Vrah mezi námi

Film v sobě nese ještě prvky doznívající němé éry, ale vůbec to není na škodu, pomáhají dotvářet onu zvláštní nepopsatelnou atmosféru. Občas se s až dokumentaristickým nadhledem věnuje některé obzvláště zásadní scéně. Celý film je natočen mimořádně originálním způsobem, který je i přes svoji ojedinělost lehce stravitelný. (22.09.2013)

M je užasným dokladem toho, jak se (ne)povedl přestup z němé éry na mluvený film. Nepřítomnost hudby a spousty zvuků možná veřejnosti vadí, ale ve mne to vyvolávalo větší temnotu a požítek. Fritz Lang to opravdu zvládl a skoro po 80 letech se na to dívá stejně skvělě, jako kdysi. Musím uznat, že jsem to oddaloval hodně dlouho, asi jsem podvědomně tušil, že to budou umělecké orgie. Peter Lorre se prostě narodil pro role úchylů, vymetecnů a takový slizkých padouchů, které ztvárňoval vždycky s takovým nadhledem a gracii. Dokonalé, stejně veliké jako Metropolis. (19.09.2008)

Srovnáme-li toto dílo s tím, co nabízí náš soudobý hraný film té doby, nepochybně srovnáváme nesrovnatelné. Bravurní vedení herců, víc než solidní náznaky skutečné filmové řeči a režie pozitivně patrné v projevu divadelně školených koryfejů německé Thálie, důkladná práce a studium prostředí, realistické podání berlínského (?) policejního prostředí, které víc než snese srovnání např. se staršími gabenovskými maigretovkami, to všechno vyvolává dojem, že datum natočení bylo zfalšováno alespoň o 10 let. Jen zbytečně dlouhé prodlevy mezi jednotlivými obrazy a poměrně častá absence zvuku naznačují opak. Poněkud didakticky působí i samotný závěr filmu - ruka zákona napřežená nad usvědčeným pachatelem by jako závěr byla znamenala více. Smekněme před tímto demokratickým velikánem výmarského německého hraného filmu. (08.07.2011)

,,Kto prizná neprekonateľné nutkanie zabíjať, mal by byť odprevadený zo sveta." V podstate mám len malú osobnú výtku - nemám rád filmy, kde sa zabíjajú deti (zároveň veľká vďaka tvorcom, že vraždy ani mŕtvoly nie sú explicitne viditeľné!). V závere však svoju voľbu vidieť z filmografie Fritza Langa tento fim neľutujem. V rámci krimi žánru mám odsledovanú až na pár výnimiek len československú tvorbu, kde vznikli mnohé skvelé detektívky, ale sme zvyknutí na systém, kde sa do pátrania púšťa jedna oficiálna mordparta alebo Verejná bezpečnosť, prípadne viacej okresov úspešne spolupracuje, nanajvýš sa ešte niekto z amatérov púšťa do pátrania na vlastnú päsť :o) Teraz sme len o nejakých pár kilometrov ďalej v Nemecku a bol som doslova v šoku (príjemnom), ako si aj v takomto nebezpečnom prípade šialeného vraha dokážu nenávistne navzájom konkurovať polícia a súkromná organizácia. Tá nielenže je schopná prepadnúť strážnikov, funkčne zapojiť do akcie pouličných žobrákov a za pár minút úspešne sa vlámať do veľkej budovy s prísne zamknutými dverami na každom kroku (úžasná pasáž, kde sa napätie kontrastne doplňuje s jemnými grotesknými gagmi), ale organizuje aj vlastné súdne procesy v opustenej barabizni! Nakoniec silný zážitok, kde moju pozornosť trochu rozptýlili len teátralne výkony v úlohách policajtov v prvej polovici. Avšak dlhá záverečná scéna súdneho procesu pozdvihla film veľmi vysoko a súčasne zachytila spoločenskú atmosféru doby, s vynikajúcim presahom do súčasnosti. (85%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) (24.06.2018)

Vraždy, vraždy, vraždičky aneb když musíš, tak musíš, ale počítej s následky. Vraždy malých holčiček jako nosné téma pro tento film jsou zajisté dostatečně zajímavé a zároveň šokující. Režie Fritze Langa má určitě něco do sebe, jeho zabírání zvláštních pozic i cit pro detail, stejně jako gradace příběhu jsou zajisté hodny pochvaly, ale nemusel by vypravovat tak rozvlekle, neb se může stát, že divák začne usínat. Naštěstí jsem se ale probral na strhující druhou polovinu, která rozhodně stála za to. Tohle byl vskutku zajímavý, byť trochu rozvleklý noir zážitek. [Noir Film Festival 2019] (22.02.2020)