor pustí do pátrání po podrobnostech Fischerova příběhu, zjistí, že tento případ vůbec nebyl ojedinělý. Záznamy o lidech, kteří se v Tribeči ztratili, sahají až daleko do minulosti. K mnoha z nich ale došlo relativně nedávno. Proto se Igor spolu se svou přítelkyní Miou, milovníkem konspiračních teorií Andrejem a tvrdým skeptikem Davidem vydává do tribečských lesů zjistit, jaká je pravda. Pátrání, které zpočátku působí jako nevinná zábava nesourodé skupinky, však končí tragicky… (Falcon)
(více)Videa (8)
Recenze (478)
Tribeč Witch Project. Jako střet racionálna a mystiky, při které sepse napadá skepsi, to místy funguje, ale pro filmy podobného ražení by mělo být stropem devadesát minut stopáže. Pak by psychedelické tóny Dobrakova a některé atmosférické momenty (přeměna džípu Lesní správy na motorky) neztrácely na síle ve zbytečných motivech a předlouhé expozici. Za odvahu jít v našich končinách do witch(or something else)-in-the-woods tématiky však patří palec nahoru. ()
Žalostné herecký výkony bohužel zcela pohřbívají děj, který nutně nemusel být úplně špatný. Knihu jsem nečetl, ale z toho nápadu cítím, že nemusela být špatná. Bohužel ani s maximálním sebezapřením nejde slovenským bratrům v tomto filmu věřit jediné slovo. Zejména ústřední postava je zcela katastrofální a nepřestávám kroutit hlavou nad jejím obsazením. Kromě toho, že postavy absolutně neumějí hrát, jsou navíc extrémně nesympatické karikatury. Místy jsem měl z filmu pocit jakési sebeparodie. Dost scén se odehrává za denního světla a absolutně ničím nepřipomínají horor. V případě Trhliny se neubráním pocitu, že si zde naši východní bratři utrhli zejména pořádnou ostudu. Strašně film smrdí amatérismem a připomíná nějakou studentskou prvotinu. Dojem zachraňuje snad pouze to, že děj není moc předvídatelný a má nějaký vývoj a spád, i když se jedná o spád rovnou do hluboké filmové propasti. [25 %] ()
SR verzia Záhady Blair Witch je tak nejako viac turistická. Veľa pochodíte a dostanete veľa turistických info. Len kamera má teda oveľa pevnejšiu ruku. Slovenčina tu na Vás vyrukuje veľmi vysokoškolsky naladená a spolu so svojou všeobecnou nedrsnou zvukovosťou tak nejako bráni navodiť si napätie. Postavám nemožno fandiť, ani sa o nich báť. Možno to chcelo menej lesov a viac budovy psychiatrie. Ale rozhodne to chcelo menej tých prehrávaných dialógov a viac akcie. Sme hold 20 pozadu, tak je dobre, že sa aspoň nejako začalo začínať. Inak nikdy som nepochopil herecký status Maštalíra. Mne príde ako totálne prehrávajúci a čím vážnejšie myslenú postavu má na triku, tak tým viac to bije do očí/uší. ()
Nečekaný filmový zážitek a já smekám před bratry Slováky! Kam se hrabe Záhada Blair Witch, kterou snímek tak trochu připomíná. Tam není čeho se bát. Zde je jakési podivné napětí, jež umocňuje výborná kamera (letecké záběry nemají chybu) a úžasná industriální hudba společně s rozličnými ruchy a šumy. Vůbec řemeslně - po formální stránce - je snímek na vysoké úrovni. Rovněž herecké obsazení je příjemné. Maštalířův démonický zjev by mě nepřiměl jít s ním ani po ulici, natožpak do neznámých lesů. Ano, od všeho trochu - záhadná mizení, mimozemšťané, bludičky či tajuplný les - a přitom člověk nemá pocit, že dostal dort pejska a kočičky. Samotný Tribeč je vpravdě romantickým pohořím, které očaruje krásou i tajemností. Krásné. Co mne ovšem v kině drtilo, byly české titulky. Opravdu Češi nerozumí slovenštině? Musel jsem se hodně přemáhat, abych je dokázal plně ignorovat... Za čas si tedy film pustím znovu jen v původním znění. ()
Tak si neodpustím jedno klišé, ale holt: KNIHA > FILM. Filmové zpracování Trhliny se sice ve většině drží příběhové osy v knize, ale v několika momentech, kvůli dramatičtější sledovanosti, vybočuje. Většinou bylo vynecháno to, co by film zbytečně rozmělňovalo nebo ho nijak neposouvalo. Někde se ovšem maličko překrucuje nebo přikrášluje, jak je ve filmových adaptací zvykem. Co je ovšem na škodu, že se společné setkání s nerdem Andrejem a racionalistou Davidem moc dobře nevysvětlí a divák skoro nepostřehne, proč k němu došlo. Podobně jako v knize i zde jsou postavy poněkud ploché a moc si k nim nejde vybudovat vztah. Síla knihy byla především v atmosféře a přijmutí hry, že by se příběh mohl odehrávat na základě skutečné události. Samozřejmě, že se s velkou pravděpodobností jedná o Karikovu fikci, ale díky ponoření se do "reality" mi pomohlo hodně knihu vychutnat. Příběh Trhliny však nejlíp líčí přízviska "Slovenský Blair Witch" anebo "Slovenský bermudský trojúhelník" a možná tak trochu očekáváte i od filmu, ale found footage rozhodně nečekejte. I přes vynikající zpracování, na zdejší poměry víc než obstojné, jsem ale z filmu odvařený nebyl. Nevím co mi přesně chybělo, ale Trhlina byl přesně ten případ, kdy nejste ani vyloženě zklamaný, ale ani totálně nadšený. Možná chybělo lepší uchopení celkové konzistence a větší důraz na atmosféru. A taky i vstřícnější podání pro diváka, který se s knihou nikdy nesetkal. Najde se tu i několik elementů, které zůstávají neobjasněny, ale přitom pro pochopení příběhu nejsou zas tak důležité a pak i momenty, které do filmu přidávat nebo předělávat nemusely. Za mě čistý průměr a spíš bych diváky chtěl odkázat na přečtení této velmi působivé knihy pro pocuchání vašich nervů. Jinak "gratuluji" opět panu LIVINGDEAD ze všeříkající slovní průjem, který je u něho zlatým pravidlem - dostává tímto ode mě nesmrtelné zlaté lejno jako čepičku na hlavu! :-D ()
Galerie (42)
Zajímavosti (29)
- Vo filme je spomenuté, že psychiatri počas vojny pacientom trhali zuby. Verili, že dôvod psychického ochorenia boli zápalové ochorenia v čeľusti. Táto brutálna metóda liečby sa ozaj praktizovala. Túto metódu začal ako prvý používať americký psychiater Henry Cotton v roku 1907, ktorý bol presvedčený, že psychické problémy sú spôsobené bakteriálnymi infekciami. Penicilín ešte nebol objavený a jediný spôsob, akým sa v tom čase dala eliminovať infekcia, bolo chirurgické odstránenie infikovaného orgánu. Tvrdil, že v ústach žije obrovské množstvo baktérií, a tak začal pacientom trhať zuby. Doktor dokonca zašiel tak ďaleko, že si dal sám vytrhať zuby a prikázal to aj manželke a dvom synom. Lenže trhanie zubov psychické problémy nevyliečilo. Cotton teda prešiel k vyberaniu mandlí a následne začal odstraňovať sleziny, časti hrubého čreva, semenníky, vaječníky, žlčníky a ďalšie orgány. Svoje operácie podkladal falošnými správami, že vyliečil až 85 percent pacientov. Keď pacient zomrel, to pripisoval zlému fyzickému stavu pacientov. Neraz sa stalo, že o zákroku neinformovali ani príbuzných pacientov v psychiatrickom ústave. Až v roku 1924 sa začalo vyšetrovanie Cottonových metód, ale nie intenzívne a niektoré správy sa nedostali na verejnosť. Henry Cotton praktizoval svoju metódu 25 rokov. Celkovo Henry Cotton a jeho asistenti vytrhli viac ako 11 000 zubov a vykonali 645 veľkých operácií, pri ktorých celkovo zabil vyše 300 ľudí a mnoho ďalších zmrzačil. V roku 1933 bol obvinený, ale svojho trestu sa nedožil, nakoľko zakrátko v tom roku zomrel na infarkt. [Zdroj: Pluska] (Raccoon.city)
- Únos spisovateľa v knižnej predlohe vôbec nie je. Je to výmysel scenáristu filmu. (emdvojka)
- Během prvního víkendu utržil film bezmála půl milionu eur, což se dosud žádnému slovenskému filmu nepovedlo. [Zdroj: novinky.cz] (Duoscop)
Související novinky
21. ročník festivalu Kino na Hranici se blíží
Letošní ročník mezinárodního filmového festivalu Kino na Hranici v Těšíně (27. 4. – 3. 5. 2019) představí více než 150 hraných a dokumentárních filmů z Polska, Česka a dalších zemí střední a východní… (více)
Reklama