Metropolis

Byť poselství trošku moc očividné a děj přímočarý, nepochybuji, že ve své době byl Metropolis převratným a dokonalým filmem. Určitě jej respektuji za svou pompézní megalomanskost, originalitu, nápaditost a výborné efekty, kterým mě ani dnes nenapadlo se smát, ovšem fabulace atraktivních příběhů vypadají dnes už poněkud jinak a zvyk je železná košile. Nemohu si pomoct, ale o 82 let později už mě to tolik neoslovilo a místy jsem se solidně nudil... 6/10 (30.10.2009)

Je to tady. Viděl jsem legendární Metropolis Fritze Langa z roku 1927. Tu krásnou metropolis, která v černobílých barvách vypráví o utrpení níských vrstev(dělníků) a božského života bohatších 10 tisíc. Viděl jsem ten film, o kterém jsem slyšel odkohokoliv kdo ho viděl. Původní verze filmu byla zničena. Kopie nemá takovou schopnost držet pohromadě a proto jsou chybějící scény vyplněny napsaným textem, který nám přibližuje ztracené denní na plátně. Osobně v Projektu 100 jsem shlédnul o hodně kratší verzi než je ta opravená 153 minutová. V novinách bylo napsáno 140 minut, ale skutečnost byla ještě o nejméně 20 minut jiná(a tedy i kratší). Film je to opravdu velmi zajímavý a chvílemi naprosto vyráží dech. Nejde se též ubránit chvilkovému pocity, kdy se opravdu musíte smát. Tento iflm není z dnešní doby a ne všichni vemou vše v tomto filmu (a některé až groteskní scény) bez humoru. Je to přelomoví film, který by si zaslouží být kompletní a dokonalý, ale i tak je moc krásný. Svět budoucnosti je zde popsán opravdu převědčivě. Bohatí vládnou chudí pracují. O tom vždycky vše bylo a bude. Fritz Lang však do filmu dostal i roboty a hlavně své vize. Např. vize syna vládce Metropolis při pohledu na vybuchující stroj a odchod dělníku dopekla je opravdu dokonalý. Nebo ubíhající čas směny, který se nekrátí, ale spíš naopak...a...Úvodní chůze dělníku je perfektní (a připomíná mi animatrix, který tímto filmem byl jistě velmi inspirován). Po shlédnutí tohoto filmu si všímám hodně odkazů, které novější filmy k této modle vytvořili. Metropolis navždy zůstane jedním ze stavebních kamenů filmu. (20.03.2005)

Na tomhle filmu nejvíce překvapuje, že představuje vizi budoucnosti, která je tolik podobná těm, které známe i dnes. Blude Runner nebo Minority Report nám stále předvádějí totéž. Metropolis byl ale první. Ukázal nám ten důvěrně známý neútěšný svět přetechnizované budoucnoti už roku 1927. (O těchto a podobných retrofuturistických souvislotech jsem psala zde.) Pominete-li zbytečně melodramatický příběh, zůstává děsivá antiutopie, ve které se plouží robotizovanání dělnící jako trubci v "Úlu" od Pecinovského. Na jejich nahrazení roboty už se stejně pracuje. Pak už zbyde na světě místo jen pro onu horní vrstvu obyvatel žijících ve vysokých patrech onoho futurizovaného světa. Mezi mrakodrapy sice létají trochu neuvěřitelně letedla a nikoliv ornitoptéry či jiná fantastická vznášedla (To dnes působí jako roztomilý anachronismus), jinak by však nad architekrutou toho světa radostí zaplakal i Sankt Elia. Marná snaha je poznat, že Fritz Lang byl původním povoláním architekt. - Všem, kteří mají rádi tento film, bych však přeci ráda vzkázala, že nejen Metropolis je Langův mistrovský film. Je tu také Unavená smrt či temný noir M a mnoho dalších, které jsou myslím trochu neprávem ve stínu tohoto díla. (15.06.2005)

Genialita díla se projevuje především neopakovatelností, vyjímečností a zejména vytvořením nového rozměru a nadčasové linky. Metropolis nám připomíná Ocelové město Julese Verna, ale zároveň temná zákoutí a křivolaké uličky starých ghet, zároveň prolíná minulost i budoucnost, a na pozadí těchto neopakovatelných a stále moderních kulis rozehrává nejprostší lidské drama, příběh lásky a nenávisti. Nesmrtelné (28.12.2010)

Ech, nějak nevím, co jsem na METROPOLIS kdysi viděl, že jsem mu dal 5 hvězd, po druhém zhlédnutí jdu o dvě hvězdy dolů, ten film mě nově strašně sral. Samozřejmě, že je to naprostá klasika a spousta věcí tam vzbuzuje nekonečný obdiv, protože uvážíme-li, v jaké době to bylo natočeno, blá blá blá - design města, robotky, strojů, interiérů, triková stránka - scéna s přeměnou robotky v dvojníka Marie je zcela úchvatná! - davové scény, expresionistické herectví, a co já vím ještě, to vše je úžasné... Ale navzdory tomu, že jsem viděl nekompletní verzi (dlouhou necelé 2 hodiny), přišlo mi to strašně dlouhé (resp. zbytečně natahované a strašně statické) a dějově pitomoučké a naivní - člověk se prostě musí smát té představě města, které je rozděleno na privilegovanou horní část (o které se zde bohužel nic neříká) a utiskované podsvětí (zaplněné vykořisťovanými otroky), přičemž to celé řídí jediný (!) cápek v kanclu plném směšným čudlíků, které dělají bůhvíco, zatímco jeho (ne)zdárný synek dojde sociálního prozření, a stane se prostředníkem mezi hlavou (jeho otec) a rukama (dělňasové). Kdyby to byla čistá sci-fi na způsob TOTAL RECALL, bavilo by mě to víc, takto mě to kvůli té antiutopické politické omáčce strašně otravovalo a snižovalo dojem z jinak fantastické filmařiny, škoda. V jistém smyslu je to jistě revoluční film, ale mezi mé oblíbence ho určitě nepočítám. (15.02.2015)