Pouto nejsilnější

Úžasné filmové spracovanie divadelnej hry. Film sa právom radí medzi najlepšie romantické filmy vôbec. David Lean vytvoril citlivý príbeh vydatej ženy, ktorá odrazu spoznala čaro lásky s druhým mužom. Veľmi jemné, pútavé a anglický vizuál dodáva filmu neuveriteľné čaro. Film bežal v našich kinách v roku 1946. (22.09.2021)

David Lean musel mit nejakou uchylku, nebo trauma z manzelske nevery, protoze tohle tema sjizdi skoro v kazdem filmu. Ja mu opet do hrobu posilam kazani, ze pokud chce natocit neco skutecne romantickeho, tak tudy cesta rozhodne nevede, protoze 2 lidi podvadejici sve stastne a nicnetusici rodinky si me proste nikdy nemuzou ziskat. Obzvlast kdyz hlavni zenu hraje tak strasne hnusna a nesympaticka lochnesska prisera (odehrava se to v Anglii, takze Celia Johnson uplne klidne skutecne mohla byt ta legendardni lochnesska). Z ciste filmoveho hlediska a s ohledem na na svou dobu originalni styl vypraveni je to ale jinak oldschool kvalitka. 6/10 (15.07.2012)

Když jsem k filmu přistupoval s tím, že je to romantický snímek z doby poválečné, nebyl jsem si příliš jistý tím, co mám čekat. Výsledek mi vyrazil dech. Už dlouho jsem neviděl romantický film, kde by byla ústřední dvojice tak dokonalá, navíc předurčená k tomu, aby dopadla špatně. Nádherný film a nepřekvapí, že je z Velké Británie. (28.09.2014)

Fantazie. Těžce ohraný námět, scénář, jakých musí mít producenti v šuplících stovky, a přesto z toho David Lean dokázal vydupat srdcervoucí lovestory, která je strhující i šedesát let poté, v době, kdy se takovéhle herecké i režijní výrazivo dávno nahradilo něčím mnohem modernějším. Prosté - prostě dokonalé. (07.02.2009)

„Thank you for coming back to me.“ Leanova skrz naskrz britská romance je pravým opakem brakového melodramatu Flames of Passion, které hrdinové znechuceně sledují v kině (a ani nevydrží do konce). Zdrženlivý styl dlouhých záběrů, pomalých prolínaček a minima detailů přitom odráží povahu vztahu mezi Laurou a Alecem. Společnost (druhých) jim od prvních minut překáží ve štěstí. Své vášni se nemohou plně oddat, neboť jsou spoutáni konvencemi a křesťanskou morálkou (a náhražky hledají v laciných filmech a sladkém pečivu, které Alec komentuje slovy „one of my earliest passions“). Laura je coby (ne)šťastně vdaná manželka a matka dvou dětí odsouzena žít skrze (a pro) druhé, nikoli sama za sebe, a cítit se provinile i za to, k čemu se ještě neodhodlala. Dokud nepotkala Aleca, neměla chvilku pro sebe, její přání a potřeby nikoho nezajímaly. Díky novému příteli se opět učí sdílet (radost a smích), podřízení nahrazuje vztahovou rovnováhou. Výrazným zohledněním ženské subjektivity (zvukové i obrazové) je film navzdory konzervativnímu vyznění poměrně moderní. Vykolejená díky románku, příznačně započatého na místě věčného míjení a letmých setkání, uvědomuje si Laura, že celý její život nepatří manželovi. Promlouvá-li vnitřním hlasem k němu, své dojmy adresuje zároveň divákům, které takto stejně jako svého muže žádá o pochopení a odpuštění. Pro její komentář je příznačná snaha racionalizovat učiněná rozhodnutí, dodat prožitému jeho převyprávěním smysl. Díky retrospektivnímu vyprávění si film může od událostí po celou dobu držet lehký odstup (první polibek je například snímán v celku), který je ovšem vyvažován subjektivními scénami prudkých citových pohnutek (expresivní naklonění kamery v závěru). Napětí mezi odměřeností a podléháním emocím napomáhá společně se střídmým zapojením klasické hudby (Rachmaninoff) a prokládáním hlavní dějové linie komickými epizodkami s výraznými vedlejšími figurkami výborné rytmizaci filmu, který je navzdory žánru se sklony k nestřídmosti nejen krátký, ale také má spád. Délka filmu odpovídá jeho původnímu názvu a vystihuje také nedlouhou dobu, kterou Laura a Alec strávili společně. Jestli si nebudete přát, aby film nemusel skončit a oni spolu mohli zůstat déle, můžete si gratulovat k tomu, že vás nedojal jeden z žánrově nejčistších a vypravěčsky nejbrilantnějších romantických filmů všech dob. 85% Zajímavé komentáře: Anderton, Cimr (23.04.2018)