Režie:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrají:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (více)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(více)Videa (2)
Recenze (421)
Mám velké dilema, jestli tenhle film hodnotit z hlediska dneška nebo z hlediska doby svého vzniku. Nepochybně musel být snímek koncem 20.let ohromným překvapením a sým technickým zpracování, tématem a vůbec vizí budoucnosti udělal asi velký skok v čase. Nicméně z dněšního pohledu mi určité věci ve filmu hodně neseděly - například hojně se vyskytující biblické motivy, přílišná schématičnost děje, ... Ale to neznamená, že by se mi film nelíbil. Jisté kouzlo to nepochybně má a když už nic jiného, tak jde alespoň o zajímavý studijní materiál k vývoji kinematografie (a také jazykový materiál - hlavně když provozovatelé kina neseženou české titulky a vy se musíte s chabou znalostí němčiny smířit jenom z originálními mezititulky, to je přímo "Gemütlisch" :-)) ()
Fritz Lang v době, kdy film teprve pomalu vyrůstal z plenek, roztopil pod kotlem své fantazie a rozhodl se natočit vizi světa za sto let. Betonově kvádrová města, kolony aut i s-bahny jezdící po nakloněné rovině mezi budovami se mu vyloženě povedly. V aviatice však zůstal trochu za očekáváním, protože maximem jeho vizionářství byly dvojplošníky poletující vzduchem po jakýchsi motýlovských trajektoriích. Jelikož bylo vždy mým snem dřít v nelidských podmínkách, aby ctihodnost vybavená zlatými kreditkami mohla tonout v blahobytu, tak morálně nerozumím závěrečné vzpouře dělnictva, ale stejně se mi líbila tak, jako všechno ostatní. ()
Byť poselství trošku moc očividné a děj přímočarý, nepochybuji, že ve své době byl Metropolis převratným a dokonalým filmem. Určitě jej respektuji za svou pompézní megalomanskost, originalitu, nápaditost a výborné efekty, kterým mě ani dnes nenapadlo se smát, ovšem fabulace atraktivních příběhů vypadají dnes už poněkud jinak a zvyk je železná košile. Nemohu si pomoct, ale o 82 let později už mě to tolik neoslovilo a místy jsem se solidně nudil... 6/10 ()
Fritz Lang svým vizionářským dílem v mnoha ohledech předběhl dobu. Výprava je velkolepá (však taky tehdy film stál nepředstavitelné peníze), triky vypadají na film z roku 1926 užasně a mnoho scén je skutečně působivých (např. psychedelický tanec falešné Marie ). V době grotesek musel tento film s tak temnou atmosférou působit jako zjevení. Také hudba (novodobá) od Petera Osborna se povedla. (a to je u němého filmu zásadní věc) Zkrátka - na dvouapůlhodinový němý film jsem se nenudil ani trošku. ()
Obrazy hromady těžce pracujících dělníků v továrně až k vyčerpání určitě trefně znázorňují podobná dění z historie, pokud jde o bezskrupulózní přístup velitelů ke svým otrokům na velkých stavbách, z nichž ta nikdy nedokončená Babylonská je přímo i ve filmu zmiňována. Tato vize má v sobě určitě velký kus nadčasového poselství a může být svým způsobem děsivá. Daleko děsivější pro mě ale bylo, když jsem se dočetl o prakticky téměř stejném přístupu režiséra k několika stovkám komparzistů, které nechal několik týdnů s tvrdým přístupem bez soucitu odvádět nebezpečné scény v zimě, v studené vodě nebo naopak při vysokém horku, v ohni, k tomu s vyčerpáním a s početnými zraněními řadu týdnů riskovat svůj život kvůli autentickým scénám do jednoho megalomanského filmu, asi jako když ti otrokáři v starověku nechávali své poddané stejně tak nemilosrdně pracovat na stavbách. Všichni samozřejmě obdivujeme Koloseum nebo Velkou čínskou zeď coby skvosty dávné architektury, stejně tak obdivujeme Metropolis, protože jde o velkolepé filmové dílo své doby, ale málokdo se při tom obdivu zároveň pozastaví nad tím, kolik lidského utrpení se za výslední podobou uznávaného díla světového umění může někdy skrývat. Přijde mi to navíc ze strany režiséra Langa poněkud kontraproduktivní: na jedné straně poukazovat na jistý, opakovaně se stále objevující morálně společenský problém ve svém filmu s varovně zdviženým prstem a zároveň se během tvorby filmu samotného něčeho podobného dopouštět. Tohle mě nutí svůj pohled na film částečně přehodnotit. *** Metropolis je nepochybně vynikající film, který stojí za zhlédnutí, má svoje pevné místo v dějinách a vývoji filmu rozhodně nejen v rámci sci-fi žánru, řada obrazů mě dokázala fascinovat svým vizuálním pojetím (mj. triková scéna s oživením robota Marie), některé i napínat a scéna se záchranou dětí na mě zapůsobila i emočně, ale můj vztah k tomuto filmu i přes nesporné klady a jistý obdiv zůstává částečně rezervovaný. Mimo výše zmíněných skutečností má podíl na mých „pouhých“ (silných) 3 hvězdičkách i řada typických neduhů němých filmů včetně místy přehnaně teatrálního herectví a rozvláčná délka, která minimálně z dnešního pohledu nabízí vedle silných a zajímavých pasáží i řadu naopak nudnějších a zdlouhavých scén. [70%] ()
Galerie (120)
Photo © Universum Film A.G. (UFA)
![Metropolis - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/001/158001930_e6e9d2.jpg)
Zajímavosti (82)
- Scéna střídání směn, kdy dělníci odevzdaně odchází a vstupují do továrny v organizovaných formacích, se stala vzorem pro pochod studentů do přístroje na mletí lidí ve filmu Pink Floyd: The Wall (1982) natočeného podle stejnojmenného legendární alba. Tento akt doprovázela skladba „Another Brick in the Wall“. (Rondon)
- Plakát k filmu se stal v roce 2005 nejdráže prodaným filmovým plakátem v historii, sběratel za něj zaplatil 650 tisíc amerických dolarů. (TheSlezy)
- V roce 2008 našla Paula Félix-Didier film Metropolis v původní delší verzi. Ředitelka filmového muzea v Buenos Aires se s filmem vypravila do Berlína, aby ho předvedla odborníkům. Ti ihned poznali, že jde o pravou původní verzi snímku Metropolis. Konečně tak spatřily světlo světa scény, o nichž se do té doby zmiňovaly jen písemné prameny. Původní verze Metropolisu se dostala do Argentiny někdy v roce 1928 a pak skončila v soukromé sbírce jednoho filmového kritika. (Dr.Zhivago)
Reklama