Nepříčetná

V pohode vec. Claire Foy hrá perfektne. Stalker je riadne creepy. Ma to super tempo a mimo hlavnú dejovú líniu, tu máme vedľajšiu - ktorá kritizuje ústavy pre chorobomyselných. Skvelo zvládnuté aj vygradované, hoci nie prekvapivé. Čo považujem za obrovské pozitívum, je že hlavnej hrdinke držíme palce, nech sa z toho celého dostane bez ujmy. Uveriteľné a zároveň nepríjemné. Jeden z tých lepších Soderberghových filmov, ktorý jasne dokazuje, že u neho je menej dakedy viac. (26.11.2019)

Fascinuje mě, s jak málem jde udělat tolik. Soderberghovu jménu jsem dlouho odolával a pamatuju si, že mě v době, kdy jsem filmy začal sledovat, vyloženě iritoval. Nevím, v jakém poměru jsem se změnil já a v jakém on, ale jeho poslední věci mě pravidelně dostávají. A klaustrofobické béčko Unsane je pro mě rozhodně velká lahůdka. (05.06.2018)

Prekvapuje ma, že niekto ako Soderbergh prišiel s takýmto klišé béčkom s nesympatickou hlavnou postavou a scenárom, aký sa dá napísať rádovo za pár hodín. Asi si chcel vyskúšať experiment (natočil to na smartfón za cca jeden týždeň). No fajn, tak si to vyskúšal. Najviac ma okrem iritujúcej hrdinky rozčuľoval nevhodne vybratý ústredný záporák (Joshua Leonard zo Záhady Blair Witch a Madhouse) a absurdný scenár, kde je to v tradičnom psychiatrickom ústave ako v holubníku a môže sa tam zjavne diať čokoľvek (čomu proste neverím, to je blbosť). (06.11.2020)

První poklona za to, že je to natočené na Iphone a za ten fakt, že to vlastně úplně skvěle funguje. Druhá za přesvědčivý výkon Claire Foy a třetí za dlouho neviděný námět plus okořenění v podobě, které tady nechci prozrazovat, ale jedná se převážně o Sawyeřin životní problém. Nevím čím to bylo, ale tenhle film mě v podstatě totálně probudil a bavil mě skoro každou svojí minutou. Scénář je napsaný prostě efektivně a není v něm moc zbytečností. Soderbergh si nehraje s divákem jako kočka s myší a pomalu, ale jistě mu přesně říká, co se děje. Jako vtipný bonus tu zahlídnete Matta Damon. Pěkný byl na tomto snímku i soundtrack a k mému překvapení a k nulovým očekáváním jsem nadmíru spokojená. Tohle je prostě fajn a víc než fajn. (12.06.2018)

Naháňa sa tu príliš veľa zajacov naraz. Neprípustné držanie pacientov v ústavoch proti ich vôli, neustále obťažovanie objektu svojho záujmu idúce za hranu zdravého rozumu (stalking), policajná zhovievavosť až ignorancia pri riešení nahlásených neobvyklejších foriem trestnej činnosti, traumy obťažovanej osoby... Pritom všetky tieto témy sú stále vysoko aktuálne. Našťastie, režisérsky to viacmenej drží pokope, takže dobrá práca. Poznámka: Len pre zaujímavosť: Jeden z najfundovanejších znalcov slovenského ústavného práva, pán Ján Drgonec v mamuťom komentári Slovenskej ústavy (2. vydanie, CH Beck 2019, 1792 strán) krásne a presvedčivo, s nemalou mierkou sarkastickej irónie, opísal zmeny slovenskej "demokratickej legislatívy" (teda v časoch po roku 1989), ktorá postupne zdegradovala postavenie psychiatrických pacientov do takej miery, že bez ich vôle umožňuje ich držať v blázincoch oveľa dlhšie proti ich vôli, než pred pár rokmi. Takto sa, žiaľ aj v iných ohľadoch mení naša spoločnosť na čoraz viac neslobodnejšiu, mávajúc v dôvodových správach orwellovskou zástavou zabezpečovania čoraz väčšej porcie demokracie a slobody. (05.09.2021)