Smrt na Nilu

Smrt na Nilu je volný pokračování detektivky Vražda v Orient Expresu. V tomhle filmu opět sledujeme detektiva Hercule Poirota, kterýho si opět střihnul režisér Kennet Branagh. Ten se vydává na cestu parníkem po Egyptě spolu s novomanželi Kanibalem Hammerem a Wonder Woman, kteří si tam přišli užít líbánky. To samozřejmě nemá dlouhý trvání a Poirot musí znovu do akce. Smrt na Nilu se nese ve stejnym duchu jako jeho přechůdce ať už je to díky nabitýmu hvězdnýmu ansáblu, skvělýmu soundtracku, dinamický kameře nebo zajímavýho rozzuzlení. Ale i tak mi tenhle díl sedl daleko víc než Vražda v Orient Expresu, i přestože finální odhalení nebylo tak silný jako v řečeném předchozím filmu. Lásku k murder mystery filmům podle mě zažehl v divácích spíš Rian Johnson se svým Knives Out, ale Branaghovo třetí díl Haunting in Venice si rozhodně nenechám v kině ujít. 7/10 (11.01.2023)

Kenneth Branagh se vrátil k nejznámějšímu belgickému detektivovi a ten návrat byl neskutečně fascinující. Od vizuálu přes boží soundtrack (dvorní skladatel Patrick Doyle a bluesové písničky) po přesné herecké obsazení. Branagh k Poirotovi přistupuje úplně jinak než David Suchet, což ale není špatně, naopak si jde svou cestou a ukazuje, že klasické detektivky mají v kinech stále svoje místo. Nejnovější verze Smrti na Nilu ve mně vyvolala velké nadšení a doufám, že Kenneth Branagh případně u jiného studia natočí minimálně ještě jednu poirotovku. (13.02.2022)

Kenneth je salónní bavič, který se vyžívá v teatrálnosti a divadelně přemrštěných postavách. Můžeme spekulovat o tom, jestli "nová" Smrt na Nilu není v jádru zbytečná a zda-li v rámci předchozích adaptací přináší něco "navíc". Zároveň však musíme uznat, že jeho práce s prostředím a napětím funguje opět takřka dokonale. Pro fanoušky Poirota pohodová jednohubka, pro Herculem nepolíbené skvělá možnost, jak si doplnit mezery ve vzdělání. (13.02.2022)

Vizuálně poutavý film s monumentální scenérií z Egypta. Ano, hezky se na to koukalo a ostatně, rozplétat nějaký zamotaný případ vraždy je samo o sobě zábavné (neznala jsem vyústění předlohy, takže jsem se mohla nechat překvapit). Bohužel je to ale na můj vkus příběh hodně povrchní a přehnaný. Už jsem se od minulého dílu smířila s tím, že ztvárnění Hercula Poirota Kennethem Branaghem mi prostě nesedne, ale tentokrát jsem došla k názoru, že mi vlastně nesedne celé to pojetí filmu, zkrátka jeho styl. Je mi jasné, že to byl nejspíš záměr, ale u kriminálního / detektivního žánru osobně preferuju příběhy zasazené více do reality, s uvěřitelnějšími, lidsky opravdovějšími postavami. Tohle provedení je pro mě až příliš teatrální a melodramatické. Postavy fungují spíše jako takové figurky, se kterými se divák příliš neztotožní. Navíc oproti Vraždě v Orient expresu, zde není ani tak silný závěr, ba co víc, finální rozuzlení, se kterým přichází postava Poirota, aby konečně všem vyjevil, jak a čí rukou se věci udály, je jaksi neúplné a děravé. U některých jeho závěrů chybí vysvětlit, jak k nim vůbec došel. Myslím si, že tenhle velký moment detektivních příběhů je tady od toho, aby hrdina vysvětlil vše včetně myšlenkového procesu, který ho k tomu poznání dovedl, a všechno tak krásně do sebe zapadlo. Jenže v tomto případě je divák postavený před hotovou věc - Poirot nám povypráví, jak se všechno událo, ale ne u všech věcí je jasné, jak se jich dovtípil... Za mě je tedy vyústění nedostačující a poměrně slabé. Z filmu jde cítit "snaha o efekt", ale efekt a teatrálnost jen kryjí plytkost příběhu. Takový dojem to na mě dělalo, ale jsem schopná uznat, že tohle je i věc vkusu. Mně tento styl nesedí, ale i tak si myslím, že to není špatný film. Jako "oddychová" zábava s hezkým vizuálem a výpravou to splnilo účel. Také se dá vyzvednout chytlavý soundtrack. ~(3,3★)~ (17.02.2022)

Budou spoilery. Málokdy si přeju, abych mohla dát filmu ještě nižší hodnocení než odpad. Kennethova Smrt na Nilu je takovým případem. Nepochopil, o čem je předloha a co je v ní důležité, což by se teoreticky dalo omluvit, kdyby přišel se smysluplnou vlastní variací. To se nestalo. Ani se mi nechce rozepisovat, co mi všechno přišlo v příběhu nesmyslné, nemožné, a zbytečné. Řeknu jenom, že mě nepříjemně zaskočilo, jak málo celkového času se věnovalo vraždě, filtrování falešných stop od těch relevantních a jejich sledování ke skutečnému pachateli. Herculovské příběhy jsou samozřejmě hlavně o vztazích mezi postavami a vždycky to má nějakou vnitřní souvislost navzájem, s ústředním zločinem, a s potenciálními motivacemi. Tady ale postavy mimo oficiální rozhovory s Herculem vůbec neexistují, jenom tam sedí a čekají, až na ně přijde řada. Jacqueline, která má být hlavní hnací silou celého dramatu, ve filmu skoro není. Plnohodnotný dějový oblouk raději dostanou Herculovy kníry. Milenci naplánují vraždu pro peníze a ani si nezajistí, aby celé dědictví připadlo jim. Mladou zmanipulovanou novomanželku hraje ženská, které táhne na čtyřicet. Výletní loď z Egypta třicátých let je zařízená jako pozadí pro video nějakého začínajícího lifestylového youtubera. Dvě hlavní ženské postavy nenosí dobové účesy ani make-up. Budoucí oběť leží v posteli převlečená a v hlubokém spánku ani ne dvě minuty po odchodu ze společnosti. A tak dál, a tak dál. Jsem sice fanatický obdivovatel verze s panem Suchetem, takže teoreticky podjatá, ale tenhle nesmysl přece nemůže bavit ani Agathou nepolíbené normíky, ne? (31.03.2022)