John Wick 3

Hm, takže došlo nejen na třetí část, ale chystá se, jak jinak, čtvrtá. O příběhu ani nemá cenu psát, jelikož vše se točí jen okolo honiček a zabíjení. Tempo chvílemi připomene Zastav a nepřežiješ, anžto Reeves je téměř v permanentním běhu. Ostatně Reeves se zde proměnil v definitivního nezničitelného mutanta, a přesunul tak snímek do čisté sci-fi. Spolu s ním mají nadpřirozené schopnosti i mnozí jeho protivníci. Potěšila mě A. Hustonová, ta stará čarodějnice má pořád jiskru. Nu a Berryová se potácela někde mezi Bond Girl a Storm. Objektivně 2*, ale já si užíval ty velkolepé akční scény ať už na motorkách, v hotelu či na cestách, o dokonalé souhře cvičených psů nemluvě. Za ně především dávám...3,5*, zaokrouhleno na slabší 4*. (03.02.2020)

S postupem času se John Wick vyvinul v sérii, která má stejný kultovní předpoklad, jako třeba Sharknado. Tvůrci si totiž konečně uvědomili, jak důležité je nebrat se vážně a udělat z Johnatana až nemožně silnou postavu (posouvají to ještě na vyšší úroveň, než jsme byli zvyklí třeba u Stalloneho, nebo Schwarzeneggera). Díky tomu si můžete užívat neutuchající přísun delikátní akce a do očí bijící nesmrtelnosti hlavních hlavních postav. A tomuto pojetí se podřizuje naprosto všechno. Když už se třeba objeví protivník, který by nedej bože mohl Wicka sejmout, scénáristé neskrývají samoúčelnou potřebu postavy "překreslit" tak, aby mohl souboj co nejdéle pokračovat. Navíc je nezpochybnitelně pozitivním aspektem snímku to, že se lokace a styl jednotlivých sekvencí mění dostatečně rychle na to, aby vás ta neustálá akce nepřestala bavit. Od nožů, přes koně, Spider-Dogs a podobné "kreace". Všichni zúčastnění navíc moc dobře ví, co vlastně chtějí točit a na filmu je to znát. Bez zbytečností jdou přímo k věci. Pojetím jde díky tomu asi o nejlepší díl série (aspoň teda pro mě). Pokud by tímto filmem byla série uzavřena, vůbec bych se nezlobil. Ale tvůrci mají asi jiné plány, takže jsem velice zvědavý, co budou vymýšlet dále... U hodnocení jsem na rozpacích mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Uvidíme časem, jestli tu nejvyšší přidám. (15.05.2019)

Pojem likvidace dostává nový rozměr. Jonathan Wick je démon. A tvůrci dokazují, jak moc mají tuhle sérii rádi, protože vlastně ani moc nevydělává. Před lety mu zabili čokla – kardinální chyba. Po zesnulé manželce byl jeho jedinou radostí. Nastalo inferno. Přišla dvojka, na jejímž konci náš bývalý elitní zabiják porušil svaté pravidlo a sejmul na špatném místě nepřítele. Nyní kulhá krvavý v potemnělém New Yorku v dešti, od přítele dostal hodinu náskok, ale jinak je na jeho hlavu vypsaná tučná odměna, která bude kdekoho zajímat. Minuty ubývají a Wick na dně sil víc ran dostává, než rozdává. Škoda nicméně (a musí to zaznít), že na mordovací zábavu s vrháním nožů hned v úvodu nenavazují další skvostné momenty. Ještě tak vražedné využití knihy před a impozantní motorkářská honička s koněm po, ale jinak se akce krapet zajídá. Oproti dvojce náš likvidátor lehce odkrývá střípky své minulosti a čeká ho několik nelehkých rozhodnutí. Lokace jsou pestré, akce nesmírně úderná, sakra přehledná, vizuálně opojná a vynalézavá. Kaskadérský tým ze sebe vymačkal maximum, stejně jako Keanu Reeves coby zdatný bijec. Chad Stahelski má několik kaskadérských zářezů a je na něm patrné, že osmdesátá a počátek let devadesátých jsou jeho šálkem kávy. Klidně bych si dal za rok za dva další!! (16.05.2019)

Mark Twain řekl: "Knihy o zdraví čtěte pozorně, mohli byste zemřít na tiskovou chybu." John Wick na to jenom: "Yeahh!" a jednu z knih hned použije proti prvnímu protivníkovi jako průvodce do říše mrtvých. Použije způsobem, že divák povytáhne obočí a z pusy vylétne: ty krávo! .. Aby vzápětí v následné scéně přišly na řadu vrhačské nože a z potemnělého sálu začaly směrem k plátnu létat útržky jako: děláš si kozy... no ty debile... nadšený smích... a absolutně geekovské: cožeee?! Ne fakt, ten nástup do akčních scén je v Johnu Wickovi 3 ohromně silný, monumentální a tak ultimátní, že se divák zajíká blahem. Tedy, blahem, když z někoho uděláte pomocí nožů ukázkového dikobraza, asi to není dobrý pojmenovávat blahem, ale víte, co tím chci říct. Že je to obrovsky akční, vypilované choreografií do posledního svalového záškubu, inovativní a pokaždé jiné. Normálně snad každá akční scéna má trochu jiný feeling, typologii a tahle různorodost se odráží v logickém zájmu ze strany žánrového diváka. Navíc Stahelski vyrostl do zručného režiséra a tenhle film by fungoval pravděpodobně i kdyby v něm bylo o polovinu akce méně, protože zase o kousek víc propracovává mytologii kolem Continentalu a nájemných zabijáků. Svůj prostor dostanou koníci (ne houpací, ale ti, co umí narvat frajera kopyty s kadencí Thorova kladiva) a zejména dva obrnění belgičtí malinoisové, to je prostě lahůdka s třešničkou na dortu v podobě jejich paničky Halle Berry. A když pak na scénu nastoupí Mark "Kenjiro" Dacascos a dvě šrotovací mašiny Ruhian a Arif Rahman, to se akční fanda tetelí v křesle jako malé dítě kojené svojí mámou. O narůstající kvalitě této svěží série svědčí i úvodní výdělky, kdy nejenže se hravě překonají tržby dvojky, ale půjde se snad až ke dvojnásobku a to je fakt nehoráznost. eRko, rozpočet 55 mega a valíme vstříc čtvrtému dílu! Říkám stejně jako Baba Jaga na konci: Yeaaah! 85% (20.05.2019)

Kdepak Baba Jaga, Kostěj Nesmrtelný je to! Běloruský geroj, co nechce umřít, protože ví, že by ho poslali opačným směrem, než je manželka, zase headshotuje, bodá a mlátí pod nápaditou taktovkou zkušených chlápků od fochu. To jsou neměnné konstanty. Stejně jako to, že Reeves retardovaně běhá i hraje nebo že nastavená mytologie je zcela podřízená akci a všechny ty vzletné fráze pronášené se stříbrnými lžičkami v prdeli, nečinnost bezpečnostních složek či skutečnost, že vraždy na veřejných prostranstvích nejsou sebemenším důvodem k panice (jak kdosi vtipně vysvětlil ve FAQ na IMDb: „It´s New York city“) je potřeba brát s nadhledem a pochopením pro Wickovo svébytné universum. V apartmánech žánrového hotelu se vedle Garetha Evanse ovšem ubytovala jen úvodní živočišná bitka s chladnými zbraněmi (před ní pobavilo urychlené skládání revolveru ala buono Blonďák zaslechnuvší ostruhy) a třeba finále v Continentalu, byť s krásným „parabellum“ Vivaldiho, už bylo poněkud vyčerpávající a kryt byl občas na místě dřív, než přišel úder. Poslední „yeah“ poměrně jasně naznačilo, že se jede dál (někteří byli kvůli tomu schválně ušetřeni a mám pocit, že jistá lehce prošpikovaná osoba možná i popadne dech). Není důvod, aby tomu tak nebylo, když Kosťa Jonatán drží v rukou zlaté vejce, nicméně mám obavy, že už Stahelski začal klesat z vrcholu křivky.. (20.06.2019)