Složka 64

POZOR: RECENZIA OBSAHUJE SAMÉ = SPOILERY ! ( Čítanie nasledujúcich riadkov nechávam na ďalšie zváženie ! ) Ak správne počítam, tak detektívi Carl Mørck s Assadom, z Oddelenia Q, sa i do štvorice poriadne zapotia, pokiaľ vyriešia nový, zamotaný prípad, v ktorom vystupuje „dánsky Josef Mengele” , pretože experimenty sú mu veľmi blízke, alebo sterilizovať ženy, ako uhorky, má vo veľkej obľube. Táto napínavá detektívka sa jednak odohráva v dvoch časových rovinách, keď v tej ešte len prvej sa zoznamujem so „skazenou” mladou ženou menom Nete, ktorú o malú chvíľu posielajú do akejsi polepšovne na ostrov Sprogø. Minulosť sa prelína so súčasnou prítomnosťou, keďže sa v istom kodanskom byte nájdu naaranžované mŕtvoly (lepšie povedané - už len kostry), ako všetci pohromade upravení sedia za stolom, keď štvrtá stolička pre jedného hosťa je úplne prázdna... Pomsta býva, ako sa povie: „Sladká” , ale zase nie je jednoduchá na precízne vykonanie do posledných detailov. Podarila sa naplniť takmer až do bodky, keď na veky poznačenej Nete to prešlo. Na lekárskych pokusoch sa podieľali i policajné zložky, ktorí odstraňovali svedkov, a tak aj taký nebojácny Assad bude stáť zoči-voči jednému z nich, a takmer to skončí tragicky ! Zložka 64 je vskutku poriadna adrenalínová jazda plná nečakaných zvratov, ktorá občas stráca tempo, ale aj tak sp. funguje. (10.03.2019)

Děj postupně enormně nakyne do netušených rozměrů, kdy film začne být od poloviny dál o něčem úplně jiném a stane se podstatně vážnějším, dramatičtějším a tematicky závažnějším. Konání obou detektivů je průběžně prostříháváno s událostmi ze šedesátých let, kdy si mladé dívky prožívaly peklo v jakémsi ostrovním převýchovném ústavu, kam je jejich rodiny posílaly nejčastěji kvůli potlačení sexuálního apetitu, a se současnými scénami s nějakou starší paní, která by teoreticky mohla být tím hledaným vrahem, ale není to jisté. Postavy hlavních hrdinů snad poprvé konečně procházejí nějakým vývojem, dost zásadním na to, aby věčně zachmuřený Carl nebyl pořád ten samý asociální bručoun, ale aby dokázal alespoň sem tam projevit nějakou vstřícnost, uznání nebo cit. Stejně tak se pracuje i s Carlovými obavami z osamělého života a se změnami v jeho kamarádsky-pracovním vztahu s Assadem. Napínavé vyprávění disponuje průběžně gradujícím spádem. Nejde přitom ani tolik o zásluhu dánského režiséra Christoffera Boeho jako spíš o vynikající práci trojice scenáristů v čele s Nikolajem Arcelem, který adaptoval i všechny předchozí Adler-Olsenovy romány. (05.10.2019)

1)... "Neblázněte. O tomhle bychom slyšeli. Na policajty je ročně podáváno 2000 stížností. Všechny vyhráváme. Jsme tedy neomylní nebo se kryjeme navzájem? To stejný platí pro nemocnice".... "Tohle je větší než Curt Wad a pár jeho kamarádíčků"..... 2) "Bůh je mrtev, stát vás nechal na holičkách, ale láska zvítězí." (28.04.2019)

Jak jen se mohlo stát, že mě film po filmu nechávají vyšetřovatelé chladnějším a chladnějším? Kniha do toho dost šlape a příběh je možná ze všech nejlepší. Tupé převedení do filmu, zdá se, doslova šustí papírem. Navrch bohužel, hlavní hrdina je pojat povahově úplně jinak než v knize stejně jako celé oddělení Q (vadí mi od počátku prvního filmu). Takže to nefunguje. Škoda. (13.08.2019)

Undergroundové trio detektivů řeší dávný triplemord a přitom ještě odhalí rozsáhlé spiknutí vedené potenciálními voliči Tomia Okamury.. Předpokládaný motiv otupí ostří překvapení v linii vyšetřování vražd, ale i tak to má ty správné žánrové grády. Následné propojení s potíráním vyznavačů rasové čistoty působí lehce a i přes některé drobné nonsensy v chování postav zafunguje v thrillerové i emoční rovině. Hledání filmové tváře trvalo oddělení Q šest let, ale stálo to za to.. P.S.: V rámci odbourávání předsudků je Fares Fares takový malý evropský Sidney Poitier.. (28.01.2019)