Kingsman: První mise

Nebyť post-covidového filmového sucha, k tretiemu Kingsmanovi sa pravdepodobne nedostanem. Matthew Vaughn má jedinečný štylistický rukopis, ktorý je pre mňa dosť často za hranicami vkusu, ale nedá sa mu zaprieť, že je na trhu nezameniteľný - a to je v dobe, keď už divák videl takmer všetko, veľmi silná vizitka. Film má pasáže, ktoré ma k vlastnému udiveniu veľmi bavili. Každopádne podobne, ako u prvých dvoch filmoch, ani tento tretí si nebudem mať potrebu pustiť znovu. Divná, štýlová jednorázová jazda. (02.03.2022)

Perfektní choreografie 3 bojových scén nevymaže bizarní vzpomínku na Rasputinovo olizování nohy chudáka Ralpha Fiennese, zvláštní patetický zvrat v polovině filmu, slabé triky, a dojem z celkové nevyváženosti. Někde hluboko se skrývá docela zajímavý nápad o superzločincích, kteří ovlivnili 20.století. Ale výsledkem je jen zpatlaná podivnost. Ztráta času. (12.01.2024)

Nechce-li člověk postupovat posloupně, jeví se prequel (téměř) vždy jako svěží nápad - a třetí Kingsman si na tento nápad vsadil. Zasadit příběh do období první světové války se vzhledem k povaze filmu tvůrcům jistě nabízelo a Vaughn se toho ujal s vervou. Třetí kingsmanské dobrodružství není rozhodně pro milovníky exaktní historie - což já naštěstí nejsem. Ve filmu se objeví řada historických osobností, které však dostávají zcela nový rozměr - Rasputin by o tom mohl sáhodlouze vyprávět - a Vaughnovi se vesměs podařilo i jejich netradiční pojetí humorně využít. Identita hlavního záporáka je jasná takřka od začátku, což však kompenzuje vcelku nečekané úmrtí jedné z hlavních postav. První mise má sice několik míst, které tlačí moc na pilu, přesto jsem se ale v kině bavil a s napětím jsem sledoval počátky novodobých "rytířů kulatého stolu". P.S. Při nejednom Fiennesově výkřiku jsem si nemohl nevzpomenout na Voldemorta ničícího obranný bradavický štít. (07.01.2022)

Mám rád Matthew Vaughna a budu ho mít rád i dál. Ale prequel Kingsmanů moc rád mít nemůžu. Na jednu stranu musím pochválit akci, což ale nikoho a pochopitelně ani mě nemůže překvapit, Vaughn to má v ruce. A minimálně taneční bitka s Rasputinem je fakt hodná potlesku. Sto let starou minulost plnou gentlemanů, šílenců, srandovních aut a konce jedné historické éry se mu taky povedlo prodat. Jenže co dál? To právě moc nevím. Pořád to vypadá hezky, má to rychlé tempo a nenudil jsem se, ale to mi u Vaughna nestačí. Příběh překvapí maximálně využíváním absurdních zvratů, ale díky využití skutečných historických událostí se nedaří budovat napětí, protože – nepřekvapivě – se nakonec fakt povede zařídit, aby tu první světovou nevyhrálo Rakousko-Uhersko. Není to tedy moc napínavé, bohužel však ani vtipné nebo drzé jako první díl. Z Vaugnových snímků je První mise ten nejslabší. A především dost zbytečný. (05.01.2022)

"Rozhoduji se pouze tehdy, je-li můj břich plný nebo koule prázdné." S touto filozofií nemám problém. Rasputin s Leninem mě chvílemi dokonce bavili, ale to zklamání je obrovský. Kingsmany jsem měl prostě rád, ale teď už si tím nejsem tak jistej. Mám je totiž spojený s nečím jiným, než je slzopudná nuda plná logickejch nesmyslů a jeden snadno odhalitelnej padouch. Ono prostě 1+1 není 3,462, i když se to tak celou dobu tváří. Příště si hodně rozmyslím, jestli mám usednout ke Kulatýmu stolu. (16.08.2022)