Ledová bouře

(1001) Celkem by mě zajímalo, jak je možné, že hudba Mychaela Danny k Ledové bouři je jedním z mých nejoblíbenějších soundtracků už celá léta, aniž bych ten film předtím viděla. Každopádně je tohle jedním z těch filmů, na které si pravděpodobně nejsem úplně schopna utvořit svůj vlastní osobní názor, protože si pamatuji, že to byl oblíbený film mojí mamky, a všechny oblíbené věci mojí mamky se stávají pomníčkem a svatostánkem vzpomínky na ni a jako takové je nemůžu a nejspíš vědomě ani podvědomě nejsem schopna zpochybňovat. Nicméně snad můžu napsat, že kromě nesmírně melancholické hudby mnou velmi rezonovala souhra toho, co se ve filmu odehrávalo, s prostředím, ve kterém se to odehrávalo: holé kmeny stromů, záplavy listí na zemi, vítr, chlad, ten odosobněný dům, a samozřejmě led. (30.12.2020)

Prakticky bezdějový film se snaží tvářit jako velké psychologické drama, jenže jednotlivé postavy ukazuje z takového odstupu, že na jejich blžší prozkoumání byste potřebovali hvězdářský dalekohled. Nic nelze vytknout zpracování samotné ledové bouře, ale to je na téměř dvouhodinový film zatrachtile málo. Snímek je obsahově i formálně nezajímavý, jediné dvě zajímavé scény proběhnou tak nějak mimochodem bez dalších důsledků. (10.10.2019)

„Ľadová búrka” predsa dorazí, až konkrétne vo svojej 2/2 stopáže, keď už veľmi dobre poznám všetky postavy, t. j. dve rodiny, ktoré žijú neďaleko od seba, čiže na jednej strane prichádzajú do úvahy Hoodovci, no Robin tu asi nie je, a zase na druhej tu máme Carverovcov, ináč treba taktiež určite spomenúť aj to, že si medzi sebou celkom dobre rozumejú, aspoň zatiaľ, pokým sa dané rozpoloženia okolo nich trochu viacej nevyostria, kedy mám zrovna na mysli najmä to, ako si každý z nich prechádza akýmsi zložitejším obdobím životného cyklusu, a to počas víkendu, ktorému akurát predchádza → tradičný severoamerický sviatok „Deň vďakyvzdania” , keď počasie býva všelijaké, a tak ho netreba tým pádom príliš podceňovať, aby náhodou nedošlo k tragickej situácii, že už bude totálne neskoro → plakať nad rozliatým mliekom, no zároveň ešte podotýkam, že ľubovoľný z nich, skrýva nejedno to tajomstvo, a v podstate na tom, je mimochodom postavený celý Angov film s prislúchajúcim retro nádychom, a to ani nehovoriac o tom, ako je vlastne celkovo nastavený → adaptovaný scenár Jima Schamusa, ktorý si priam koleduje o to, aby prevládala taká depresívnejšia atmosféra, a vedzte, že je tomu tak, čo podtrhuje i kvalitné obsadenie, na čele s mladým "Petrom Parkerom", a ešte mladším "Frodom Bublíkom", alebo povedzme aj "Wednesday Addamsová", ktorá bola obzvlášť odvážna, a tiež z nej vyrástla neuveriteľná samica ! Samozrejme, že ma potešila účasť → Sigourney Weaverovej a Joan Allenovej, čo nám starším divákom skrátka niečo hovorí, no i napriek tomu sa nepovažujem za pamätníka ! A nakoniec si myslím, že Kevina Klinea, by mohol nahradiť úplne hociktorý herec, ale v tomto prípade podal naprosto fascinujúci, herecký výkon. V malej úlohe sa objaví i Katie Holmesová. Ak sa napríklad vyznáte vo filmografii → »Pochmúrneho Švéda« , tak si asi ihneď spomeniete na jednú z jeho nadštandardných, filmových drám, pritom teraz ale neviem, či sa jej práve recenzovaný počin → trochu vyrovná ? (19.09.2021)

Mohlo by jít o nádherné drama, na které si lze téměř sáhnout, protože Ang Lee je prostě režisér k pohledání a umí zachytit skutečné pocity, jenže... Každá scéna, každý záběr i každé slovo zapadá přesně na své místo, o tom žádná, ale Leemu se nepodařilo ukočírovat celý kočár. Krom toho, že je naprosto sestříhaný příběh Libbets a Paula, který přitom vlastně celý děj rámuje (Katie Holmes uvidíme hned v první scéně a pak až po hodině), působí příběh až příliš prvoplánovitě. Najděte mi někde takovou sebranku lidí, kteří jsou opravdovým předobrazem postav z tohoto filmu. A ještě je uvrhněte do takovéto bouře, která se přihodí jednou za pár desítek let. Ta umělecká skutečnost a příběhová neskutečnost mi prostě dohromady nesedly. Z filmu jsou cítit velké ambice a snaha stát se něčím důležitějším. Ale vše je cítit až příliš moc na to, abych filmu uvěřil. Tři a půl. [leden 2007] (11.01.2007)

Cynická materializace inherentní komičnosti mezilidských vztahů. Směšnost manželských etud vyšší střední vídáme leckde, ale Ice Storm neposkytuje úlevu ani v nevinném trtkání společenskou třídou vězněných dospívajících, jejichž lásky a vztahy jsou zde vykresleny stejně piktoreskně a rozbitě prakticky bez možnosti nápravy. K tomu napomáhá i obsazení tehdejších mladých zrůdiček Maguireho, Ricci, Hann-Birda či Wooda, který tu všichni působěj strašně creepy. "I am back!" "You were gone?" . (28.03.2021)