Prezident Blaník

České filmy nemám vůbec v lásce. Většinou se jedná o zbytečné a infantilní "slátaniny", jejichž sledováním ve velkém počtu umírají buňky mozkové. Avšak občas se v záplavě tohoto filmového hnoje objeví i skvělý počin, který mohu s klidným svědomím doporučit. Prezident Blaník mezi tyto počiny právem patří, jelikož se jedná o skvěle vybroušenou satiru, kterou pozná a pochopí každý, kdo se, byť jen okrajově zajímá o politické dění v naší zemi. Rovněž potěší i interakce s některými politiky či prezidentskými kandidáty. Skvělá práce! „MILOŠE DO KOŠE!“ (08.04.2018)

Jo aha, já jsem na tom vlastně byla v kině už když to mělo premiéru, ale byla jsem tak silně a rozporuplně zmatena, že jsem se úplně zapomněla vyjádřit. Kategorie hodinové docu-reality by tomu asi slušela víc než přešívat velmi horkou jehlou několik povedených bizár scének na celovečerní film. Ale bez té horké jehly by se asi zase spousta věcí stačila ztratit v překladu. Rozhodně nezávidím těm, kdo se to museli pokusit nějak ukočírovat. (09.04.2018)

Prezident Blaník aneb Hlubinná těžba humorného potenciálu Marka Daniela. Jasně, Blaník pracuje s reáliemi po svém a asi v tom není potřebná hloubka politické satiry, ale v kině to šlapalo a salvy smíchu zněly z plna hrdla. Vtipně zinscenované narážky a parodie (např. jak slavný Zemanův tlamopád v ČT) dostatečně dobře odlehčily těžké povolební delirium. Něco za tu pověstnou hranu dobrého vkusu asi i přelezlo, ale tenhle humor a nadsázka zkrátka vyžadují pořádný nadhled. Mě tahle taškařice vůbec neuráží. A když vidím, jakým hovadinám uvěřili voliči MZ v předvolebním kašohnoji, tak tohle je ultra inteligentní počin. A kdy jindy uvidíme ve filmu tu vědomě, tu nevědomě hrající politiky? Blaníka za prezidenta samozřejmě nechci, ale na plátně mi ten magor vůbec nevadí. EDIT: Po druhém shlédnutí v TV z toho leccos vyšumělo, leccos zfermentovalo, žel ku škodě filmu. Některý filmy by se měly promítat jen v kinech a před volbami. (03.02.2018)

Od Prezidenta Blaníka samozřejmě nelze čekat nadčasovou, obecně platnou politickou satiru (něco takového vzhledem k okolnostem vzniku snad ani nešlo vytvořit) - je to ryze aktuální a hlavně lokální záležitost, která s přibývajícími roky velmi pravděpodobně bude působit méně a méně vtipně... Nicméně, takhle dobře jsem se u české komedie hodně dlouho nepobavil (což ale není ani tak pochvala filmu, jako spíš postesk nad tuzemskou komediální tvorbou posledních let). Vtipných a zábavných scén a narážek je tam opravdu hodně, těch lehce trapných a "přes čáru" (močení z pódia) je naštěstí zanedbatelné množství. Z lásky k Tondovi dávám téhle celovečerní epizodě kultovního seriálu 7 pravdoláskařských lobbistů z 10. ;-) Btw to, že vyzobaná slunečnice, notorička a volička Zemana Mirka Spáčilová dává 30 %, je pro ten film vlastně pochvala... (03.02.2018)

Viděno 2,5 měsíce po volbě a už po tak relativně krátké době mi tento film přišel hrozně zastaralý (obsahově i esteticky). Společnost žije jinými kauzami a kampaněmi, svět se zase o něco posunul, většina kandidátů již byla zapomenuta, některé detaily se musejí lovit v hloubce paměti, kde čekají na definitivní výmaz... Základní dějová linka (při tvorbě operativně přizpůsobovaná aktuálnímu průběhu skutečné prezidentské volby) je ještě jakž-takž nosná a dobře vypointovaná, ale i ta bude pro spoustu diváků za pár let nepochopitelná (Jací Číňani?, Kdo to byl Tvrdík? apod.). Na ní se pak nabaluje množství gagů kolísavé úrovně, z nichž čas ohlodá téměř vše, až zůstanou pouze vulgarity. Blaník-seriál v maximálně desetiminutové délce je relativně svěží satira pro "tady a teď"; na jedno podívání jako okamžitý ventil. Blaník-film toto stoprocentně přebírá. Bohužel "tady a teď" rozhodně netrvá dva měsíce... Kromě toho vlastně nejde o film, je to jen sled skečů u nichž hlouběji pod povrch ani nemá smysl jít. Psychologie postav je bizarní, často absurdní a libovolně se podřizující ději. Celek drží pohromadě jen divákova tolerance a chuť se smát prvoplánovým narážkám. __Pokud by autoři měli zájem o nějakou nadčasovost jejich satirického dílka, nabízím pobitvěgenerálskou radu: S havlovskou symbolikou se jistě dalo pracovat daleko důmyslněji, než pouhým kombinováním pražskokavárnicko-duchařské konspirace s reminiscencí na Danielovo účinkování v Sedláčkově Českém století. Dnešní česká společnost se totiž do značné míry (např. hodnotově) liší od doby Havlova prezidentství. Zachycení tohoto kontrastu by filmu jistě dodalo rozměr navíc. Vždyť šlo o volbu prezidenta republiky. A prezident je především symbol doby. (09.04.2018)