Puzzle

Ide o pomalšiu drámu s kratšími dialógmi a množstvom klavírnej hudby. Veľmi príjemnej, ale na koncert sme predsa neprišli. Žena to má doma na hovno. Muž nestojí o ňu ani zadarmo a syn je dosť ušatý. Neostáva jej teda nič iné len sa zaľúbiť do krivozubého Inda s permanentným monoklom pod očami. Ako sa skončí táto love story? (15.12.2018)

Těch matek v domácnosti potácejících se na hranici deprese tu bylo víc než dost a proto se mi strašně líbila charakteristika hlavní hrdinky. Agnes sice není úplně šťastná, ale na druhou stranu ani nešťastná. Nikdo nemůže říct, že by jí manžel týral nebo nemiloval, jenže chybí mu určitá dávka empatie tolik nutná pro vyloženě harmonický vztah. A ačkoliv se nakonec prostřednictvím puzzle vymaní z té submisivní bubliny, ta katarze působí přirozeným dojmem, takže se z ní mávnutím kouzelného proutku nestane dominantní dračice, jak se to v mnoha jiných filmech stává. Všechno působí přirozeně a to dvojnásobně platí o výkonu Kelly Macdonald, která hraje srdcem a troufám se říct, že je to dosud její nejlepší výkon, za který by si zasloužila nejednu cenu. 85% (15.03.2019)

Příjemný film o tom, kterak lze najít lásku v dětské zábavě a současně si nabrnknout indického boháče, který je na patentovém úřadě jako doma. Kelly Macdonald předvedla skvělý výkon, který převálcoval i jejího rádoby křesťansky založeného manžela a indického milence. 66% Celosvětový příjem k 7. 2. 2019: $2,032,018 (07.02.2019)

Tomu se říká: z louže pod okap. Po ženě její muž i synové požadují oddanost, permanentní službu, aniž by si to snad uvědomili (hrůzná scéna, kdy si hrdinka sama připraví, zorganizuje a pak uklidí oslavu narozenin). Její nový přítel zase automaticky myslí, že ji bude bavit to samé, co jeho. A všichni to s ní opravdu – podle svého – myslí dobře. Žena, která celý život sloužila/otročila mužům si uvědomí, že jednomu člověku toho hodně dluží – sama sobě. ____ Film je portrétem hlavní hrdinky, soustředí se výhradně na ni. Je tichý, zádumčivý, jako skrytá řeka. Hudba je nenápadná, barvy tlumené, emoce propuknou jen zřídka. Přesto se pořád něco děje a spěje to tiše ke konci, který se dá vnímat různě, podle toho, jestli se na něj dívá muž nebo žena, podle toho, jaký člověk to je a čemu dává v životě přednost. SOUHRN: Když každý dílek puzzle zapadne na správné místo. (05.12.2018)

„Příště si ho kupte na nádraží. Je levnější. Kupte si ten na 10 cest či týdenní.“ - „Ne, děkuji. Myslím, že žádné příště nebude.“ A co když ano? Aneb co může udělat 1 takový dárek…Agnes se čtyřicítkou a neuspokojivým životem na krku žije v nudné rutině hospodyňky pro svého manžela a jejich 2 syny, pro sebe nemá čas ani prostor. S novým koníčkem však dostane impuls, který jí vše převrátí vzhůru nohama a ona musí činit rozhodnutí…I když bylo jasné, jakým směrem se budou „tréninky“ ubírat, moc mě bavily. Zvlášť dialogy. Khanův Robert totiž svou spřízněnou duši perfektně odhadne (posezení u čaje) a v hlavě to má srovnané (třeba důvody proč nemá děti a skládá puzzle). No a Kelly alias Agnes je prostě perfektní probuzená „puťka“, konečně plnohodnotná role jí šitá přímo na tělo. Bavila mě také atmosféra, civilní, melancholická, niterná…a i přes smutné momenty u mě po skončení filmu převládá hřejivý pocit, který nadále doznívá (otevřený závěr se také povedl, divák dobře ví, jak se Agnes cítí a proč). Celkově solidní 4*. (01.12.2019)