Ledová bouře

Dnes jsem se vrátil k filmu, který jsem viděl už opravdu dávno a který jsem ohodnotil až podezřele vysoko. Při dnešní repríze jsem našel nejeden důvod ke snížení známky, ale rozhodl jsem se následovat svůj čistě subjektivní pocit z tohoto snímku, a ten mi jasně říká, abych ignoroval nedostatky a šel do plných. Mě tyhle dvě zvláštně vztahově provázané rodiny hodně bavily, drama bylo přítomno a při plném vědomí, Tobey Maguire ještě po všech neprskal pavučiny (což bylo fajn), Christina Ricci byla zase jednou Wednesday (což bylo ještě víc fajn) a já jsem si tu tichou depku znovu užil. (26.12.2021)

Citlivě zrežírovaný nenápadný psychologický film o mezilidských vztazích se opírá hlavně o výborné obsazení: vedle problémů dospělých (Kline, Weaver, Allen) je velice dobře vykreslen i svět dospívajících (Maguire, Wood, Ricci, Hann-Byrd). Scénář (James Schamus) dostal cenu v Cannes, Sigourney Weaver pak cenu BAFTA a byla nominována na Zlatý glóbus. (03.08.2003)

Prakticky bezdějový film se snaží tvářit jako velké psychologické drama, jenže jednotlivé postavy ukazuje z takového odstupu, že na jejich blžší prozkoumání byste potřebovali hvězdářský dalekohled. Nic nelze vytknout zpracování samotné ledové bouře, ale to je na téměř dvouhodinový film zatrachtile málo. Snímek je obsahově i formálně nezajímavý, jediné dvě zajímavé scény proběhnou tak nějak mimochodem bez dalších důsledků. (10.10.2019)

Ang Lee natočil výborné vztahové drama, které oplývá celou řadou výtečně napsaných i zahraných postav - sexuálně odvázaná, ale zároveň chladná a prázdná Christina Ricci, bezmocný a zklamaný Tobey Maquire, vypočítavá, ale také nesmírně křehká Sigourney Weaver či po lásce a citu žíznivá Joan Allen. Výběru herců není celkově co vytknout, a když se k tomu přidá citlivá, ale současně věcná režie Anga Lee, vznikne hluboký, smutný a nádherný film zároveň. (01.11.2009)

Mohlo by jít o nádherné drama, na které si lze téměř sáhnout, protože Ang Lee je prostě režisér k pohledání a umí zachytit skutečné pocity, jenže... Každá scéna, každý záběr i každé slovo zapadá přesně na své místo, o tom žádná, ale Leemu se nepodařilo ukočírovat celý kočár. Krom toho, že je naprosto sestříhaný příběh Libbets a Paula, který přitom vlastně celý děj rámuje (Katie Holmes uvidíme hned v první scéně a pak až po hodině), působí příběh až příliš prvoplánovitě. Najděte mi někde takovou sebranku lidí, kteří jsou opravdovým předobrazem postav z tohoto filmu. A ještě je uvrhněte do takovéto bouře, která se přihodí jednou za pár desítek let. Ta umělecká skutečnost a příběhová neskutečnost mi prostě dohromady nesedly. Z filmu jsou cítit velké ambice a snaha stát se něčím důležitějším. Ale vše je cítit až příliš moc na to, abych filmu uvěřil. Tři a půl. [leden 2007] (11.01.2007)